Psycholožka, koučka a externí pedagožka Ostravské univerzity Petra Mařádková věří, že kvalitu výuky lze systematicky zvyšovat prostřednictvím kolegiální podpory. V rozhovoru vysvětluje, proč je mentoring přínosný i pro vysokoškolské vyučující, jak pomáhá posilovat jejich profesní sebevědomí a jak se Ostravská univerzita stala průkopníkem v šíření této praxe napříč českými vysokými školami.

Jaký je tvůj profesní příběh?

Má mentorská cesta začala přibližně před deseti lety. Tehdy jsem se po dokončení koučovacího výcviku setkala s neskutečně podnětnou a inspirativní kolegyní Sašou Dobrovolnou. Pod jejími křídly jsem pronikla do mentoringu a dodnes ji vnímám jako jednu z klíčových osobností na své profesní dráze. Přenesla na mě nezlomné přesvědčení, že školství se dá zkvalitňovat systematickou, a hlavně cílenou prací na pedagogických kompetencích.

O užitečnosti mentorské podpory jsem se začala přesvědčovat jako mentor na základních, středních i uměleckých školách a postupem času také ve vysokoškolském prostředí. Dnes vedu pod záštitou Ostravské univerzity mentorské kurzy pro vysokoškolské pedagogy z celé ČR. Jako univerzita jsme se stali vlajkovou lodí v šíření principů kolegiální podpory ve vysokém školství.

Čím je vysokoškolský mentoring specifický, například ve srovnání s mentoringem na SŠ či ZŠ?

Začala bych tím, co bude mít mentoring na všech úrovních vzdělávání vždy společného – podněcuje sebereflexi pedagogické práce a podporuje pedagoga ve změnách, které mají za cíl jeho větší profesní spokojenost a zvyšování kvality jeho výuky. Tím roste její potenciál být efektivní a mít opravdu hluboký dopad na žáky či studenty. V zahraničí je mentoring ve vzdělávacích institucích naprostou samozřejmostí a řekla bych až esenciální součástí profesionálního přístupu. Je proto velmi potěšující pozorovat, jak zapouští kořeny i v našich školách.

Ve vysokoškolském prostředí mohou být na pedagogy kladeny výrazné požadavky na jejich oborovou odbornost, čímž se může pedagogická stránka výuky stávat okrajovou nebo méně akcentovanou. Situace mnohých vyučujících je pak velmi nesnadná – nestudovali pedagogiku v podobném rozsahu jako jejich kolegové na ZŠ a SŠ, a přitom mají vědět jak na to. Následkem toho svůj individuální styl někdy velmi pracně a zdlouhavě hledají. Je-li ale nablízku kvalitní mentor či otevřený a podporující kolega, je relativně snadné a rychlé změnit vše, co v hodinách nefunguje a posílit vlastní profesní sebevědomí.

V čem ti mentoring pomohl, co sis díky němu uvědomila, jako kompetence sis osvojila či rozvinula…?

Je toho mnoho, čím mě mentoring obohatil. Více reflektuji svou vlastní výuku a častěji vybízím i své studenty, aby pojmenovávali, co jim v mých hodinách pomáhá v učení a jak je ještě mohu podpořit. Stala jsem se také sebevědomější, protože jsem při spolupráci s mentorem dostala zpětnou vazbu, ve které popisoval mnoho pozitivního, co jsem si o sobě neuvědomovala nebo brala jako samozřejmost. Třeba že umím vytvořit bezpečné prostředí ve výuce. A musím přiznat, že pro mě bylo tehdy velkým „aha momentem“, když popisoval, jak konkrétně atmosféru přijetí a nehodnocení vytvářím.

Proč by vůbec měli vysokoškolští vyučující o spolupráci s mentorem uvažovat?

Protože je může mentoring podpořit v různých etapách profesního vývoje a ve velké šíři témat. Nevíte si úplně rady s moderními výukovými metodami? Mrzí vás, že do hodin vkládáte hodně energie a studenti jsou pasivní? V evaluacích studentů se objevily oblasti, které byste podle nich měl/a posílit, jenže si říkáte: „Jak asi“? Cítíte se pod tlakem nebo pozorujete první známky vyhoření? Nebo potřebujete nové impulzy a posílení profesního sebevědomí a máte zkrátka chuť vyzkoušet, co Vám může přinést mentorský rozhovor či spolupráce… Toto jsou jen některá z témat, která kolegy motivují k oslovení mentora.

Existují na Ostravské kapacity uspokojit případný zájem o mentorskou podporu?

Samozřejmě! Je velmi pravděpodobné, že jste již zaznamenali existenci naší Mentorské skupiny, v jejímž rámci jsem měla příležitost proškolit v mentoringu kolegy ze všech fakult. I po ukončení základního kurzu, který trval bezmála tři čtvrtě roku, se nadále setkáváme, kolegové se vzdělávají a inspirují. Není tedy nic lehčího, než některého z nich oslovit a sjednat si setkání, ve kterém si vyjasníte tzv. zakázku a domluvíte se na konkrétním průběhu spolupráce. Jsou to velmi otevření a vnímaví lidé, kteří mají stejné nebo podobné zkušenosti ze své vlastní praxe, takže vám budou rozumět.

Navíc mám radost, že se na jaře na Ostravské otevře další běh mentorského kurzu! Hodláme tedy řady mentorů i nadále systematicky posilovat.

Předregistrace na kurz již běží, zájemci mohou kontaktovat Petru Paquet z Centra podpory vzdělávání OU. 

Máš nějaké „mentorské krédo“?

Naslouchej nikoli proto, abys trefně odpověděl, ale tak, abys doopravdy porozuměl.

Mgr. et Mgr. Petra Mařádková je externí VŠ pedagožka, psycholožka, mentorka, lektorka mentoringu, koučování a respektující komunikace. Po vystudování učitelství pro střední školy a šestiletém působení na jednom z ostravských gymnázií se naplno pustila do studia psychologie a koučování, což proměnilo, jak se dívá na svět a druhé. Už se totiž neptá, proč něco nefunguje, ale se zápalem hledá, jak by to fungovat mohlo a co pro to potřebujeme.