Knihovnický Erasmus + tentokrát z Estonska

Autor: Denisa Illíková , 20. 5. 2016

V rámci programu Erasmus+ Staff Mobility for Training jsem již podruhé využila jedinečné možnosti vycestovat do dalšího překrásného pobaltského státu – Estonska. „Domovskou“ knihovnou se pro mě na týden stala estonská Národní knihovna v Tallinnu.


Hlavní čítárna Národní knihovny

Hlavním turistickým cílem Tallinnu je jeho historické jádro, které bylo v roce 1997 zapsáno na listinu UNESCO. Patří k turisticky nejnavštěvovanějším evropským městům.

Estonská Národní knihovna (Eesti Rahvusraamatukogu)

Estonská Národní knihovna byla založena prozatímní vládou v roce 1918 jako Státní knihovna, jež primárně uchovávala dokumenty potřebné pro legislativní činnost vlády. Z tohoto důvodu byli prvními uživateli knihovny členové parlamentu. Knihovně byly původně vyhrazeny dvě místnosti ve třetím patře na hradě Toompea, tehdejšího sídla estonského parlamentu. Během okupace Sovětským svazem se knihovna přeměnila na knihovnu veřejnou, ovšem s přístupem pouze k rusky psané literatuře. Po pádu Sovětského svazu v roce 1988 byla přejmenována na Národní knihovnu.

Knihovna nese status parlamentní knihovny a vědecké knihovny, je vědecko-výzkumným i kulturním centrem. Pořádá množství výstav, seminářů i kurzů pro celoživotní vzdělávání knihovníků. Dále se podílí na tvorbě bibliografických a publikačních norem, je sídlem agentur ISSN, ISBN, ISMN. Je hlavním koordinátorem a tvůrcem databáze národní bibliografie ERB a jedním z tvůrců elektronického katalogu ESTER, jež je využíván většinou knihoven v zemi. Národní knihovna koordinuje digitalizaci kulturního dědictví státu. Digitalizované publikace a periodika jsou dostupné přes národní digitální archiv DIGAR.

Od roku 1923 vydává společně s Asociací estonských knihovníků šestkrát ročně jediný profesionální knihovnický časopis v Estonsku s názvem Raamatukogu (Knihovna).

Dnes nalezneme budovu Národní knihovny ve čtvrti Tonismagi. Pětipodlažní budova byla vystavena v letech 1985 až 1993 na základě návrhu architekta Raine Karpa. 11. září 1993 byla knihovna slavnostně otevřena.

Ve vstupní hale se nachází dvě rozlehlé šatny pro odkládání svrchníků s uzamykatelnými skříňkami, dále informační centrum, které slouží také jako místo k vrácení knih a k registraci nových uživatelů. K navrácení knih slouží i Bibliobox umístěný nedaleko knihovny. Dále zde nalezneme divadelní sál, konferenční místnosti, mnohé výstavní prostory, uměleckou galerii a zejména pak čítárnu vzácných knih. V druhém podlaží se nalézají kanceláře vedoucích oddělení, ředitelů, generální ředitelky Janne Andresoo a menší konferenční sály.

Třetí podlaží využívají čtenáři nejvíce. Nalézají se zde dvě prostorné čítárny – hlavní a studovna sociálních věd, dále informační centrum Evropské Unie, výstavní galerie, dětský koutek, copycentrum a velmi oblíbené menší místnosti pro max. 6-12 osob, které může veřejnost využít pro pořádání vlastních školení, setkávání. Jsou vybaveny technikou vhodnou pro prezentování.

Knihovna tímto chce své prostory otevřít široké veřejnosti, nabídnout prostor pro jednání například malým firmám, které nemají vlastní technické zázemí či pro studenty, kteří řeší projekt v týmu. Pronajmout si může zájemce i místnost s pianem. Ve čtvrtém podlaží nalezneme studovnu zaměřenou na právo. V pátém podlaží se nachází studovna humanitních věd, studovny s německou, rakouskou a švýcarskou literaturou a všeobecná studovna. V šestém podlaží nalezneme studovnu umění, studovnu kartografie a geografie, mediatéku, a studovnu zaměřenou na divadlo a film. V prvních dvou poschodích, tedy ve sklepeních, se nachází sklady knihovny, jež pojmou až 5 milionů svazků.

Pro vstup do knihovny musí být uživatel buďto registrovaný, nebo musí zaplatit jednorázový vstupní poplatek. Registrace je zdarma.

K prosinci 2014 obsahoval fond knihovny 3 417 458 titulů, z toho 7 825 bylo dostupných ve volném výběru. Počet e-knih činil 77 310 a e-periodik 70 241. Knihovna zaznamenala 541 241 návštěv, počet registrovaných čtenářů se vyšplhal k číslu 47 378. Knihovna nabízí celkem 16 studoven, ve kterých se nachází celkem 605 míst, 90 z nich je vybaveno počítači. Knihovna vytváří 12 vlastních databází a poskytuje přístup k dalším 31 cizojazyčným a 4 estonským licencovaným databázím. Knihovna zaměstnávala v tomto roce 322 knihovníků.

Mgr. Denisa Illíková, oddělení akvizice

 

Související články: