O tom, co se zatím podařilo, co ukázala evaluace a kam projekt míří dál, mluví prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity Ondřej Slach.

Když se podíváte na první dva roky projektu REFRESH, kde už se výzkum skutečně potkal s realitou regionu?

Jsme na dobré cestě, ale chce to trpělivost, protože ani Řím nebyl postaven za den. V rámci Social Labu se na Ostravské univerzitě věnujeme tématům spojeným s proměnou regionu a ta zkrátka potřebují čas. Mezi nejviditelnější příklady dopadu projektu patří oblast bydlení. Město Ostrava dnes s výsledky našeho výzkumu pracuje při přípravě koncepčního dokumentu, který může do budoucna systémově řešit rozvoj bydlení. Dalším silným tématem je například nízká porodnost a odliv rodin do blízkého zázemí Ostravy. Právě proto vznikla koncepce rodinné politiky založená na datech, která hledá cesty, jak se s těmito výzvami do budoucna vyrovnat. Jinak řečeno, výsledky projektu nejdou do šuplíku, protože část se už promítá do debat města/kraje a část je základ pro evidence-based rozhodnutí v příštích letech. Na skutečné dopady REFRESHe si v praxi počkáme pět až deset let.

Co projekt REFRESH změnil přímo uvnitř univerzity?

Povedlo se nám přilákat kvalitní výzkumníky a výrazně posílit náš potenciál v oblastech, které jsou klíčové pro rozvoj regionu. Řečí čísel dnes v projektu REFRESH působí zhruba 27 zahraničních výzkumníků, které bychom bez této podpory jen obtížně získávali. Kromě know-how přinesli také cenné kontakty a zahraniční vazby, které nám mohou pomoci při získávání mezinárodních projektů i dalším zviditelnění univerzity. Díky tomu jsme dnes podle mě mnohem flexibilnější než v minulosti. Dá se říci, že díky projektu tu vzniklo jedno z největších center pro výzkum transformace uhelných regionů v Evropě.

Jak těžké bylo přesvědčit zahraniční výzkumníky, aby přišli právě na Ostravskou univerzitu?

Hlavně na začátku to bylo náročné. Projekt má řadu omezení, se kterými jsme se museli na začátku vyrovnat. Například mzdy se počítají podle českých pravidel, což pro zahraniční výzkumníky obvykle nebývá příliš lákavé. Musím přiznat, že jsem byl dost nervózní a skeptický a chvílemi jsem si opravdu myslel, že ty lidi neseženeme. Přece jen Ostrava není Praha, Brno ani Mnichov a pro mnohé to byla méně známá destinace mimo hlavní akademická centra.

To nezní zrovna povzbudivě. Jaký byl ten zlomový faktor?

Vlastně nic složitého. Postupně se ukázalo, že projekt je pro zahraniční výzkumníky velmi zajímavý, hlavně díky možnosti svobodně bádat. A co mě mile překvapilo, zahraniční výzkumníci si pochvalují, jak u nás některé věci fungují. Je to drobnost, ale například IT systémy jim umožňují řešit řadu věcí online. V realitě na tom nejsme možná tak špatně, jak si někdy myslíme. Zásadní ale bylo i to, že Ostrava prochází hlubokou proměnou. Kdybychom výzkum aplikovali třeba v dánské Kodani, spíš bychom jen ladili detaily, a to není tak atraktivní. V Ostravě je ta změna mnohem intenzivnější a umožňuje převádět výzkum do praxe rychleji a hmatatelněji. Právě možnost být přímou a aktivní součástí této proměny hrála u většiny z nich klíčovou roli.

Jak se s Ostravou sžili?

Navenek má Ostrava pořád poměrně špatnou image, o to příjemnější je slyšet od nových kolegů, jak se jim tu ve skutečnosti líbí. Často zmiňují propracovanou MHD, relativně nižší životní náklady, bezpečné prostředí i kvalitní a dostupné služby, včetně zdravotnictví. Právě díky výzkumníkům, kteří přišli na začátku projektu, a jejich zkušenostem dnes nové lidi sháníme mnohem snadněji.

V čem je práce v projektu REFRESH pro výzkumníky jiná než u běžných projektů?

Liší se hlavně tím, že nad jedním problémem sedí lidé z různých oborů a řeší ho společně. Sociolog, geograf, filozof nebo kolegové z technických oborů se dívají na stejnou věc, ale každý z jiného úhlu. Do debaty přinášejí jiná data, jiné otázky i odlišný způsob uvažování. Právě to posouvá výzkum dál. Na rozdíl od projektů, které jsou úzce zaměřené na jedno téma nebo jedno řešení, je REFRESH otevřený. Dává prostor k testování a experimentování, hledání průniků a propojování oborů tam, kde to přináší nová řešení.

Jak úspěšní jste v podobném „propojení různorodých světů“?

