Lékařská fakulta OU je dnes přirozeně mezinárodní – studují zde i pracují lidé z různých koutů světa, a stejně tak i místní studenti a akademici pravidelně vyrážejí pro zahraniční zkušenosti. Proč se na takový výjezd do ciziny vydat? Pro koho je určený studijní program General Medicine? A jakou roli hraje diverzita a multikulturní prostředí ve vzdělávání budoucích lékařů? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s proděkanem Lékařské fakulty OU pro zahraniční vztahy, docentem Jozefem Škardou, v článku ze série rozhovorů s vedením Lékařské fakulty OU.

Jaké jsou hlavní priority Lékařské fakulty OU v oblasti zahraničních vztahů?

Hlavní prioritou v této oblasti je především efektivní nábor studentů do programu General Medicine. Jedná se o šestiletý prezenční program Všeobecného lékařství vyučovaný v anglickém jazyce, který je plně akreditován a svou strukturou odpovídá české variantě studia. Studenti tak po úspěšném absolvování získávají titul uznávaný v rámci celé Evropské unie.

Dále se zaměřujeme také na rozvoj internacionalizace na úrovni pregraduálního i postgraduálního studia. Naší snahou je navazovat a rozvíjet výzkumné spolupráce se zahraničními partnery a aktivně se zapojovat do mezinárodních výzkumných projektů.

Nedílnou součástí agendy proděkana pro zahraniční vztahy je rovněž podpora výjezdových mobilit studentů i zaměstnanců – a to jak v rámci programu Erasmus+, tak i prostřednictvím dalších, například krátkodobých výměnných programů.

Nedávno jste byl součástí zahraniční mise Ostravské univerzity a společně s dalšími zástupci jste navštívil Indii. Začnou tedy letos studovat medicínu v Ostravě také indičtí studenti?

V rámci celouniverzitní mise jsme navštívili různé oblasti Indie a navázali spolupráci s několika náborovými agenturami. Následně jsme ve spolupráci s těmito agenturami zahájili proces náboru studentů právě pro zmíněný anglický program Všeobecného lékařství. Řada studentů úspěšně splnila přijímací zkoušky, takže věřím, že k nám ještě letos na podzim první indičtí studenti skutečně nastoupí.

Lékař by měl být schopen nahlížet na pacienta jako na jedinečnou, ale zároveň komplexní osobnost – s ohledem na jeho kulturní a sociální zázemí.

Součástí mise do Indie bylo jistě i navazování nových kontaktů. Zvažuje se tedy kromě příchodu indických studentů také možnost výjezdů zástupců Ostravské univerzity do tohoto státu?

Ano, součástí mise byla také diskuse o možnostech oboustranných výjezdů – tedy nejen o příjezdu studentů z Indie k nám, ale i o cestě našich odborníků a specialistů do Indie. Rozvoj této spolupráce je jedním z našich cílů a budeme na něm nadále systematicky pracovat.

Studium programu General Medicine v angličtině je zpoplatněné. Nicméně jej mohou studovat také čeští a slovenští studenti. Vzhledem k tomu, že jde o nemalé náklady, proč by podle vás přesto měli do svého studia investovat?

Ano, anglický program General Medicine je otevřen i česky a slovensky mluvícím uchazečům, kteří úspěšně projdou přijímacím řízením. Ačkoliv je spojen s vyššími náklady, nabízí několik významných výhod.

Tou první je rozvoj odborné angličtiny – studenti si během studia osvojí lékařskou terminologii, což je neocenitelné při práci se zahraniční klientelou nebo při uplatnění v mezinárodním prostředí. Dalším přínosem je možnost navázání kontaktů se spolužáky z různých zemí, což podporuje multikulturní porozumění a často otevírá dveře k budoucímu profesnímu uplatnění v zahraničí.

Jakou roli podle vás hraje diverzita a multikulturní prostředí ve vzdělávání budoucích lékařů?

Ve vzdělávání lékařů hrají tyto aspekty velmi pozitivní a důležitou roli. Lékař by měl být schopen nahlížet na pacienta jako na jedinečnou, ale zároveň komplexní osobnost – s ohledem na jeho kulturní a sociální zázemí. Zkušenost s multikulturním prostředím už během studia tak budoucím lékařům pomáhá připravit se na reálnou praxi, ve které často pracují s pacienty z různých koutů světa nebo v mezinárodních zdravotnických týmech.

Dnešní medici mohou vyjíždět do zahraničí, poznávat medicínu z různých úhlů a dostávají se k informacím, které dříve nebyly dostupné.

Předpokládám, že s tím úzce souvisejí i výjezdy studentů do zahraničí.

Ano, jedním z jejich hlavních přínosů je možnost poznat nové prostředí – jak kulturně, tak profesně. Student tím ale zároveň získává cenné kontakty a doporučení, která mohou výrazně ovlivnit jeho další profesní dráhu.

