Lukáš Slovák, doktorand oboru kinantropologie na Katedře studií lidského pohybu Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a spolu s Michaelem Jermářem člen Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ), přijal pozvání k rozhovoru.

Lukáši, jak ses dostal do Studentské komory Rady vysokých škol?

Akademický senát každé univerzity nominuje svého delegáta a náhradníka (v případě studentů). Jsou to vždy aktivní členové senátu. Já jsem byl nominován proto, že jsem předseda za studentskou komoru našeho univerzitního senátu. Potom samozřejmě probíhá hlasování, ale z mých zkušeností to jsou nejčastěji předsedové, místopředsedové nebo aktivní zástupci z jednotlivých senátů univerzit.

Jaký je rozdíl mezi delegátem a náhradníkem?

V praxi si tu agendu s Michalem sdílíme. Já trávím více času tady v Ostravě, jezdím na zasedání, která jsou blíže k Ostravě, a Michal je zase většinou v Praze, tak se účastní tam, kde to má blíže on.

Rada vysokých škol je reprezentativní orgán sdružující vysoké školy na základě zákona o vysokých školách. Účelem rady je diskutovat a projednávat rozvoj, ekonomické zabezpečení, právní ukotvení, činnosti a organizaci univerzit, jejich akademických pracovníků, studentů a zaměstnanců. Zaujímá stanoviska k aktuálním problémům týkajících se akademického prostředí a vydává doporučení pro Ministerstvo školství, Národní akreditační úřad a další instituce.

Jak často se scházíte?

V průměru jednou do měsíce. Je časově náročné, abychom tam pokaždé byli spolu. Pokud se zabýváme důležitými záležitostmi, snažíme se však být přítomni oba.

Jak probíhá takové běžné zasedání SK RVŠ, liší se v něčem od standardního zasedání senátu?

V podstatě to funguje na stejném principu jako akademické senáty. Předem jsou definovaná témata, která se budou řešit, to si může každý nastudovat předem. Potom na samotném setkání se dané záležitosti ještě diskutují a přijímají se zpravidla stanoviska, hlasuje se o stanovisku nebo o doporučení o nějakém dalším konkrétním postupu.

Aktuálně je výše stipendia pro Ph.D. studenty 11 250 korun měsíčně.

Čím se ty zabýváš v SK RVŠ?

Já jsem konkrétně v pracovní skupině, která se zabývá doktorským studiem. Pracovních skupin je více, zpravidla se na jednáních ještě rozdělíme na patřičné pracovní skupiny a diskutujeme tam nad aktuálními tématy – čím se chceme zabývat, co chceme zlepšit a co chceme směřovat jak na univerzity, tak i na ministerstvo a školství obecně.

Máš něco konkrétního, co jste řešili, na čem bys to mohl ilustrovat?

Teď už se poměrně dlouho – přes rok – řeší jedna důležitá věc, která se týká doktorského studia, a to je konkrétně snaha zvýšit sumu pravidelného nárokového měsíčního stipendia. Aktuálně je výše stipendia (na OU) pro Ph.D. studenty 11 250 korun měsíčně. Stipendia neprocházejí daní, to znamená, že ta částka 11 250 korun je jako čistá mzda. S ohledem na reálné sociální náklady doktorandů a na další věci, které se týkají stavu (pod)financování veřejných vysokých škol, je tady snaha zvednout tuto částku na 1,2násobek minimální měsíční mzdy, to je asi 21 000 korun.

Jde o vylepšení důstojného zázemí pro Ph.D. studenty, ať šikovní z nich neodcházejí pryč či nekončí se studiem. Existuje kalkulace, že výdaje, které má průměrně doktorský student v Česku, jsou reálně několikanásobně vyšší než je základní stipendium 11 250 korun. Studenti jsou potom nuceni dělat – i v mém případě – spoustu dalších činností na univerzitě nebo jinde, aby zkrátka měli důstojné sociální zabezpečení života. To může samozřejmě způsobovat limitaci při realizaci studia.

Dále se zabýváme i doktorským studiem v souvislosti s mateřskou dovolenou nebo taky důležitými věcmi s ohledem na uznávání učitelské praxe – doktorské nebo obecně vysokoškolské studium se totiž nezapočítává do odpracované pracovní doby. V minulosti tomu tak kdysi bylo, teď je snaha, aby se to vrátilo zpátky.

Vyplatí se vůbec dělat doktorské studium?

Doktorát se vyplatí dělat, pokud má k výzkumu a korespondujícím věcem student silný vztah a je připravený se tomu věnovat nadále a investovat čas i spoustu jiného. Výzvou je obecně momentální financování veřejných vysokých škol se zmíněnou výší základního stipendia. Na druhou stranu – a o tom jsem přesvědčen – šikovný Ph.D. student, který se učí a rozvíjí se, je kompetentní získat různé interní/externí projekty. Když se mu to podaří, může získat další financování. To často vede k další práci, která ale přináší taky rozvoj, víc zkušeností a dovedností.

