Znám pár lidí, které odradilo od studia na univerzitě to, co slyšeli od svých vyučujících na střední škole. V tom lepším případě si řekli, že zkusí nějakou „lehčí“ školu. V tom horším, že vysokou nezkusí vůbec.

Učitelé si však často neuvědomují, že těmito motivačními proslovy značně zkreslují realitu studia na výšce.

O autorovi: Čerstvě vystudovaný bakalář oboru učitelství českého jazyka a historie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako hotelový recepční a k tomu studuje Sociální pedagogiku na Pedagogické fakultě OU. Je stydlivý, přemýšlivý extrovert, který hodně času tráví v čajovně u dýmky. Zajímá se o společenské vědy a v budoucnu chce učit na střední škole český jazyk a dějepis.

Na vysoké nebudete odkázáni jen sami na sebe. Stanete se součástí kolektivu spolužáků, najdete si nové přátele a budete s nimi sdílet své studijní i životní úspěchy a útrapy. Představa, že budete muset studovat, číst literaturu, dělat si zápisy z přednášek a psát seminární práce úplně sami, je zcela absurdní.

Když to dneska přeženete v klubu, najde se někdo, kdo zítra na přednášku v půl osmé půjde a zápisky vám dá. Když nebudete vědět, z čeho se učit na zkoušku, najde se někdo, kdo vám poradí. Když už toho budete mít plnou hlavu, vždycky se najde někdo, kdo vás vezme ven se odreagovat.

Studium na univerzitě je mnohem svobodnější, než jak to znáte ze střední, kde je všechno přesně určené. Většinou máte zkoušky a zápočty až na konci semestru a ve zkouškovém období. Takže, pokud vám to tak vyhovuje, můžete si klidně celý semestr užívat a pak se během pár dní intenzivně učit na zkoušky. Pokud se vám však tato strategie neosvědčí, budete mít v příštím semestru možnost zvolit jinou – třeba o něco zodpovědnější a najít si postupně styl, který vám vyhovuje nejvíc.

V praxi je nejvýhodnější přijít na všechny přednášky a semináře v prvním týdnu semestru. Tam vyučující vysvětlí, co po vás budou chtít k úspěšnému zakončení předmětu a také, jak velkou absenci tolerují.

Pokud vyučující nevyžaduje docházku, spočítejte si, zda se na zkoušku naučíte lépe sami z jiných zdrojů nebo z toho, co vám odpřednáší pedagog. Podle toho se snadno rozhodnete, zda se vám vyplatí docházet do výuky. Pokud vás něco opravdu nebaví, a více vám vyhovuje si vše nastudovat z dostupné literatury, trápit se hodiny v přednáškovém sále nemusíte. Na rozdíl od střední. Z vlastních zkušeností ale vím, že se většinou vyplatí na přednášky poctivě chodit.

Ale někdy to prostě nevyjde, semestr najednou končí, a vy si teprve začínáte zjišťovat, co že se to vlastně máte naučit. I takové momenty jsem už bohužel zažil. Příjemné rozhodně nejsou, ale zvládnout se dá všechno.

Na nic nečekejte a včas si podejte přihlášku. A nezapomeňte si zkontrolovat, zda se hlásíte na obor, na který opravdu chcete.

Využijte všeho, co vám univerzita nabízí

Ostravská univerzita svým studentům zprostředkovává po dobu jejich studia licenci k produktům Microsoft Office a operačním systémům Windows. Získáte přístup do Národní digitální knihovny, do Bookportu, do generátoru CitacePro, do školní knihovny a studovny i do mnoha dalších služeb, které můžete při studiu využít.

Nezapomeňte na společenský život. I po prvním semestru už máte nějaké známé a můžete jim vypisovat s prosbou o informace a nějaké ty zápisy. Není ale dobré být ten, který jen na všech parazituje. Snažte se přispívat vlastním dílem k blahu celého kolektivu, se kterým si poskytujete učební materiály. Nebo se aspoň odvděčte a když budete oslavovat zkouškové, pozvěte na jedno své zodpovědné a svědomité spolužáky.

Málokdy si budete jistí, že učivo ovládáte na sto procent

Zbytečně se nestresujte. Na zkoušku máte vždy minimálně dva pokusy, termínů je vypsaných více a někdy je jde odložit. A v nejhorším případě si předmět zapíšete znovu za rok. Dostat F na zkoušce neznamená konec studia, a už vůbec ne konec světa. Myslete na své psychické zdraví. I když jste na to kašlali a nestihli jste se naučit a něco se nepovedlo, jděte dál. Pro to, abyste zvládli první semestr, stačí 20 kreditů. Jeden nebo dva zkažené zápočty vás zpravidla nepotopí.

S tímto vědomím běžte na zkoušku, i když jste se nestihli dokonale naučit. Aspoň to zkusit. Není nic hloupějšího, než nejít na zkoušku vůbec jen kvůli nízkému sebevědomí. Přeci jen nějaké znalosti máte, na seminářích jste byli. Něco vám v hlavě zůstalo. A třeba to nakonec vyjde, tak proč to nezkusit? Minimálně budete vědět, jak vypadá test, v čem máte mezery, nebo na jaký typ vědomostí dává vyučující důraz.

Stejně tak přistupujte i k bakalářské práci, pokud z ní máte strach. Možná vám na střední hrozili tím, jak budete muset sedět dny a noci bez přestávky u psaní seminárních prací, a co teprve bakalářka nebo diplomka!

Realita je přitom jiná.

Seminárku stihnete napsat v řádu dní a bakalářku několika týdnů. Neobhájíte ji sice na áčko, ale pravděpodobně to nějak projde. A že budete muset přečíst spoustu doporučené literatury a dělat náročný výzkum? Není to tak démonické, jak se může na první pohled jevit. Samozřejmě tento postup nedoporučuji a nemusí se vždy povést. Daleko lepší je psát nejen bakalářku, ale i seminární práce postupně, v klidu si sbírat zdroje a vyhnout se tak zbytečným stresům. Své práce prezentujete vyučujícím, proto je vždy lepší odevzdat texty kvalitní, ať se za ně nemusíte před nikým stydět.

Vysoké školy se rozhodně nebojte. Není to žádné peklo.

Seminární práce vás naučí psát esejisticky, to znamená, že dokážete najít argumenty pro svá tvrzení, správně je ozdrojovat a vysvětlit nějaký problém, které ve svém textu řešíte. Očekává se pak, že stejným stylem budete psát vaši bakalářskou práci. Když budete písemné práce psát poctivě sami a reflektovat zpětnou vazbu učitelů, budete dobře připraveni na psaní diplomky, která je v podstatě jen taková větší seminární práce, se kterou vám navíc pomáhá vedoucí.

Vysoké školy se rozhodně nebojte. Není to žádné peklo. Ostravská univerzita je navíc – aspoň z mých zkušeností – příjemné a přátelské prostředí, ve kterém jsem strávil mnohem více času společenským životem než tím studijním.

Tak na nic nečekejte a včas si podejte přihlášku. A nezapomeňte si zkontrolovat, zda se hlásíte na obor, na který opravdu chcete. Je málo trapnějších věcí než někomu vysvětlovat, že to, co studujete, vlastně studujete omylem.

Tento článek si pro vás připravil studentský redaktor, člen studentského klubu Pisálci z Ostravské, Ondřej Sliška. Chtěli byste se také podělit o své tipy ke studiu nebo studentskému životu, a pomoct tak svým současným či budoucím spolužákům? Rozhodně se nám ozvěte a společně se domluvíme na tom, o čem můžete psát či jak jinak můžeme spolupracovat.