Ostravská univerzita nabízí širokou škálu možností jak dlouhodobých, tak krátkodobých výjezdových pobytů. Studenti během nich získají nejen zkušenosti, ale často i cenný vhled do fungování jiných zdravotnických systémů. A co je neméně důležité – díky těmto zkušenostem si často začnou více vážit domácích podmínek. Ne každý zdravotnický systém je totiž tak solidární, jako je ten český.

Co vás osobně přivedlo k patologii a čím vás tento obor inspiruje?

Patologie je mimořádně zajímavý a dynamický multidisciplinární obor. Například díky molekulární patologii dnes patolog neřeší jen to, zda jde o nádor či nenádorové onemocnění, ale dokáže určit i specifické terapeutické cíle. A i když patolog není s pacientem v přímém kontaktu, může zásadně ovlivnit léčbu a pacientovi reálně prodloužit a zkvalitnit život. Patologie mě inspiruje také svou pestrostí – od onkologické po infekční patologii – i tím, jak propojuje různé oblasti klinické medicíny.

Je o obor patologie mezi mediky a mladými lékaři zájem? A je větší nebo menší než v minulosti?

Ano, zájem o patologii mezi mediky roste. Uvědomují si, jak úzce je tento obor propojen s klinickou praxí a jak velký dopad může mít práce patologa na osud konkrétního pacienta. Láká je možnost podílet se na diagnostice i léčebném rozhodování – například prostřednictvím moderních molekulárně genetických metod, jako je masivní paralelní sekvenování, které umožňuje navrhnout léčbu i tehdy, když už jiné možnosti selhaly.

Mladí lékaři navíc vnímají patologii jako obor s velkým výzkumným potenciálem, což z něj činí ještě atraktivnější volbu pro jejich další profesní směřování.

Jak hodnotíte dnešní studenty medicíny, ve srovnání s generací, která studovala například před dvaceti lety? Mění se jejich přístup ke studiu?

Když jsme studovali my před dvaceti lety, neměli jsme zdaleka tolik možností jako studenti dnes. Dnešní medici mohou vyjíždět do zahraničí, poznávat medicínu z různých úhlů a dostávají se k informacím, které dříve nebyly dostupné.

Často už během studia přemýšlejí, v dobrém slova smyslu, prakticky – vědí, kam chtějí směřovat, a tomu přizpůsobují i nároky na výuku teoretických oborů. Do výuky přinášejí nové impulzy, pracují s databázemi, virtuální realitou nebo umělou inteligencí. Studium už není jen o učebnicích, jak jsme to znali my.

Přes všechna technologická vylepšení je ale podle mě stále zásadní, aby si student zachoval schopnost kriticky myslet. Umět pracovat s odbornou literaturou a vytáhnout z ní podstatné informace – to zůstává klíčem ke kvalitnímu lékařskému vzdělání.

Mladí lékaři vnímají patologii jako obor s velkým výzkumným potenciálem, což z něj činí ještě atraktivnější volbu pro jejich další profesní směřování.

Jak se ve vašem životě propojuje role patologa, vědce a kazatele? Ovlivňuje vaše víra a kazatelská činnost pohled na medicínu?

Posláním medicíny je nejen léčit, ale také nemoci předcházet – a právě prevence by měla ve společnosti dostávat mnohem větší prostor, než má dnes. Medicína se snaží zachraňovat životy a pokud možno člověka vracet zpět do plnohodnotného života.

A co má společného medicína s křesťanstvím? Ježíš Kristus jako náš Spasitel přišel proto, aby člověku vrátil život – aby mu odpustil hříchy a dal mu Boží zdraví, tedy dokonalé zdraví, pokoj, radost. Moudrost, kterou lékař potřebuje, není jen otázkou informací, ale především srdce. A tu pravou moudrost nacházím ve víře.

Aby lékař zachraňoval životy jiným, musí si uvědomovat, že zachraňuje nejenom tělo – ale že může zachránit lidskou duši a přivést člověka na cestu, která skutečně vede k plnohodnotnému životu. A právě v tomto vidím ono propojení.

Jaké byly vaše hlavní priority, když jste přijal nabídku stát se proděkanem? Podařilo se vám v tomto ohledu už některé z nich zrealizovat?

Jednou z hlavních priorit byla podpora náboru studentů do zmiňovaného programu General Medicine. Naším cílem je každoročně získat zhruba padesát studentů do tohoto programu.

Další oblastí, na kterou kladu velký důraz, je podpora studentské mobility. Považuji za nesmírně důležité, aby studenti medicíny využívali prázdniny nejen k odpočinku, ale i k odborným stážím a výjezdům, ať už krátkodobým, nebo delším.

Studenty k tomu aktivně povzbuzuji, protože si myslím, že najít si takovou stáž, třeba i během prázdnin, rozhodně není ztráta času. Naopak, přináší to benefity nejen odborné, ale i kulturní a osobnostní. Tyto zkušenosti jsou podle mě pro budoucí lékaře k nezaplacení.