Jak vypadá kritická kriminologie v Česku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku a Slovinsku? Jak se liší oproti tradiční kriminologii v uvedených zemích a jak by se měla dále vyvíjet? Jaké společné výzkumné a pedagogické aktivity bychom společně mohli realizovat?

Odpovědi na výše uvedené otázky hledali účastníci a účastnice Středoevropského a východoevropského sympozia kritické kriminologie, které se konalo od 17.–19. srpna v Komorním sále Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity.

Kritická kriminologie problematizuje převládající definice kriminality. Stejnou pozornost jako pachatelům a obětem věnuje také orgánům trestněprávní kontroly, médiím, politické reprezentaci a dalším aktérům, kteří ovlivňují naše představy o kriminalitě a způsobech její kontroly.

První den jsme představovali historii kriminologie se zaměřením na její kritickou větev v zastoupených zemích. Druhý den jsme se věnovali vlastnímu výzkumu v rámci diskuzních panelů. Na závěr jsme se pokusili shrnout poznatky, k nimž jsme mezitím dospěli, a zúčastnili se workshopu o metodách kritické pedagogiky vedeného Maryjou Šupa z Vilniuské univerzity.

Potřeba kriminologické teorie z regionu

Účastnictvo se na sympoziu shodlo na potřebě rozvíjet specifickou středo- a východoevropskou perspektivu, která by umožnila uchopit kriminologicky relevantní témata v regionu smysluplněji než současné teoretické rámce.

V současnosti se produkce kriminologického vědění soustřeďuje do Spojených států, Velké Británie a dalších anglojazyčných zemí. Myšlenka na uspořádání sympozia do značné míry vznikla v reakci na dlouhodobě pociťovanou frustraci z tohoto stavu. Teorie vznikající na Západě totiž nejsou s to plně postihnout procesy odehrávající se v regionu střední a východní Evropy.

I kvůli nesmlouvavému tlaku na publikování se místní kriminologové a kriminoložky dostávají do situace, kdy jsou mnohem lépe obeznámeni se situací v Chicagu a Londýně než v sousedních zemích. Sympozium bylo chápáno jako jeden z prvních kroků, jak to změnit.

Shromáždění zkušeností z regionu a společná práce na rozvoji regionální teorie dovolují překonat stále marginální postavení kriminologie v těchto zemích, do značné míry udržované nedostatkem zdrojů, který je zde příznačný pro sociální vědy jako takové.

Jako zvláště důležitý se v tomto kontextu ukazuje komparativní empirický výzkum. Společná práce na určitých tématech podle předem stanoveného teoretického rámce napomůže hlubšímu porozumění nejen tomu, co v regionu sdílíme, ale také tomu, čím se lišíme.

Teorie mezi jednotou a rozmanitostí

Jakkoli společnosti ve střední a východní Evropě mnohé spojuje, sympozium zároveň pojmenovalo podstatné rozdíly v jejich historicko-společenském vývoji, včetně vývoje kriminologie jako společenskovědní disciplíny a témat, jimiž se kritická kriminologie zabývá.

Zkušenost postjugoslávské války vedla ve Slovinsku k etablování silného výzkumného zájmu o válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Sdílená hranice se zeměmi mimo schengenský prostor se především v Polsku, ale i Litvě projevuje větší pozorností věnovanou kriminalizaci migrace a porušování lidských práv.

Státní socialismus v Maďarsku byl v lecčems svobodnější než ten československý, takže zde docházelo k reflexi kritické kriminologie ještě před změnou režimu.

Všechny zmíněné země pak spojuje zkušenost se státním socialismem a následnou společenskou transformací. Tato transformace byla v mnoha ohledech kriminogenní, ale zároveň znamenala vytvoření kontrolních institucí – zčásti v reakci na podmínky přijímacího procesu do mezinárodních organizací, jako je Evropská unie.

Význam budování těchto institucí vynikne, srovnáme-li jej se situací v Rakousku. V této zemi například dodnes neexistuje nezávislá instituce pověřená kontrolou činností bezpečnostních složek a teprve v nedávné době zde byl přijat zákon o svobodném přístupu k informacím.

Vědomí existujících rozdílů vnímáme jako výhodu při vytváření kriminologické teorie. Na jedné straně skýtají příležitost pro hlubší porozumění místních specifik na základě jejich srovnání. Na straně druhé nás varují před fetišizováním regionálního hlediska, které může vyústit v přeceňování rozdílů existujících mezi Západem a Východem.

