Řízení satelitu, senzorické experimenty a procházka po měsíčním povrchu. Co všechno testují simulované vesmírné mise a jaký mají přínos pro astronomický výzkum? Redakce OU@live přináší rozhovor s doktorem Miroslavem Rozložníkem, který v září tohoto roku velel simulované vesmírné misi Promise ve výzkumném tréninkovém centru Little Moon City Prague (LMCP). Miroslav Rozložník působí na Lékařské fakultě Ostravské univerzity, je expertem v oblasti enviromentální fyziologie a hyperbarické medicíny. Dlouhodobě se věnuje výzkumu vlivu extrémního prostředí na lidský organismus.

Jak jste se dostal k projektu Promise?

V roce 2021 jsem se účastnil své první simulované mise v rámci projektu Hydronaut. V roce 2022 jsem už působil na další misi jako specialista na hyperbarickou medicínu a od roku 2023 jako Chief Scientific Officer. Letos v září jsem byl součástí týmu mise Promise spolu s konstruktérem habitatu, ve kterém se mise konala, Matyášem Šandou a českým astronautem Alešem Svobodou, který by mohl dostat příležitost být vyslán na mezinárodní vesmírnou stanici ISS.

Habitat Hydronaut je tréninkové prostředí vesmírné stanice. Nachází se v Praze ve výzkumném centru Little Moon City Prague.

Jak si můžeme představit takový habitat?

Jde o takzvané ICE prostředí – izolované, stísněné a extrémní prostředí. Pro představu habitat má objem asi 20 metrů krychlových – je to takový velký válec – a posádka žije na 8 metrech čtverečních. Po celou dobu je posádka neustále vizuálně a zvukově monitorována, sledují se její životní funkce, biometrické parametry a vnitřní atmosféra habitatu. Kontrolu provádí řídící centrum mise takzvané Mission Control Center, které má na starosti komunikaci s habitatem, zabezpečuje chod systému na podporu života, ukládání dat a plánování a řízení programu mise.

Habitat je propojený průchodovým tunelem s kupolí, která slouží jako prostor na extravehikulární aktivitu (EVA area), v níž se simuluje výstup na povrch měsíce pomocí virtuální reality. Skrze ní astronauti mohou také manipulovat s předměty a objekty, které se díky virtuální realitě chovají stejně jako na skutečném měsíci, takže když třeba nějaký předmět položíte ne úplně ideálním způsobem, tak vám odletí.

Prostředí habitatu Hydronaut – astronauti spolu musí vyžít na 8 metrech čtverečních s minimálním soukromím

Účastnil jste se v poslední době i dalších podobných projektů kromě mise Promise?

Ano, po skončení mise Promise jsem se účastnil další simulace, opět jako velitel posádky, a tentokrát byl s námi na tři dny v habitatu taky italský astronaut Roberto Vittori. Velet astronautovi byla zajímavá zkušenost.

Je pro členy posádky simulovaná mise náročná?

Tím, že jsem tyto simulace už dělal několikrát, tak pro mě samotný pobyt ve stísněném prostoru habitatu náročný nebyl. Zažil jsem simulace pod vodou i na povrchu – mise Promise byla tentokrát na povrchu. Co je ale vždy náročné, je proces složení posádky a její sehrání, aby všichni dokázali po dobu mise spolu fungovat a efektivně spolupracovat, což se nám zatím vždy povedlo.

Účelem této mise bylo demonstrovat experimenty, které by Aleš (Svoboda – český astronaut, poznámka red.) mohl potenciálně realizovat na ISS. Šlo o experimenty prospěšné pro akademickou i firemní sféru. Mise trvala 48 hodin, během kterých jsme byli v izolaci habitatu. V rámci toho jsme pomocí virtuální reality simulovali také lunar spacewalk – procházku po měsíčním povrchu.

Astronauti ve VR prostředí během simulované chůze na měsíci (foto: Petr Toman)

Co konkrétně je součástí mise?

Program je rozdělený do patnáctiminutových slotů, je tedy velmi detailně rozčleněný. Během mise jsme uskutečnili asi patnáct experimentů. Konkrétně například simulace cvičení posádky – to je důležité, protože vesmírné prostředí má velký vliv na fyziologii a zdravotní stav astronautů. Ti proto musí cvičit, aby se vyhnuli měknutí kostí a úbytku svalové hmoty. Demonstrovali jsme tedy i jeden z projektů, který se zaměřuje na vytváření speciálních cviků a monitorovacích zařízení, které jsou schopny zaznamenávat svalovou aktivitu, a tím zefektivnit cvičení v extrémním prostředí.

