Podle profesorky z Pedagogické fakulty OU i krátký, svižný pohyb a pobyt venku pozitivně ovlivňují náladu, snižují napětí a zlepšují soustředění. „Mozek je jako pes, když si s ním chvíli pohrajete, nebo ho vezmete ven, tak má hned lepší náladu,“ říká.

Její výzkum se zaměřuje také na wellbeing. Ten je však mnohdy ve veřejných kruzích chápán nesprávným způsobem.  Ve vědecké slova smyslu se jedná celkovou kvalita prožívání a fungování člověka, zahrnující psychickou pohodu, energii, smysluplnost práce, schopnost zvládat život, kvalitní vztahy a pocit spokojenosti se životem.

Mozek je jako pes, když si s ním chvíli pohrajete, nebo ho vezmete ven, tak má hned lepší náladu.

Současný životní styl však wellbeingu není vždy nakloněn. A to z překvapivých důvodů. „Žijeme v době neustálého tlaku na optimalizaci našeho života. Do všeho bychom měli dávat stoprocentní úsilí. To je ale samo o sobě velmi vyčerpávající,“ vysvětluje Elavsky.

Roli v tom hraje i používání moderních technologií, tzv. biohacking. „Správné používání technologie by nám mělo pomoci vnímat správně naše tělo,“ říká výzkumnice. Technologie však mohou uživateli i uškodit. „Pokud se stanou nástrojem permanentního hodnocení sebe sama, můžeme mít pocit, že selháváme,“ dodává.

Do všeho bychom měli dávat stoprocentní úsilí. To je ale samo o sobě velmi vyčerpávající.

Více o wellbeingu, využití moderních technologií v jeho výzkumu, dopadu pohybu na lidskou psychiku či o nejnovější studii v časopisu Nature Human Behavior si poslechněte v nové epizodě podcastu Věda zblízka.