1. Nech se přivítat a adaptovat

Většina studijních programů pořádá pro nastoupivší prváky adaptační dny nebo vícedenní adaptační kurzy. Jdi do toho. Poznáš kolegy, se kterými budeš studovat, i učitele a dozvíš se od nich ty nejdůležitější základy.

O autorovi: Student navazujícího magisterského programu Učitelství češtiny a dějepisu a bakalářského programu Sociální pedagogiky na Ostravské univerzitě. Aktivní člen spolku Pisálci z Ostravské, přispívá také do časopisu OFFline. Zaměřuje se na praktické rady pro (nejen) začínající studenty. Sepsal třeba příručku k zapisování předmětů či návod Jak studovat více škol současně, pracovat a bohémsky žít? Kromě psaní se angažuje také v divadelním souboru Osud na Pedagogické fakultě OU.

2. Zapiš si všechny předměty, co jen můžeš

Pokud nastupuješ do prváku, budeš si v prvním semestru současně zapisovat předměty i rozvrhové akce. V dalších semestrech už to bude postupně, to znamená, že nejprve si zapíšeš předmět, čímž projevíš svůj zájem o studium daného předmětu, a pak až před začátkem dalšího semestru si zapíšeš jednotlivé rozvrhové akce.

I když ti učitelé budou říkat, ať si zapisuješ jen předměty, které jsou doporučené pro první ročník, nemusíš se tím řídit a můžeš si zapsat úplně všechno, co jde. V prvním výukovém týdnu totiž budeš mít ještě možnost si zrušit zápis jakéhokoliv předmětu. Díky tomu máš možnost zajít si první týden na všechno, co se ti v rozvrhu nekryje, a podle toho si vybrat, na jaké předměty chceš chodit. A pokud ti nějaký předmět, který třeba zrovna je doporučený pro první ročník, nebude vyhovovat, tak si jej zrušíš a zapíšeš příští rok, kdy bude třeba pasovat lépe. Nezapomeň ale, že za první semestr musíš splnit minimálně 20 kreditů, jinak se studiem končíš!

3. Studentský email

Takřka hned po zápisu do studia ti bude zřízen studentský email. Všichni učitelé ti řeknou, ať si ho kontroluješ a ať výhradně jej používáš pro komunikaci s univerzitou. Takže se toho v ideálním případě drž. V tuto chvíli je to se studentskými maily trochu složitější, probíhá totiž jejich převod do takzvaného Exchange Online, bližší informace se dozvíš na Portále OU nebo právě v mailových schránkách. Svou e-mailovou schránku si rozhodně nezapomeň pravidelně kontrolovat, je to totiž jeden z kanálů, jak tě může vyučující informovat o zrušené přednášce či semináři.

4. Ptej se, když něco nevíš

Email máš taky od toho, abys někomu napsal, když si s něčím nevíš rady. To je ale až poslední možnost. O radu žádej nejprve své spolužáky nebo kolegy z vyšších ročníků, potom až studijní oddělení, vyučující, tajemníky nebo garanty. Od toho tito zaměstnanci jsou.

Když pak začneš chodit na přednášky a semináře, neboj se mluvit. Když něčemu nerozumíš ty, je jisté, že tomu nerozumí skoro nikdo. Přednášející tě nesežere a před ostatními studenty nebudeš za idiota. Všichni ti budou v duchu děkovat, že ses zeptal a nemuseli to dělat oni.

Neosobní přístup, samostatnost, spousta učení. Mýty o vysoké škole, které uslyšíte na střední

5. Komunikuj, diskutuj

Z mých zkušeností vím, že vysoká škola je o diskuzi, o názorovém střetu, o hledání vědeckých faktů a pravdy. Cílem je naučit studenty přemýšlet a zajímat se o vědu a výzkum napříč obory. K tomu je naprosto stěžejní, abys dokázal komunikovat a diskutovat. Zažil jsem semináře, kde většinu času mluvili studenti. A bylo to mnohonásobně lepší než v místnosti plné zamlklých introvertů, kteří se snaží být neviditelní a jen tupě hledí do stolu. Vyučující navíc ocení aktivní studenty, zajímající se o téma a snažící se zapojit diskuze. Tak se toho neboj a udělej si dobrou reputaci a pak uvidíš, že zkoušky nebudou tak těžké.

6. Důležité je trávit svůj čas efektivně

Pamatuj, že s velkou svobodou přichází i velká odpovědnost. Jsou tu povinné průběžné testy během semestru, které zkrátka budeš muset splnit. Budeš muset vypracovat referáty a následně je na domluveném semináři odprezentovat. A když pak dojdeš na zkoušku k profesorovi, se kterým v lednu uvidíš podruhé v životě, taky to pro tebe nebude dobrá vizitka (znám z vlastní zkušenosti).

