Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Přestože v této oblasti nevstupujeme na neprobádanou půdu (např. ostravské konference, texty Bořivoje Brdičky aj.), málokdo z učitelů humanitních předmětů o sobě může říci, že je v této oblasti zcela doma.
Cestu mezi vírou v samospasitelnost techniky a jejím zatracením pomohl účastníkům třetího setkání, jež proběhlo 9. listopadu v klubu Fiducia, hledat Jan Netolička (Wichterlovo gymnázium), lektor programu Dotkni se školy a popularizátor tabletové výuky. Práci s tabletem nám na vybraném příkladu – využívajícím přirozenou hravost, tvořivost a emotivnost studentů vytvářejících obrazově-textové příběhy – představil jako užitečnou pomůcku, která kantorovi nejen šetří čas strávený přípravou, ale při dobrém zvládnutí spíše posiluje jeho roli organizátora výuky a podporuje aktivní zapojení studentů. Netolička si zároveň nemyslí, že by technika měla být součástí každé hodiny nebo že by ze škol musely zmizet tradičnější přístupy. Klíčovou podle něj zůstává a vždy bude osobnost učitele ovládajícího svůj obor a schopného zájem o něj probouzet také ve studentech.
IMG_0351
Didaktička angličtiny Markéta Bilanová (Katedra anglistiky a amerikanistiky OU) přirovnala současné učitele trefně i drsně k „digitálním imigrantům z 20. stol.“ využívajícím nejen jeho metody, ale do značné míry vyučujícím také stále stejný obsah. Kritický pohled věnovala nejen vysokým školám nabízejícím zastaralé studijní programy, metodikům bez zkušeností s digitálními technologiemi, neboť jim to podvybavenost vysokoškolských pracovišť očividně zaostávajících za středními školami často ani neumožňuje (dlouhé pátrání a šťastná náhoda nám nakonec umožnily vystupujícím zajistit přístup k internetu – díky nejspíše jedinému mobilnímu modemu na OU), konstatovala ale i to, že ne všichni praktici jsou ochotni se v této oblasti vzdělávat. K úloze moderního učitele, jenž se v informačním věku již nemůže spokojit s tím, že předává vědomosti (srovnej This Will Revolutionize Education) podle Bilanové patří především: usnadňovat studentům učení, inspirovat je a podněcovat jejich tvořivost, vytvářet a rozvíjet možnosti učení v digitálním věku (viz např. její opora Multisenzorické pomůcky v jazykovém vzdělávání na příkladech z angličtiny z roku 2013), zprostředkovávat zkušenosti a poskytovat zpětnou vazbu, prezentovat modelové situace pro práci v digitálním věku, přenášet zodpovědnost za nabývání vědomostí na žáky, zapojit je do snahy o jejich vlastní profesní růst, dávat jim najevo, že na každém z nich záleží (více na stránkách International Society for Education). Na závěr nám představila ideu tzv. TPACK (zkratka vyjadřující kompetence učitele 21. století spočívající v technické, pedagogické a oborové kompetenci).
IMG_0354
Závěr první části setkání patřil didaktičce češtiny Lucii Radkové (Katedra českého jazyka OU), která prezentovala výsledky dotazníkového šetření mezi absolventy středních škol, v němž se zajímala o jejich obeznámenost s jazykovými příručkami a o to, zda s nimi někdy pracovali. Výsledky byly – nepřekvapivě – tristní. Zároveň představila Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český, která by měla být pro studenty snadno dostupná z jejich zařízení, přehledná a uživatelsky přívětivá. Dobré zkušenosti s tímto elektronickým zdrojem ve výuce češtiny potvrdili i přítomní praktici.
IMG_0361
Bezprostřední reakce účastníků lemovaly všechna vystoupení, v závěrečné diskusi pak zazněla mj. otázka, zda budoucí učitel dostává možnost experimentovat s nabytými digitálními kompetencemi již během praxe absolvované v rámci studia. Ukázalo se ale, že pohledy na praxi jsou různé: někteří praktici oceňují moderní impulzy ze strany studentů, jiní považují za podstatné, aby student během těch několika hodin spíše zvládl integraci do stávající výuky. – Řeč přišla i na to, zda již bylo prokázáno, že digitální technologie opravdu pomáhají učit se snadněji a lépe. Netolička k tomu uvedl výsledek vlastního experimentu, kdy učil v jedné třídě standardně výkladově, ve druhé pak interaktivním způsobem využívajícím možnosti tabletu. Po čase se k probrané látce vrátil, nechal studenty, aby písemně zachytili, co si pamatují – vzpomínky na výuku s tabletem daly vzniknout informačně bohatšímu textu, navíc vyjádřenému souvisle, zatímco v prvním případě šlo pouze o jednotlivé body (odtrhy). – Na dotaz moderátora, zda jsou někomu známy hendikepy, které práci s digitálními technologiemi znemožňují či zcela vylučují, uvedla studentka Nikola Čerňanská, že podle jejích zkušeností právě tablety dětem s vývojovými poruchami učení i se závažnějšími problémy pomáhají, např. autistům často vůbec umožňují se učit. – Jako další možnost využití moderní techniky byl oceněn i tzv. e-twinning umožňující elektronickou komunikaci mezi partnerskými školami.
12 (1)
06 (1)
Hrdina filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! nakonec svůj život ovládal sám, stroj nestroj, prognóza “pouze” uvolnila schopnosti, které si dosud neuvědomoval nebo je potlačoval. Možná nejde o špatnou metaforu.