Během výstupu do volného prostoru v rámci lunární simulace byla simulována erupce na slunci s příchodem vysokoenergetických částic. Měli jsme na sobě osobní dozimetry – museli jsme se chránit a najít vhodné místo k úkrytu.

Aleš měl dále velmi zajímavý experiment s malým satelitem, jde o takzvaný „cube sat”, kdy jeho úlohou bylo provést úplnou kontrolu satelitu a jeho jednotlivých systémů a subsystémů před vypuštěním.

Dělali jsme také biologické experimenty, kdy jsme simulovali změny senzorických vjemů – jak vnímáme různé pachy a chutě nebo experimenty zaměřené na kultivaci biologických vzorků.

Jste spokojený s výsledkem mise?

Určitě ano. Cílem nebylo získání dat, ale především šlo o demonstraci a optimalizaci experimentů, které by mohly být provedeny na orbitě. Hlavním cílem bylo vzbudit veřejný zájem o český vesmírný výzkum. Kromě této simulace běželo také vědecké studio, které navštívili partneři ze soukromé i státní sféry, mezi kterými byl třeba i současný ministr dopravy Martin Kupka.

Podařilo se zájem veřejnosti vzbudit? A je možné, že i vlivem výsledků simulované mise Promise se Aleš Svoboda dostane v blízké budoucnosti na palubu mezinárodní výzkumné stanice ISS?

Pevně v to věříme. Aleš je momentálně jedním z rezervních ESA astronautů, je tedy veliká šance, že by se do vesmíru mohl dostat v následujících pěti letech. Aktuálně se nachází v Kolíně nad Rýnem, kde prochází speciálním výcvikem pro astronauty.

Posádka po skončení mise ve vědeckém studiu

Můžou se studenti zapojit do projektů zaměřených na vesmírný výzkum?

Pro studenty je určitě možnost zapojit se do aktivit a výzkumu v rámci Hydronauta skrze závěrečné práce – disertační, diplomové nebo klidně i bakalářské, které se u nás dají realizovat. Je tady taky hodně dobrovolnické práce, dá se zapojit přímo i do projektů simulovaných misí.

Hlavní projekty se odehrávají ve výzkumném kampusu v Praze, ale spolupracujeme i s dalšími týmy v Norsku, Itálii, Polsku nebo na Tchaj-wanu.

V zemích Visegrádské čtyřky navíc probíhá soutěž, ve které mohou studenti navrhovat vlastní projekty na výzkumné mise, ze kterých se pak bude vybírat vědecký tým a posádka, která pak bude realizovat vlastní simulovanou výzkumnou misi u nás v Hydronautu.

Zmíněné osobnosti:

Aleš Svoboda (*1986) je stíhací pilot a major Armády ČR. V roce 2022 se stal členem rezervního týmu astronautů ESA. Momentálně podstupuje výcvik v European Astronaut Center v Kolíně nad Rýnem a má šanci se stát prvním astronautem v historii samostatné České republiky.

Matyáš Šanda (*1976) je pracovní potápěč, konstruktér a architekt. Je autorem stanice Hydronaut H03 DeepLab, její podpůrné flotily a dalších konceptů. Kromě Hydronauta se věnuje konstrukci zařízení pro extrémní podmínky. Koncepty pobytu pod hladinou se zabývá již od dětství.

Roberto Vittori (*1964) je italský astronaut, pilot a brigádní generál Italského letectva. Zúčastnil se tří vesmírných misí – dvakrát letěl na ruské lodi Sojuz a jednou na americkém raketoplánu Endeavour a pracoval také na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Autor úvodní fotografie: Petr Toman

Autorem textu je Ondřej Sliška, student navazujícího magisterského programu Učitelství češtiny a dějepisu a bakalářského programu Sociální pedagogiky na OU. Je aktivním členem spolku Pisálci z Ostravské, přispívá také do časopisu OFFline. Zaměřuje se na praktické rady pro (nejen) začínající studenty. Sepsal třeba příručku k zapisování předmětů nebo návod Víte určitě, jaká je vaše studentská mailová adresa? Odpověď vás možná překvapí!