Investice do edukace o technických památkách se vrátí v podobě posunu hodnot a postojů
Doktorka Květa Jordánová souběžně studovala Dějiny umění se zaměřením na památkovou péči a obor Vychovatelství se specializací výtvarná výchova. Zároveň pracovala a podílela se na výzkumu při Národním památkovém ústavu, po ukončení studia pracovala na dvou pozicích, porodila dvě děti a dokončila doktorát na ČVUT. Dnes vyučuje na Katedře dějin umění a kulturního dědictví, kde se specializuje na edukaci v oblasti průmyslového dědictví a jeho interpretaci. „Přirozeným, srozumitelným způsobem se snažím vysvětlit různým cílovým skupinám, co to vlastně je technická památka a jaké má hodnoty. Využívám různé edukační programy nebo interpretační procházky, prohlídky,“ popsala v rozhovoru.
O hodných i zlých vodnících s démonoložkou Andreou Balharovou
Doktorka Andrea Balharová z Katedry českého jazyka a literatury s didaktikou se ve své disertační práci věnovala vodníkům a celkově démonickým bytostem. Spolu jsme se bavili o původu vodníků – s velkou pravděpodobností totiž pochází ze Slezska. Cenným zdrojem informací se stala pozůstalost etnografky, malířky, ilustrátorky a spisovatelky Heleny Salichové. „Při procházení jsem narazila na spoustu pověrečných povídek a pověstí, které se zaměřovaly třeba na tematiku smrti, ohnivé mužíčky a nejčastěji na postavu vodníka, která je pro Slezsko velmi typická,“ uvedla Balharová.
V pandemii jsme selhali: sebrali jsme dětem pohyb. Hodně z nich se k němu nevrátí
Docentka Steriani Elavsky působí na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity na Katedře studií lidského pohybu a v Centru diagnostiky lidského pohybu. Mezi její oblasti zájmu patří především psychologie sportu a pohybové aktivity, kinantropologie a veřejné zdraví. V rozhovoru pro magazín Univerzitas hovořila nejen o dopadech pandemie na lidské zdraví. „Budeme tady mít obéznější, méně motoricky dovedné a méně aktivní děti. A pokud jsou z prostředí, které nemá hodnoty příliš zaměřené na zdravý životní styl, obávám se, že se budou horko těžko dostávat ze vzorců, které jsme jim vytvořili,“ řekla Elavsky v rozhovoru, jehož autorem je Jakub Jetmar.
Kristina Kalitová: Na péči o děti stojí a padá prosperita současných společností
V rozhovoru přiblížila své působení na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity a nově vydanou odbornou monografii Sociální spravedlnost v éře globalizace doktorka Kristina Kalitová z Katedry výchovy k občanství. Soustředí se na kritickou teorii, která je dle jejího názoru schopna adekvátně reagovat na proměny společnosti a na globální interakce, které jsou v dnešní době už neodmyslitelnou součástí jakýchkoliv úvah o společnosti. „Zaměřuji se pak poměrně úzce na problematiku péče o děti mladší tří let a s ní spojené nespravedlnosti. Považuji péči a s ní spojené otázky kulturní, ekonomické a politické nerovnosti za velice důležité a aktuální téma a pomocí přístupů kritické teorie se ve svých odborných pracích pokouším rozkrývat úrovně nerovností na národní, transnacionální i globální úrovni,“ popsala Kalitová.
Soňa Kalenda: Je čas profesi sociálních pracovníků více zviditelňovat, a více se tak emancipovat
Jak se na sociální práci podepsala pandemie a kam se i v souvislosti s ní posouvá vědecký výzkum v tomto oboru jsme se ptali docentky Soni Kalenda z Fakulty sociálních studií. Podle ní je pravda, že statusové postavení sociálních pracovníků není v České republice na rozdíl od lékařů, zdravotních sester či učitelů vysoké. „To opakovaně dokládají i žebříčky prestiže jednotlivých povolání, v nichž se paradoxně povolání sociálního pracovníka ani nevyskytuje. Osobně věřím, že je nyní správný čas začít naši profesi více zviditelňovat, a více se tak emancipovat. Sociální pracovníci umí podporovat klienty v jejich emancipaci, avšak sami s ní mívají problém,“ uvedla Kalenda v rozhovoru.
Současné trendy v grafickém designu? Musí být lesklý a nečitelný, žertuje Justyna Lauer
Justyna Szklarczyk-Lauer se v minulém roce stala garantkou nového studijního programu Grafický design a vizuální komunikace na Fakultě umění. Kromě Ostravské univerzity působí také na Akademii výtvarných umění v Katovicích. „Jsme obklopeni tolika věcmi ve fyzickém prostoru a tolika zprávami ve virtuálním světě, že bychom si měli pečlivě promyslet, než vyprodukujeme další. Proto vedu studenty k tomu, aby svými projekty reagovali na skutečné potřeby a zasahovali velmi specifická místa, kde stále něco chybí,“ řekla Szklarczyk-Lauer v rozhovoru.
Doktorka Karin Petřeková se specializuje na obor výživy a dietologie, na Ostravské univerzitě působí na Lékařské fakultě, v Ústavu fyziologie a patofyziologie, kde se odborně zaměřuje na nutriční terapii. V rozhovoru prozradila, jak bojovat s nadváhou, kde načerpat energii nebo jak funguje nutriční poradna na Lékařské fakultě. „Nabízíme klientům a pacientům odborné rady, odbornou léčbu zaměřenou nejen na redukci hmotnosti, ale také naopak, při potřebě nabrat tělesnou hmotnost nebo upravit jídelníček v souvislosti s potravinovými alergiemi a intolerancí na potraviny, případně sestavit doporučení při indikované dietě lékařem,“ uvedla Petřeková v rozhovoru.