Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Katedra romanistiky Filozofické fakulty OU v letošním akademickém roce již po třetí otvírá úspěšný roční modul Portugalština: jazyk, reálie a kultura, a to jak pro úplné začátečníky, tak i pro pokročilé. Vítáni jsou všichni studenti Ostravské univerzity i zájemci z široké veřejnosti, kterým zkušení lektoři kromě samotné výuky portugalského jazyka nabídnou i ochutnávku z dějin a rozmanité kultury, a nebude chybět ani závěrečná exkurze za krásami a nejen kulinářským umem portugalsky hovořících zemí.
Modul portugalštiny Ostravské univerzity nemá v našem prostředí obdoby – jeho unikátnost spočívá v propojení praktických a teoretických znalostí, přímém kontaktu s rodilými mluvčími i nespočtu doprovodných akcí, které přibližují život v zemích vládnoucích portugalským jazykem. V letošním dubnu byla na naší akademické půdě vzácným hostem i Její Excelence Manuela Franco, velvyslankyně Portugalska v Česku, jež ve spolupráci s Portugalským centrem Instituto Camões v Praze uvedla anglicko-portugalskou výstavu Ekonomický potenciál portugalštiny. U této příležitosti jsme si s Její Excelencí paní Manuelou Franco krátce povídali nejen o významu portugalštiny u nás i ve světě.
Výstava, kterou dnes uvádíte, nese název Ekonomický potenciál portugalštiny. Myslíte si, že i zde v České republice má portugalština potenciál?
Samozřejmě v portugalském jazyce spatřuji potenciál na každém kroku – a proč by Česká republika měla být výjimkou?
Co přesně si ale pod slovním spojením „ekonomický potenciál“ můžeme představit?
Samotný jazyk slouží především ke komunikaci, kdy jakožto mluvčí předáváte a získáváte informace. V tomto smyslu jsou možnosti užití jednoho určitého jazyka velmi široké. Když se ovšem podíváme na osobní přínos cizího jazyka, je to zcela jasné – můžete cestovat s vědomím, že se domluvíte, dokážete v daném jazyce psát i číst, ba dokonce překládat. Ale uvědomme si, že všechny tyto zmíněné aktivity poskytují prostor službám, jež mají peněžní, tedy ekonomickou hodnotu. Pokud hovoříme o ekonomickém významu jednoho specifického jazyka, mluvíme vlastně o všech sektorech, v nichž je možné daný jazyk užít, a podnítit v nich tak pohyb. V této spojitosti se nám samozřejmě primárně vybaví globálně používané jazyky – angličtina a španělština. Mnoho lidí ale netuší, že portugalština je čtvrtým nejrozšířenějším jazykem na světě, čímž se dostáváme k tomu, že portugalština je nejen krásná, ale také velmi užitečná.
Čeho si nejvíce vážíte na české kultuře a České republice obecně?
To je velmi jednoduché. Česká republika je krásná, kultivovaná země, čímž si rozhodně získala mou oblibu. Je pravda, že naučit se česky není vůbec jednoduché – sama se česky učím už čtyři roky, ale mluvení je pro mě stále ještě obtížné. Česko má za sebou velmi nelehké historické etapy, ale zdá se mi, že lidé se z toho nyní již docela rychle zotavují, jsou optimističtí, otevření budoucnosti, a dále velmi uvážlivě a zároveň progresivně rozvíjí svou zemi. Myslím si, že je to skvělé místo pro život.
 Chybí vám v některém ohledu Portugalsko?
Ne. Portugalsko mi nechybí (smích). Do Portugalska jezdím jen na dovolenou či na návštěvu za rodinou. Jednoho dne se možná moje práce přesune do jiné země, jak už to na diplomatických pozicích bývá, ale můj život i práce jsou teď v České republice. Jednou velkou výhodou Prahy je nádherná řeka Vltava, které jí protéká, takže zde není ani prostor pro stesk po vodním elementu, který je tak příznačný pro naše bytí. Často to říkávám, že voda má pro nás Portugalce stejný význam jako lesy pro Čechy. Tedy i díky Vltavě mi Portugalsko nechybí.
Jste v Ostravě poprvé?
Kdepak, je to má čtvrtá návštěva. Jsem moc ráda, že mohu pozorovat přeměnu, kterou toto město v posledních letech prochází – Ostrava je na vzestupu.
Zaznamenala jste nějaký zásadní rozdíl mezi českou a portugalskou náturou?
Řekla bych, že s ohledem na historii se Portugalci s větší lehkostí vydávají do světa – jsou přivyklí jiným kulturám, rasám i přístupům. Oproti tomu mi přijde, že vzhledem k dějinám, geografické poloze a také faktu, že Česko ztratilo svou nezávislost poměrně brzy ve svých začátcích, Češi nejsou natolik zvyklí na zcela odlišné podmínky ve světě. Proto jsou v tomto smyslu o něco více rezervovaní a obezřetnější než Portugalci. O to více jsou však oddaní své práci, výkonnosti a kultuře. Naopak Portugalci mají společnou hranici s pouze jednou zemí a před nimi se rozprostírá celý širý oceán, takže když se objeví trable, tak jednoduše odejdou hledat svou budoucnost jinam – někdy se vrátí, někdy ne, jsou to ale zkrátka lidé v neustálém pohybu.
Nacházíme se na univerzitní půdě, což přímo vybízí k otázce směřované ke školství. Může být podle vás český a portugalský vzdělávací systém zdrojem vzájemné inspirace?  
Rozhodně si myslím, že je potřeba v tomto ohledu více spolupracovat a především se lépe poznat. Česká republika se orientuje více na východ a sever, zatímco Portugalsko na jih a západ, a spolupráce by přinesla vzájemný užitek a obohacení. Česká země má dlouhou tradici, co se vzdělání týče, zatímco Portugalsko se v 19. a 20. století potýkalo s jistými problémy – užší spolupráce by byla velmi přínosná.
Na vernisáži k výstavě Ekonomický potenciál portugalštiny vystoupila naše akademička Petra Dokládalová s písněmi ve stylu fado. Máte některou oblíbenou píseň z tohoto hudebního žánru?
To je velmi těžké. Fado se liší region od regionu, a písní a jejich variant je nespočet. Jde vlastně o portugalský folklor, který má spoustu různorodých námětů. Některé písně pojednávají o tom, jak město Lisabon zapáchá, jiné zase o ztrátě koně v býčích zápasech. Výběr je opravdu široký – mohu říci jen tolik, že každý si najde svou píseň, která je blízká jeho srdci.
Pojďte s námi objevovat kouzla portugalské kultury – přihlášku je možno podávat do 15. září 2019!
Podrobnější informace o požadavcích jsou k dispozici zde.
Navštivte i oficiální FB profil našeho modulu portugalštiny a zůstaňte s námi v obraze!
O tom, jak to v modulu portugalštiny probíhá, se můžete dočíst v rozhovoru s naší absolventkou Adélou Odrihockou, a dále lektorkou modulu a produkční diskuzního fóra Meltingpot Petrou Hnikovou Charmite.