Nicméně, chápu a vnímám problémy, kdy se studenti dostanou do situace, kdy už to je na hranici, to znamená, že to nejde finančně zvládat – třeba když máte rodinu. Jedním způsobem je investovat spoustu času a zkoušet nové věci – jako například odborné stáže. Ty pro mě představují světlé stránky. Já jsem byl tři měsíce v USA, pak ještě tři týdny na Havaji přes jiný projekt, ve Švédsku, v Polsku. Toto i další každodenní zkušenosti z pracoviště či laboratoří napomáhají odbornému rozvoji, a tím dle mého do jisté míry i šanci na lepší sociální zabezpečení Ph.D. studentů.

My můžeme informovat a zasílat na univerzity dokumenty, stanoviska, která jsme připravili, ale je to forma doporučení.

Co všechno můžete z pozice pracovní skupiny dělat?

V podstatě píšeme doporučení, vydáváme stanoviska.  Naše podněty, na kterých pracujeme, pak jdou přes předsedu SK RVŠ Michala Farníka – to je nejaktivnější kolega, který jezdí na jednání, kde podněty představuje i na vyšších úrovních.

Z mých zkušeností můžeme jenom poukazovat, vysvětlovat a žádat, ale není to o tom, že my něco rozhodneme na ministerské úrovni. To znamená, že hledáme věci, které nám připadají důležité, které by se mohly zlepšit, a zkoušíme hledat nástroje realizace.

Snažíte se tedy o nějakou informovanost i na vyšší politické úrovni a vyvíjení politického nátlaku.

Ano, opatrně řečeno se to tak dá říct. Skupina kolegů v předsednictvu okolo předsedy Michala Farníka odvádí spoustu dobré práce v komunikaci i na úrovni ministerstva. To jsou ti největší bojovníci, kteří se rozhodli jednat.

Kudy vede cesta do předsednictva?

Funguje na stejném principu jako na senátech na univerzitách, kdy někdo dostane nominaci, osoba nominaci přijme a začíná hlasování. Z mé malé zkušenosti se to nezdá být konkurenční.

Nové vydání časopisu OFFline nahlíží na realitu vysokoškolského studia

Také čtěte

Jak dobře funguje komunikace mezi studentskou komorou RVŠ a univerzitami? Řídí se vašimi doporučeními? Změní se něco?

To je těžká otázka, spíše na předsednictvo. My můžeme informovat a zasílat na univerzity dokumenty, stanoviska, která jsme připravili, ale je to forma doporučení. Jinými slovy nemáme nástroje na to, abychom tím okamžitě měnili pravidla a podobné na univerzitách či ministerstvu. Univerzity zpravidla stanoviska přijmout musí až v okamžiku, kdy jsou schváleny přes ministerstvo a jejich řídící orgány. Některé univerzity ale jiná doporučení přijímají a snaží se je zapracovat do jejich systému.

Domnívám se, že s volební účastí ve volbách do senátů bychom se u nás vešli do deseti procent.

Můžou se univerzity na vás obrátit s nějakým problémem a požádat o nějaké doporučení?

Určitě můžou, z toho důvodu má každá univerzita svého zástupce ve studentské komoře RVŠ.

Byli jste konfrontováni s otázkou integrace umělé inteligence na vysokých školách, ať už co se psaní diplomových prací týče nebo používání ve výuce či výzkumu?

Toto je aktuálně podle mého názoru jedno z nejžhavějších témat, které se teď diskutuje. Diskuze probíhají zpravidla nad etickou hranicí, kdy je vhodné tyto nástroje používat. Rozebírá se přístup, jaký mít, tedy jak studenty vést k tomu, aby tyto nástroje používali, ale eliminovali negativní účinky ať formou autorské etiky nebo kritického myšlení.

Jak se na to díváš ty osobně?

Nástroj je to dobrý, umí to spoustu věcí a studenti by se měli toto naučit používat ke zlepšení svých kompetencí. Ale nesmí to přesáhnout etické hranice kolem autorství textu a podobně.

Je nemožné si například přivlastňovat zásluhy za odborné články, které AI využila k vygenerování prostého textu. Pak je taky třeba, aby studenti měli kritické myšlení a ověřovali si, jestli ty informace od AI jsou pravdivé.

Je to určitě dobrý nástroj. Ze své osobní zkušenosti to doporučuji používat na osobní rozvoj, učit se s tím pracovat, ale být velmi opatrný v etických otázkách (v případě například odborných publikací).

Ombudsman/ka určitě může pomoct, ale je to nástroj, který by se měl používat opatrně a se zdravým rozumem.

Jak jste na tom v oblasti bezpečného prostředí na univerzitách? Spolupracujete i s ombudsmany?

Já tuto zkušenost zatím nemám. Co se týká naší Ostravské univerzity, tak tady tento nástroj vznikal dlouho a po skvělé práci týmu okolo paní doktorky Jany Pająk. Vedení univerzity ustanovilo skupinu – ve níž byli i studenti – která pak volila ombudsmana/ku pro Ostravskou univerzitu.

Ombudsman/ka určitě může pomoct v náročných situacích s podezřením na etické nebo jiné porušení pravidel či norem, ale opět je to nástroj, který by se měl  používat opatrně a se zdravým rozumem. Věřím, že se neděje a ani nebude dít to, že by chodily anonymní maily s připomínkami na věci, které se nestaly. Je to dobrý nástroj pro bezpečí, ale měl by se užívat s opatrností a diskrétností. Nejen studenti se díky vybudování tohoto systému mohou cítit bezpečnější na půdě univerzity.

Kontaktní osoby v oblasti sociálního bezpečí a ombudsosoby se účastnily workshopu spolku Konsent

Také čtěte

Takže když to shrnu: V SK RVŠ jednáte hlavně spolu a předsednictvo potom bere výsledky vašeho jednání – doporučení a stanoviska – do RVŠ a dále na univerzity, ministerstvo a příslušné orgány.

Ano, a právě v tom našem předsednictvu jsou ti nejaktivnější zástupci a často hlavně oni mají dobré nápady, které nám prezentují, a informují nás, čím se zabývali na jednáních na ministerstvu a dalších místech.

Akademický senát rozhoduje například o metodice rozpočtu orgánů univerzit (fakult, a tím dále i kateder), volbě nebo odvolání rektora a o dalších opravdu důležitých věcech.

Jaké máš ty, coby místopředseda za studentskou komoru Akademického senátu OU, zkušenosti se spoluprací s vedením Ostravské univerzity?

Naše univerzitní vedení, jak současný pan rektor Petr Kopecký, tak i minulý pan rektor Jan Lata, se s námi baví, velmi je zajímají naše postřehy, chtějí znát náš názor, a hlavně chtějí zlepšovat kvalitu studentského života a studia. Například nedávno alokoval pan rektor finanční částku na podporu studentských spolků Ostravské univerzity.

Jak dlouho ještě ty budeš působit jako senátor a zástupce v SK RVŠ?

Všichni studenti a akademici jsou do univerzitního senátu voleni na tři roky. Momentální doba našeho mandátu je asi dva a půl roku, takže se blíží nové volby do akademického senátu Ostravské univerzity. Rád bych na to hlavně upozornil a motivoval studenty, kteří mají zájem se aktivně podílet a být součástí rozvoje naší univerzity, aby kandidovali, protože je to důležité. Je bohužel málo aktivních studentů, kteří vytvářejí studentské spolky, a ještě míň studentů, kteří by chtěli kandidovat do univerzitního senátu, kde jsou váhou svého hlasu rovni akademikům.

Máš přehled, jak vysoká je volební účast na Ostravské univerzitě?

Nízká, přesná čísla bohužel nejsem schopen říci, osobně se domnívám, že bychom se vlezli do desetiprocentní účasti. Je škoda, že volební účast je nízká s ohledem na to, jak významné kandidatury a případné zvolení může být.

Je dneska standardem, že se volby dělají online přes portál?

Ano. Volby probíhají elektronicky. Domnívám se, že na většině univerzit jsou dnes již volby elektronicky.

Chceš nějak motivovat studenty, aby šli k volbám a zajímali se o to, kdo je v jejich senátu?

Akademický senát rozhoduje například o metodice rozpočtu orgánů univerzit (fakult, a tím dále i kateder), volbě nebo odvolání rektora a o dalších opravdu důležitých věcech. Všichni kandidáti zveřejňují svůj program. Ti, kteří kandidují, pak reprezentují celá pracoviště a všechny studenty. Já dnes reprezentuji (moje diskuze nebo hlas) tisíce studentů Pedagogické fakulty OU. A každý z těch tisíců studentů mě může kontaktovat – abych prezentoval jejich myšlenky nebo podněty. To platí stejně tak u mých kolegů z jiných fakult Ostravské univerzity, kteří reprezentují své studentské kolegy na akademickém senátu.

Kdo stojí za články psanými pohledem studentů? Nový studentský klub Pisálci z Ostravské!

Také čtěte

Je něco, co bys na závěr našeho rozhovoru chtěl ještě sdělit?

Chtěl bych poděkovat všem zástupcům SK RVŠ, hlavně Michalu Farníkovi a týmu kolegů okolo Michala, za jejich důležitou a významnou práci ve SK RVŠ. Dále bych rád poděkoval kolegům z našeho Akademického senátu OU, studentských senátorům na fakultách a vedení naší univerzity za veškerou snahu při zlepšování kvality studia a života na Ostravské univerzitě.