Kritická kriminologie jako projekt v pohybu

Kriminologové a kriminoložky se teprve nedávno začali zajímat o historii své disciplíny ve střední a východní Evropě, a ještě menší povědomí existuje o vývoji její kritické větve. Na sympoziu jsme se shodli, že přívlastek „kritický“ by se neměl stát ani tak záminkou k budování příkopů mezi tradiční a kritickou kriminologií, jako spíše podnětem k promýšlení, co tento přístup může v našem regionu znamenat a čeho může dosáhnout.

Kritická kriminologie se zrodila v šedesátých letech 20. století v reakci na rostoucí nespokojenost s mainstreamovou kriminologií ve Spojených státech a Velké Británii. Je potomkem doby charakterizované nástupem nových společenských hnutí, která usilovala o překonání společenské nerovnosti v mnoha oblastech.

Kritičtí kriminologové a kriminoložky ukázali, jak systém trestněprávní kontroly – do té doby v kriminologii převážně považovaný spíše za zdroj dat než za objekt výzkumu – funguje jako jeden z klíčových mechanismů reprodukce vertikální společenské struktury.

Gerlinda Šmausová, patrně jediná česká předlistopadová představitelka kritické kriminologie, to svého času vyjádřila slovy: „Tak jak univerzity reprodukují nejvyšší pozice společenské pyramidy, trestní právo reprodukuje její dno.“

Ve stejné době, kdy se rozvíjela kritická kriminologie, docházelo k obnově kriminologického výzkumu a výuky v zemích východního bloku. Představy o vymizení zločinu v důsledku odstranění kapitalismu se s růstem kriminality zejména mladých lidí začaly jevit jako problematické, přestože nikdy zcela z oficiální ideologie nevymizely.

Kritický proud, jenž svou pozornost obrací na „dysfunkce“ kriminalizace a státních orgánů, které ji vykonávají, se v nesvobodném prostředí nemohl rozvinout. Gerlinda Šmausová se ostatně kritickou a feministickou kriminoložkou stala až po emigraci do Západního Německa.

Jedním z klíčových témat kritické kriminologie ve střední a východní Evropě po roce 1989 se staly procesy marginalizace a kriminalizace romského obyvatelstva a jiných společenských menšin, včetně migrantů. Právě na nich se totiž jasně ukazovaly ony výše popisované „dysfunkce“ trestní politiky.

Výzkumníci a výzkumnice nezřídka dospěli k závěru, že se v tomto případě nejedná ani tak o selhání či závadu, jako spíše o běžné fungování trestněprávního systému, neboť ten je vždy poznamenán existujícími nerovnostmi a sám se podílí na jejich reprodukci.

Chápání státu jako zdroje problémů, nikoli (jen) jejich řešení, vede kritické kriminology a kriminoložky k užší spolupráci s občanskou společností a zároveň k nutnosti vytvářet vlastní data o činnosti státních orgánů i o formách újmy, které stát spíše přehlíží.

Ať už se jedná o nevládní neziskové organizace, nebo méně formalizovaná uskupení, v regionu se podstatná část kritického kriminologického výzkumu uskutečnila v dialogu či přímo spolupráci s těmito aktéry.

Kritická kriminologie je kritickou nejen ve smyslu kritiky převládajících teorií a metod, ale také ve vztahu k rozporům existujícím mezi principy, k nimž se hlásí současné liberálně-demokratické režimy, a realitou fungování státních i nestátních institucí.

Možnosti spolupráce

Účastnictvo sympozia se před odjezdem dohodlo na pokračování v dosavadní spolupráci. Kromě dalšího ročníku sympozia, které by se mohlo stát každoročně pořádanou akcí na různých pracovištích, se konkrétně mluvilo o uspořádání letní školy kritické kriminologie pro zájemce z řad studentstva a podání společného projektu za účelem institucionalizace dlouhodobé spolupráce.

Jako prioritní se v tuto chvíli jeví sepsání článku načrtávajícího teoretická východiska kritické kriminologie ve střední a východní Evropě. Tato studie by se mohla stát výchozím bodem pro editovanou monografii, která by poskytla dostatek prostoru pro prezentaci výsledků empirického výzkumu v kritickém rámci.

Středo- a východoevropská kritická kriminologie je otevřený projekt, jehož obecným cílem je spojovat podobně smýšlející výzkumníky a výzkumnice s cílem rozvíjet poznání kriminologických témat s přihlédnutím k jejich regionálním specifikům. Připojit se může kdokoli, kdo tento zájem sdílí.

Tato aktivita je podpořena z projektu REFRESH – Research Excellence For REgion
Sustainability and High-tech Industries. Registrační číslo projektu:
CZ.10.03.01/00/22_003/0000048.