Je lepší jít běhat ve znečištěném ovzduší, nebo radši zůstat doma? Jak moc objem, intenzita pohybové aktivity a škodlivé látky v ovzduší (neboli takzvané polutanty) ovlivňují kosterní systém a měkké tkáně lidského těla? Dokážou se sportovci s polutanty vyrovnat lépe než ti, kdo se nehýbou? Dožívají se lidé na Ostravsku o dva roky méně proto, že dýchají jedy, nebo protože zkrátka mají jiný životní styl? I to jsou otázky, na které by měl odpovědět výzkum HAIE (Healthy Aging in Industrial Environment). Podílí se na něm i Centrum diagnostiky lidského pohybu (CDLP), spadající pod Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity.

„Troufám si říct, že rozsah projektu tohoto typu nemá v moderních dějinách obdoby, a to ani v celosvětovém měřítku,“ vypráví Jiří Skýpala, doktorand a další člen výzkumného týmu Ostravské univerzity. „Tady v CDLP sbíráme data celkem od 1 500 probandů. Polovina pochází z jižních Čech, kde je kvalita ovzduší nejvyšší, druhá z Ostravy a okolí, kde jsme na tom naopak nejhůř. V daných regionech museli žít aspoň pět let. Tráví u nás dva dny, za které stihneme detailně zmonitorovat třeba složení jejich těla, fyzickou kondici nebo biomechaniku pohybu.“ Výzkumný tým má k dispozici nejmodernější vybavení za desítky milionů korun. Mimo jiné magnetickou rezonanci a přístroje, které zkoumají složení těla rentgenovými paprsky či dotykovými elektrodami.

Právě možnost podstoupit vyšetření, která by jinak účastníky výzkumu přišla na tisíce korun, bývá tou největší motivací, proč se do studie hlásí. „Dopodrobna analyzujeme jejich fyzickou zdatnost a o svém těle se dozví skoro všechno,“ pokračuje Jiří. Jeho slova potvrzuje i Monika Urbančíková, usměvavá třiatřicetiletá blondýnka, která se do výzkumu přihlásila i se svou maminkou. Různě po těle má připnuté reflexní body, infračervené kamery monitorují její pohyb v chůzi i běhu. Díky nim se například dozví, zdali rovnoměrně zatěžuje pravou a levou dolní končetinu. „Chodím pravidelně běhat s trenérem a zajímalo mě, jak na tom vlastně moje tělo je. Spiroergometrické vyšetření mi potvrdilo, že mám dost nízko posazenou maximální tepovou frekvenci, tak tomu rozhodně přizpůsobím trénink,“ říká mezi jednotlivými testy.

Foto: Jarmila Štuková

Pokračování článku najdete na stránkách žurnalistického projektu natbase.cz.

Svět na nás chrlí jedno sdělení za druhým. Jak se orientovat v informačním chaosu? Natbase přináší témata, která stojí za pozornost a pomůžou vám lépe chápat dění kolem.

„Promlouváme nejen slovy, ale také prostřednictvím fotografií, infografik či výtvarných děl. Propojujeme svět žurnalistiky, umění a vědy. Tato kombinace nám umožňuje srozumitelně a atraktivně uchopit zásadní společenské debaty. Bez unáhlených závěrů, zato s prostorem k zamyšlení,“ říkají o sobě zakladatelé projektu.