Zatím se to daří jen částečně, ale je to přirozené. Nejdřív bylo potřeba „udělat si pořádek doma“, tedy nastavit spolupráci uvnitř samotného Social Labu. Přestože to nebylo jednoduché, protože ani Social Lab není homogenní celek, nakonec se nám to povedlo. Zapracovat jsme museli také na užším propojení s technickými obory, zejména s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V letošním roce chceme tuto spolupráci výrazně posílit a do budoucna v tom vidím velký potenciál pro nová témata i navazující projekty.

Promítl se projekt REFRESH také do spolupráce napříč Ostravskou univerzitou?

Ano, a poměrně výrazně. Na univerzitě jsem přes dvacet let a dřív nebylo výjimkou, že jste se s kolegy z jiných fakult příliš nepotkávali. Univerzita je rozptýlená po městě a přirozených míst pro setkávání moc nemáme. Dnes je ale mnohem běžnější, že se lidé napříč obory znají a spolupracují. REFRESH tyto vazby výrazně posílil. Je to změna, která se děje rychle a možná si ji ještě ani plně neuvědomujeme, ale z dlouhodobého hlediska je důležitá.

Projekt je v polovině a má za sebou asi nejkomplexnější hodnocení. Co vám evaluace potvrdila nebo ukázala nového?

Evaluace potvrdila, že Social Lab funguje dobře a že projekt přispívá k pozitivní proměně v regionu. Naším cílem nebyla pouze formální kontrola plnění závazků, ke kterým samozřejmě přistupujeme zodpovědně. Dokládá to mimo jiné fakt, že počet odborných publikací již nyní překračuje stanovené hodnoty. Vedle toho intenzivně rozvíjíme spolupráci s veřejným sektorem, připravujeme nové mezinárodní projekty (už jsme i jeden získali) a průběžně navyšujeme objem smluvního výzkumu. Klíčovým ukazatelem projektu je také příliv špičkových výzkumných kapacit.

Zajímal vás i pohled zapojených pracovníků?

Interní část hodnocení založená na dialogu s výzkumníky pro nás byla velmi důležitá. Postupně jsme se potkali s většinou z přibližně 120 lidí zapojených do projektu a naprostá většina z nich měla prostor představit, čemu se věnuje a jaký dopad může jejich práce mít. Díky tomu jsme si ujasnili, kde se jednotlivá témata přirozeně potkávají, kde má smysl spolupráci dál posilovat a kde je naopak potřeba větší podpora ze strany vedení. Evaluace nám tak dala nejen potvrzení, že jdeme správným směrem, ale i konkrétní podněty pro další dva roky. Za tím pozitivním hodnocením je spousta práce našich lidí, kteří každý den řeší nejrůznější výzvy a zajišťují, aby REFRESH běžel bez větších zádrhelů. Velký dík patří vedoucí našeho Oddělení řízení projektů Pavle Lazarové, která na vše bedlivě dohlíží a má s námi všemi svatou trpělivost. Díky této týmové práci tak máme potvrzeno další financování projektu a zároveň vysíláme jasný signál, že Ostravská univerzita je partnerem, se kterým je potřeba dlouhodobě počítat.

Kdy jste si osobně řekl, že Social Lab směřuje správným směrem?

Asi ve chvíli, kdy jsem viděl, že se výzkum skutečně dostává do praxe a začíná mluvit do reálných rozhodnutí. Část své akademické dráhy jsem strávil v Německu, kde je aplikovaný výzkum naprosto běžnou součástí práce univerzit. Tam se od akademiků očekává, že budou aktivně přispívat k proměně svého okolí. Projekt REFRESH pro mě tuto rovinu naplňuje. Spojuje kvalitní výzkum s regionem, ve kterém žijeme. Ideální scénář je pro mě ten, že se za deset let podíváme kolem sebe a uvidíme konkrétní změny, které přispívají ke zkvalitnění života v kraji. Osobně mě těší cyklus Večery s REFRESH, kterým se snažíme zvyšovat povědomí široké veřejnosti o výzkumech a jejich konkrétních přínosech pro region. Tato platforma umožňuje vědcům sdílet jejich poznatky v příjemném prostředí a volit méně formální přístup, který je pro posluchače inspirativní.

Takže vaše počáteční skepse je skutečně pryč?

O tom ani na vteřinu nepochybujte. (smích)

Když se vrátíme do bližší budoucnosti, na co se chcete v rámci projektu REFRESH dále zaměřit?

Vedle dalšího prohlubování mezioborové spolupráce se chceme víc soustředit na zapojení mladších výzkumníků. Zatím mám pocit, že iniciativa často přichází shora, od vedení. Do budoucna bych byl rád, aby se nejen mladší kolegové více zapojovali do utváření našich směrů a my jim pro to poskytli dostatečný prostor. Naším úkolem je vytvářet prostředí, které umožňuje kvalitní výzkum a otevírá možnosti k setkávání i spolupráci – a to nejen mezi výzkumnými týmy, ale také s partnery z praxe.

Tento článek vznikl za finanční podpory Evropské unie v rámci projektu REFRESH – Research Excellence For REgion Sustainability and High-tech Industries, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048, prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace.