Na Ostravskou univerzitu přijíždí za studiem stále více zahraničních studentů, někteří jen na semestr či dva, jiní u nás absolvují celý studijní program. „Chtějí zkusit něco nového a poznat jinou zemi nebo přímo světadíl, věnovat se oborům, které nesou na naší univerzitě, v Česku nebo obecně v Evropě značku kvality. Někteří se rozhodují pro českou univerzitu, aby peníze ušetřili, a mnozí naopak šetří, aby si u nás mohli dovolit studovat,“ uvedla prorektorka pro mezinárodní vztahy Renáta Tomášková.

V sérii krátkých rozhovorů bychom vám chtěli představit ty, pro které byla cesta za studiem na Ostravské univerzitě cestou do bezpečí, a studium v Česku prožívají jako splněný sen. „Vyprávění běloruských studentů nepředstaví jen je samotné, ale dovídáme se z něj mnohé o Ostravské i o Česku: jak jsme si podobní a v jak rozdílných podmínkách kousek od sebe žijeme a že to, co považujeme za samozřejmé, vůbec samozřejmé není,“ dodala Tomášková.

Přečtěte si poslední díl ze série rozhovorů s běloruskými studenty. Jelikož je situace rodinných příslušníků migrantů v Bělorusku do velké míry nejistá, požádala nás respondentka tohoto rozhovoru, abychom jej publikovali pod pseudonymem. Z tohoto důvodu jsme užili jméno Alena. 

Proč sis vybrala Českou republiku ke studiu, konkrétně Ostravu?

Proč Česká republika? Nejspíš proto, že zde žije má sestra a Česko je zemí, kterou si má rodina velmi oblíbila, takže to byla jasná volba. Ostrava byla vybrána náhodně, ale jsem ráda, že to tak dopadlo.

Jak na tebe zapůsobila Ostrava a Ostraváci?

Zpočátku mě příjemně překvapilo malé množství lidí ve srovnání s Minskem. Ostrava je velmi klidné město, moc se mi líbí a není tu takový spěch. Ostraváci mluví velmi rychle. Ze začátku bylo těžké jim porozumět, ale teď už je to mnohem lepší.

Vnímáš nějaké rozdíly mezi studiem v Bělorusku a v České republice?

Ano, teď po zkouškovém již mám srovnání. Když jsem tady skládala ústní zkoušky, nebyla jsem vnímána jako hloupé dítě, které nic neumí, jak je tomu v Bělorusku. A také to, že nesložit úspěšně zkoušku není nijak děsivé, můžete se snadno vrátit a opakovat ji bez zbytečných dokumentů a tak dále.

Je něco, po čem se ti stýská?

Stýská se mi po kamarádech, po rodině a oblíbených místech v Minsku.

Jak by vypadal tvůj život, kdyby nepřišla nabídka stipendia od Ostravské univerzity?

To nevím. Měla jsem velké štěstí, že jsem dostala tuto příležitost. Pravděpodobně bych pracovala, zároveň se učila jazyk a šetřila peníze, abych mohla studovat v České republice.

Jaké jsou tvé sny a plány do budoucna?

Ještě nevím, je to velmi těžká otázka. Vše se může změnit během několika okamžiků. Ale prozatím mám v plánu dokončit univerzitu, rozvíjet se v oblasti IT a studovat psychologii.