Filozofická fakulta probouzí k životu Čingischána

Autor: , 26. 9. 2016

Čingischán a mongolská tažení jsou témata s námi zdánlivě nesouvisející, ale opak je pravdou.


Medievista doc. Robert Antonín z FF OU

Čingischán a mongolská tažení jsou témata s námi zdánlivě nesouvisející, ale opak je pravdou. Právě o tom se můžete přesvědčit na mezinárodní vědecké konferenci Mongolská expanze a její vliv na vývoj v euroasijské oblasti ve 13. a 14. století, která se bude konat v prostorách Národního památkového ústavu v Ostravě.

Na tři desítky badatelů z Asie a Evropy přilákalo téma expanzivní Čingischánovy politiky, které představuje významnou část historie spojující oba kontinenty.  5. října začíná čtyřdenní konference, která je výsledkem spolupráce mezi Ostravskou univerzitou a univerzitami zapojenými do Euroasijského akademického fóra. Do Ostravy zavítají historici z Číny, Velké Británie, Maďarska, Mongolska, Německa, Tatarstánu, Polska, Turecka, Finska ad.

„Těší nás, že můžeme navazovat nové mezinárodní kontakty s excelentními vědci a vědeckými týmy realizujícími výzkum v dotčené oblasti humanitních věd,“ přiznává medievista doc. Robert Antonín z katedry historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, který je zároveň hlavním organizátorem konference.

Takovou předkonferenční ochutnávkou je dozajista diskuze odvysílaná v sobotu 24. 9. na ČT24 v pořadu Historie.cs, jež postihuje mongolský vpád hned z několika úhlů pohledu. Vedle medievisty Roberta Antonína v pořadu vystoupila mongolistka Veronika Zikmundová z Karlovy univerzity a religionistka Jana Valtrová z Masarykovy univerzity.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400023/

 Proč jsou Mongolové označováni jako Tataři? 

Pozvaní medievisté však budou mít možnost rozebrat nadnesené téma hned v několika okruzích. Přiblíží dopad válečných tažení v jednotlivých zemích euroasijského regionu a připomenou klíčové okamžiky, které měly zásadní vliv na další vývoj nejen evropské politiky. „Mongolská expanze však hluboce zasáhla do rozložení politických i hospodářských sil ve střední Evropě a nasměrovala na několik příštích desetiletí zdejší vývoj,“ dodává doc. Antonín. Jinými slovy; Evropa by se bez Mongolů patrně vydala jinou cestou. A právě proměna středověké společnosti a politiky je hlavním badatelským okruhem konference.

Asijští historici nám zase nastíní, jak byla expanze vnímána samotnými Mongoly, v čem se skrýval úspěch vpádu a jakým změnám musely nomádské kmeny čelit při střetu s křesťanským světem. Vedle toho se můžeme dozvědět, proč jsou Mongolové často označováni jako Tataři, jaký následný rozklad zažila Zlatá horda nebo jak moc se dnešní svět svou internacionalitou liší od toho středověkého.

Do společného projektu se zapojilo hned několik institucí a vědeckovýzkumných ústavů z celé České republiky. Vedle Katedry historie FF OU, je to zejména Centrum pro studium středověké společnosti a kultury – VIVARIUM, Centrum pro hospodářské a sociální dějiny, Ústav jazykovědy a baltistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Národní památkový ústav v Ostravě a Orientální ústav Akademie věd České republiky.