Technologie jako problém i řešení. DigiWELL představil výsledky svého výzkumu

Na DigiWELL Impact Foru se sešlo na dvě stovky vědců z celého světa. Do programu se vedle vědců z Ostravské univerzity zapojili vědci z Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého, Národního ústavu duševního zdraví, Akademie věd ČR i další domácí a zahraniční hosté.

„Cílem projektu DigiWELL je porozumět, jak digitální technologie ovlivňují naše zdraví a životní pohodu, ale také hledat způsoby, jak je využívat v náš prospěch,“ uvedla hlavní řešitelka projektu DigiWELL Steriani Elavsky. „Na konferenci jsme chtěli ukázat, kam se náš výzkum za první polovinu projektu posunul a jak mohou jeho výsledky přispět k řešení konkrétních problémů,“  dodala vědkyně.

Děti na telefonech, důchodci s AI

První den Impact Fora patřil především odborným prezentacím. Program ukázal šíři témat, kterým se výzkumníci DigiWELL věnují. Od využívání EMA dat a nositelných zařízení přes digitální intervence zaměřené na zdraví a pohyb až po nové analytické metody výzkumu wellbeingu.

Na konferenci jsme chtěli ukázat, kam se náš výzkum za první polovinu projektu posunul a jak mohou jeho výsledky přispět k řešení konkrétních problémů.

Samostatný blok se zaměřil také na děti a dospívající, například na zákazy mobilních telefonů ve školách, používání aplikací nebo vztah mezi digitálními médii a životní pohodou mladých lidí.

Druhý den se pozornost přesunula mimo jiné k umělé inteligenci a stárnutí. Vědci diskutovali například o využívání AI v péči o seniory, digitálních technologiích ve zdravotnictví, virtuálním prostředí v terapii nebo vztahu sociálních sítí a osamělosti. Současně proběhla posterová sekce, která představila další rozpracované výzkumy.

Ve volných chvílích mohli výzkumníci využít také možnosti zapojit se do sportovních aktivit – běhu, jógy nebo lezení.

Cena pro juniory

Impact Forum dalo výrazný prostor také juniorním výzkumníkům. Účastníci konference mohli hlasovat v anketě o nejlepší vědecké prezentaci a nejlepším posteru juniorního výzkumníka.

Třetí místo mezi prezentujícími získala Adéla Švestková z MUNI, která představila příspěvek How Do We Choose Physicians Online? A Mixed-Methods Eye-Tracking Study. Druhé místo obsadil Vojtěch Mýlek také z MUNI, který se zabývá tím, jak způsoby používání sociálních sítí souvisejí s osamělostí ve srovnání s osobními sociálními kontakty.

Tajemstvím dobrého posteru je jednoduchost a schopnost vypíchnout to nejdůležitější a nejzajímavější z výzkumu.

Pomyslná zlatá medaile putovala na Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity k Lence Knapové. Její příspěvek popisoval, že vliv na motivaci může mít okolní prostředí, tedy počasí a další environmentální podmínky.

Tajemství úspěšné prezentace vidí ve srozumitelné formě. „Důležité je také co nejvíc se oprostit od odborného žargonu,“ uvedla Knapová. „Osobně si také myslím, že je důležité si prezentaci užít. Aktuálně se starám o dvě malé děti, je tak pro mě velmi cenné a příjemné, když můžu vystoupit před lidmi a představit svůj výzkum. Za tu možnost jsem byla opravdu moc vděčná,“ dodala.

Tajemství dobrého posteru

Ocenění za nejlepší poster získala Zoe Guerrero z NUDZ. Její výzkum souvisí s přípravou wellbeingové aplikace určené široké veřejnosti.

„Dobrý poster má podle mě dvě tajemství. Prvním je vizuální stránka. Jednoduchost a schopnost vypíchnout to nejdůležitější a nejzajímavější z výzkumu,“ popsala Guerrero. „Zároveň by z něj mělo být cítit nadšení pro téma a to, co nového přinášíme,“ dodala.

Právě rozhovory během posterové sekce podle ní přinesly i podněty pro další práci s již získanými daty.

„Několikrát se mě návštěvníci ptali, jestli jsme neporovnávali odpovědi lidí z různých věkových kategorií,“ pokračovala juniorní výzkumnice. „V tomto výzkumu jsme se tomu kvůli menšímu počtu účastníků nevěnovali, ale právě tahle otázka mě inspirovala k tomu, abych se k datům ještě vrátila,“ uzavřela.

Ocenění juniorní výzkumníci si z Impact Fora odnesli diplomy i věcné ceny.

Workshop Psychologického ústavu AV představil žactvu hravou metodu Speed socks.

Ponožkami proti předsudkům

Součástí programu byly také dva workshopy, které měly výsledky a témata projektu přiblížit dalším skupinám.

Psychologický ústav AV ČR připravil workshop Prostor pro porozumění, do kterého se zapojilo 22 žáků osmých a devátých tříd ze ZŠ Šalounova a ZŠ Gebauerova.

Hravá aktivita měla žákům pomoci lépe pochopit, jak vznikají předsudky a jak snadno si o druhých vytváříme úsudky dřív, než je skutečně poznáme. Po krátkém úvodu o stereotypech se žáci rozdělili do dvojic tvořených romským žákem a žákem z většinové společnosti.

Aktivita fungovala na principu speed datingu. Pomocí připravených otázek se snažili jeden druhého co nejlépe poznat a podle toho pak vytvořili návrh ponožky, která měla svého protějška vystihnout.

Naším cílem bylo podpořit bezpečný meziskupinový kontakt, narušit stereotypy a rozvíjet empatii.

Následně se dvojice proměnily a celý princip se zopakoval. Každý si tak nakonec odnesl originální pár ponožek, který vznikl z pohledu někoho druhého a zachycoval něco z jeho osobnosti, zájmů nebo toho, co během rozhovoru prozradil.

„Naším cílem bylo podpořit bezpečný meziskupinový kontakt, narušit stereotypy a rozvíjet empatii, vzájemný respekt a porozumění mezi mladými lidmi z různých sociálních skupin,“ vysvětlila facilitátorka workshopu doc. Martina Hřebíčková. „Zároveň jsme se věnovali možnostem jejich zlepšování prostřednictvím osobního kontaktu, sdílení zkušeností a společné aktivity,“ dodala.

Po skončení workshopu dostali žáci možnost také nahlédnout pod ruce výzkumníkům. Prohlédli si City Campus a jeho sportoviště a nahlédli také do laboratoří.

Jak dostat vědu k médiím

Druhý workshop připravil tým Zdravá generace z UPOL. Radek Palaščák a Michal Kalman účastníkům představili, co všechno obnáší příprava tiskové konference a jak lze výsledky vědeckého výzkumu převést do podoby srozumitelné pro média a širší veřejnost.

Workshop s názvem Challenge accepted: organising a scientific meeting with media and public impact tak ukázal další rozměr výzkumné práce, tedy schopnost dostat vědecké poznatky z akademického prostředí mezi lidi.

Diseminační workshop připravili také kolegové z Univerzity Palackého v Olomouci.

DigiWELL je mezioborový výzkumný projekt vedený Pedagogickou fakultou Ostravské univerzity. Ve spolupráci s partnerskými institucemi zkoumá dopady digitálních technologií na zdraví a wellbeing a možnosti jejich prospěšného využití. Hlavní řešitelkou je profesorka Steriani Elavsky.