Velikonoční svátky máme všichni spojené hlavně s pondělím. Dnem, kdy se holky „šlehají“ karabáčem, polévají voňavkou nebo – jste-li opravdoví fajnšmekři – hází do studené vody či rybníka – a ještě za to chlapcům dávají malovaná vejce či sladkosti, kdy mají dospěláci záminku opít se už před obědem a kdy na cestách opět potkáme zvýšené množství policejních hlídek.

Pro křesťany však Velikonoční pondělí nemá takovou váhu. Velikonoce jsou především svátkem oslav zmrtvýchvstání Krista a tradice pondělní pomlázky je specifická téměř výhradně pro Česko a Slovensko, i když několik jejích prvků najdeme v různé obdobě i v Polsku a Maďarsku, kde se v některých regionech dodržuje tradice polévání děvčat vodou nebo voňavkami – prý aby se brzy vdaly.

Z naší oblasti máme první zmínky v písemných pramenech už z dob předhusitských. „Pražský kazatel Konrád Waldhauser zmiňuje ve své sbírce kázání, jak se manželé a milenci navzájem v pondělí a úterý šlehají metlami, tepají do rukou a ospalé časně z rána házejí do rybníka nebo polévají studenou vodou,“ doplňuje historický kontext didaktička katedry historie doktorka Julie Janková.

Evoluce tohoto svátku probíhala postupně, i co se pomlazovacích nástrojů týče. Muzeum regionu Valašsko například uvádí, že ještě z konce devatenáctého století máme doklady o používání mladých modřínových a březových větviček nebo rákosek. Princip šlehání děvčat za účelem jejich pomlazení ale zůstává stejný.

Na Valašsku se navíc věřilo, že mrskáním mladými proutky se zabrání také „oprašivení“, respektive kožním chorobám obecně, a pleť mladých dívek tak zůstane i po další rok krásná.

Jak se slaví Velikonoce na Filipínách? Exotické tradice, které vás překvapí

Také čtěte

A co velikonoční vajíčka – kraslice?

K tomuto původně pohanskému zvyku se dochovala v českých zemích zajímavá pověst. Když Ježíš a svatý Petr chodili po světě, přišli k jednomu statku a požádali hospodyni o něco k jídlu. Selka zrovna neměla doma ani krajíc chleba, a tak poutníkům narychlo upekla vejce. Když pak chtěla uklidit rozbité skořápky, všimla si, že jsou proměněné na zlato. Od té doby každým rokem v tento den obdarovává pocestné vejci.

„Na Ostravsku pak bylo zvykem, že se na Zelený čtvrtek vyváželi na povrch důlní koně, které horničtí koňaři na Velký pátek vyhřebelcovali a prováděli po šachtách a okolních ulicích,“ přibližuje naše tradice Julie Janková. Velkou roli hrály ještě na počátku dvacátého století také slavnostní velikonoční mše, jichž se většina horníků také účastnila a po kterých následovaly oslavy spojené s pitím pálenek ze všech druhů ovoce, a po konci masopustu se také z domácností v hornických koloniích nesla vůně jarních polévek ze směsi pampelišek, žebříčku a špenátu, vedle kterých se servíroval také knězem žehnaný mazanec a šoldry či muřiny – klobásy zapečené v těstíčku.

Zajíc a Beránek z Ostravské. Přečtěte si, jak slaví Velikonoce

Také čtěte

Velikonoce se v čase proměňují

„S nástupem socialismu pak dochází k potlačení křesťanského rozměru Velikonoc, které jsou ideologicky propagovány jenom jako svátky jara a ve dnech jejich konání byly záměrně upozaďovány pořádáním kulturních oslav a přehlídek,“ doplňuje Janková.

Po roce 1989 se pak velikonoční tradice vrací v plné parádě až do materialistických extrémů, kdy v obchodních centrech vánoční výzdoby už na konci ledna střídají ty velikonoční. Křesťanské pojetí těchto svátků spojené s pravým opakem konzumního šílenství pak zůstává spíše v nábožensky založených komunitách a na venkově, kde se nadále drží jinde už ustupující tradice pomlázky.

V osvícené společnosti je třeba balancovat tradiční zvyky s lidskou důstojností a respektem. Mnoho žen zažilo právě na Velikonoční pondělí dehonestující, až traumatické zážitky, a není proto divu, že se od některých aspektů těchto tradic začíná upouštět. Mějte proto na paměti, až budete chodit s pomlázkou na Velikonoční pondělí, že pro zachování krásného kulturního dědictví těchto svátků je vždy třeba myslet na vzájemný lidský respekt.

O autorovi: Student navazujícího magisterského programu učitelství češtiny a dějepisu a bakalářského programu sociální pedagogiky na Ostravské univerzitě. Aktivní člen spolku Pisálci z Ostravské. Přispívá také do časopisu OFFline. Zaměřuje se na praktické rady pro (nejen) začínající studenty. Sepsal třeba návod Víte určitě, jaká je vaše studentská mailová adresa? Odpověď vás možná překvapí! Kromě psaní se angažuje také v divadelním souboru Osud na Pedagogické fakultě.