Důležité je si první týden poctivě zajít na všechny přednášky, semináře i cvičení. A kdybys náhodou nemohl, informuj se od spolužáků, co od tebe učitel požaduje. Docházka je na vysoké škole podstatně volnější než na střední, takže ti absence nikdo (s nejvyšší pravděpodobností) počítat nebude. Přesto ti můžu doporučit, abys přednášky nevynechával – dozvíš se tam spoustu podstatných informací, které se mohou objevit u zkoušky, nebo tipy na zajímavou literaturu.

Ve volnějších chvílích mysli i na svůj společenský život, na přátele a kolegy a neboj se lehce odložit některou z povinností a zajít radši na pivo. Někdy je to třeba a ke studentskému životu to zkrátka patří.

Jak studovat více škol současně, pracovat a žít bohémský život?

7. Zkoušek se nemusíš bát

Kdybych mohl svému minulému já v prváku na výšce dát jen jednu jedinou radu, řeknu, ať se nestresuje ze zkoušek, že to nebude tak hrozné, jak to vypadá. Nikdo se tě rozhodně u zkoušky nebude snažit potopit, vyučující ti chtějí dát dobrou známku, musíš jim jen předvést, co umíš a že na to máš.

Takže se toho rozhodně nemusíš bát. Na zkoušku jsou minimálně dva pokusy, a i když náhodou nějaký předmět neuděláš, není to konec světa. Zapíšeš si ho za rok znovu. Dokud máš 20 kreditů za první semestr, jsi v pohodě.

Z mé zkušenosti musím říct, že na zkoušky často stačí zápisy z přednášek, nějaká skripta nebo vypracované otázky – nejlepší je studium, předmět i zkoušku probrat se staršími spolužáky, kteří jsou často zdrojem kvalitních a užitečných rad.

8. Udělej si kamarády

Mít kolem sebe příjemné lidi, se kterými budeš sdílet radosti i strasti studia, je mnohem důležitější než se zdá. A pokud jsi jeden z těch stydlivých introvertů, co na seminářích hledí před sebe a snaží se být neviditelní, nauč se trochu vystupovat ze své komfortní zóny. Dá se to, taky jsem takový býval. Škola ti sama napomáhá získávat nové kamarády. Začni konverzaci, tím, že se zeptáš, co jste si měli připravit do semináře, na který čekáte, co si o tom ostatní myslí a za chvíli sedíš s deseti novými lidmi v hospodě u piva.

Když se pak blíží zkouškové, můžeš se společně s ostatními učit a učit se navzájem – to je podle výzkumů nejefektivnější způsob, jak si zapamatovat nové poznatky – a taky vypracovávat otázky ke zkouškám, i když je samozřejmě lepší si připravit svoje, protože z těch se ti pak učí nejlépe.

9. Udržuj psychickou pohodu

Nemohu slovy vyjádřit, jak moc důležité tohle je. Znám až překvapivě moc lidí, kteří studium (spolu s dalšími problémy v životě) prostě psychicky nezvládli. Škola není všechno, a když se ti zdá, že je toho na tebe moc a pociťuješ opravdu velký stres, tak se na školu vykašli. To ale neznamená, že musíš hned ukončit studium.

Sám jsem byl zpočátku studia přesvědčený, že na to nemám. A tak jsem si řekl, že to nebudu řešit, dělal jsem nezbytné minimum, snad jsem i některé věci dost flákal a předpokládal jsem, že v prvním zkouškovém končím. A k mému překvapení jsem bez větších potíží prolezl. A tak to šlo dál a najednou je ze mě bakalář. Strach ze zkoušek hromadících se během semestru, se může zdát mnohem větší, než jaká je realita. Tak se zkus uklidnit a jdi ty zkoušky jen zkusit. Nejhorší, co se stane, je, že neuspěješ a se studiem skončíš. Je ale zbytečné vzdávat to už během semestru.

10. Rovnováha, to je to správné slovo

Trocha nervozity může být taky prospěšná. Mě donutila lépe se učit a soustředit při samotné zkoušce. Ale nesmí toho být moc. Stejně tak není ku prospěchu mít úplně napráskaný rozvrh, ale ani úplně prázdný. Je důležité komunikovat, ale k věci a nebýt otravný – od toho máš svou sociální inteligenci.

Myslím, že nejlepší je udržet ve věcech nějakou rovnováhu, nějakou míru. Jo, rovnováhu, to je lepší, to správný slovo. Protože ten, kdo chce příliš mnoho, může ztratit úplně všechno. A kdo chce zas moc málo, nemusí dostat vůbec nic.

Tento článek si pro vás připravil studentský redaktor, člen studentského klubu Pisálci z Ostravské, Ondřej Sliška. Chtěl by ses také podělit o své tipy ke studiu nebo studentskému životu, a pomoct tak svým současným či budoucím spolužákům? Rozhodně se nám ozvi a společně se domluvíme na tom, o čem můžeš psát či jak jinak můžeme spolupracovat.