Proč jste zvolil právě tuto podobu a materiál?

Témata z technického světa jsou v mé práci přítomná už od dob studií. Přisuzuji to jednoznačně prostředí Ostravy. Konkrétní motivy loga automobilky jsem zpracovával už dříve, jenom to byla trochu jiná podoba. Byly to jakési otisky, zkameněliny, fosílie, jako by je někdo nalezl za miliony let a vystavil coby muzejní exponáty. Stejně tak jsem už před dvaceti lety vytvářel pseudofosilie spalovacích motorů – teď se ukazuje, že to bylo překvapivě vizionářské – už je čeká velmi krátká doba. Ale není to všechno tak jednoduché, jak se může zdát. Do všeho promítám svoje vlastní prožitky a zkušenosti. To se děje také u nového díla – kružbové rozety pro Stuttgart. Je to dílo plné kontrastů a příběhů. Pracuji s fenoménem průmyslové značky, která je opředena bohatými legendami a společenskými vztahy. Logo jako symbol úspěchu, bohatství, kvality, obchodu. Na druhé straně je tady jasně zobrazeno klišé maskulinního pohledu na svět skrze silná a luxusní auta. Pokud se dobře na rozetu podíváte, uvidíte femininní motivy s erotickými biomorfními podtexty, které jsou obtočeny okolo motivu tříhroté růžice. V neposlední řadě se rozeta dotýká stále živého a problematického vztahu církve a jejího místa v současném světě orientovaném na reklamu a obchod. Zvolený materiál – kámen nejlépe odpovídal záměru dosažení kontrastu mezi trváním a pomíjivostí. Pro katedrály je charakteristický.

Kdo vás s nabídkou oslovil a jaké byly požadavky?

Tady si právě uvědomuji vzácnou otevřenost a osvícenost zadavatelů, kteří jsou velmi vstřícní k uměleckému autorskému názoru, i když se nemusí plně shodovat s image jejich striktně užitného světa, který je založen na reklamě, která rozhodně nepoukazuje na nešvary. Zakázka vznikla na základě mé předchozí práce s polidštěnými motivy z industriálního prostoru. Právě ambivalentní role techniky v našem životě pro ně byla zajímavá a netradiční. Po dřívější spolupráci se zastoupením firem v ČR byl jenom krůček k centrále ve Stuttgartu. Ale to šlo zcela mimo mě. Bylo to pro mě samého překvapení.

Budete se účastnit instalace?

Instalace je naplánována na období, kdy už bude příjemnější počasí. Někdy v letních měsících. U všech instalací svých prací jsem byl vždycky osobně přítomen a nebude tomu jinak i v tomto případě.

JAROSLAV KOLÉŠEK, sochař, *1974

Středoškolská studia absolvoval mezi léty 1988 a 1992 na SUPŠ v Brně. V letech 1992 – 97 studoval v Ateliéru sochařství na Katedře výtvarné tvorby PF Ostravské univerzity (S. Hanzík, M. Kotrba). Doktorská studia dokončil na Akademii umění v Banské Bystrici v roce 2012. Od roku 2011 vede Ateliér a Katedru sochařství na Fakultě umění Ostravské univerzity, kde také od roku 2014 působí jako docent. Je laureátem Ceny Václava Chada (2003, III. Zlínský salon mladých) a Ceny Rudolfa Schlattauera (Bienále Valmez, 2010). Žije a pracuje ve Valašském Meziříčí. Charakteristickým znakem jeho tvorby je využívání napětí mezi lidským a industriálním prostorem, hledání kontrastů, soubojů či naopak spojení až splynutí těchto dvou světů. Pracuje v širokém záběru materiálů – beton, bronz, pískovec, sklo a pod. V nich kriticky i přívětivě reflektuje naši civilizaci, poukazuje na mnohé chyby v systému – časté jsou náměty z militárního prostředí, příznačné jsou zejména hybridní formy a kontexty. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Krajské galerie výtvarných umění ve Zlíně, Muzea umění v Olomouci, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Městské Galerie v Trutnově či Muzea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových v Praze.

www.jaroslavkolesek.blogspot.com

Foto: Jaroslav Koléšek