Jan Hůla je mladý vědec z Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování (ÚVAFM), který v roce 2022 obhájil svou doktorskou práci v oblasti umělých neuronových sítí. Problematikou neuronových sítí se již zabýval na katedře kognitivních věd prestižní univerzity Johnse Hopkinse ve městě Baltimore v americkém státě Maryland, kde pobýval celý semestr. V současné době se zabývá vývojem neuronových sítí, který zohledňuje současné poznatky neurověd a kognitivních věd.

Zanedlouho se do USA znovu vrátí, tentokráte přímo na jednu z nejznámějších, nejprestižnějších a nejstarších univerzit ve Spojených státech – Harvardovu univerzitu ve městě Cambridge ve státě Massachusetts. Zde bude od srpna do listopadu 2023 pracovat na projektu se Samuelem Gershmanem a Joshuou Tenenbaumem. Samuel Gershman je profesorem neurověd na Harvardově univerzitě a Joshua Tenenbaum je profesorem výpočetní kognitivní vědy na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v Cambridge. Oba jsou špičky ve svých oborech.

Umělá inteligence teď zažívá obrovský vzestup a pravděpodobně způsobí zásadní změny toho, jak fungujeme.

Studium na Harvardově univerzitě se může uskutečnit díky tomu, že Jan Hůla získal Fulbrightovo stipendium, konkrétně stipendium pro vědce a přednášející. „Bylo potřeba sepsat projekt, na kterém budu pracovat, poslat pozvánku od profesora z Harvardu, svůj životopis a doporučující dopisy,“ říká vědec, který dále přibližuje problémy, na které je zaměřen jeho projekt: „Umělá inteligence teď zažívá obrovský vzestup a pravděpodobně způsobí zásadní změny toho, jak fungujeme. Stále je ale mnoho nevyřešených otázek, na které je potřeba najít odpověď, aby umělá inteligence mohla řešit skutečné komplexní a neočekávané problémy. Současné systémy jsou velmi neefektivní, co se týče rychlosti učení a navíc se nedokáží učit průběžně tak, jak se učí člověk.“

Připomeňme, že o Fulbrightovo stipendium se žádá u Fulbrightovy komise, která vznikla v roce 1991 na základě dohody mezi vládami České republiky a Spojených států. Hlavním posláním této komise je budovat a podporovat vzájemné porozumění mezi národy obou států prostřednictvím kulturních výměn v oblasti vzdělávání. Dlouhodobým cílem Fulbrightovy komise je také podporovat vynikající osobnosti, zvyšovat odbornost v jednotlivých oborech a napomáhat rozvíjení nových oborů.

„Po návratu zpět bych rád tento směr výzkumu, který čerpá z poznatků kognitivních věd a neurověd, rozšířil v českém vědeckém prostředí. Taky doufám, že z mého pobytu vznikne dlouhodobá spolupráce s lidmi z Harvardu a MIT,“ říká mladý vědec.

Závěrem dodejme, že o Janu Hůlovi zde nepíšeme poprvé. Před třemi lety zvítězil na hackathonu v Barceloně. Přejeme mu úspěšný pobyt v Cambridge, který bude obohacen mnoha novými znalostmi.