V OUshopu – Univerzitním obchodu a knihkupectví, ačkoliv k tomu jeho název navádí, rozhodně nenajdete pouze skripta, slovníky a odbornou literaturu. Police a regály s pečlivě uspořádanými knihami totiž nabízí širokou nabídku třeba současné poezie, beletrie či dětské literatury. Úzká spolupráce s nakladatelstvím Academia přináší čerstvé novinky i čtenáři prověřené bestsellery taky z tohoto nakladatelství.

„Vůně nové knihy je dle mého názoru zcela nenahraditelná. A v naší prodejně se těchto unikátních vůní mísí na tisíce,“

popisuje atmosféru OUshopu jeho vedoucí Markéta Pavlíková. Dodává, že v prodejně jsou vždy připraveni poradit zkušení knihkupci, kteří nabídku dobře znají.

Čtyřicátý díl Čtenářského OUkénka: Jaké knihy si nenechat ujít v OUshopu?

Také čtěte

Ať už zrovna bojujete se zkouškovým, potřebujete na chvíli vypnout, nebo jen hledáte knihu, která udělá radost vám nebo někomu blízkému, v OUshopu se dá snadno narazit na ten pravý kousek. Někdy stačí jen projít kolem regálů a nechat se překvapit, co si vás samo najde.

Nabídka je široká, jak se v ní zorientovat? Pokud vás nebaví bloumat po prodejně, jděte do ní na jistotu! Na stránkách OU@live vám přinášíme tipy na zajímavé literární kousky – neznámé i známé, naprosto unikátní i rozšířené, odborné i románové, knihy těžké i lehké, ať již obsahem či gramáží. Zkrátka tipy na knihy, které by za žádnou cenu neměly uniknout vaší pozornosti. Tak neváhejte, pohodlně se posaďte a pomaličku pootevřete 41. díl Čtenářského OUkénka.

Chris Berdik – Randál (N media, 2026)

Když vás v noci vzbudí ječící auto-alarm, máte do několika sekund pocit, že se zblázníte a kypí ve vás vztek. Jakmile však utichne, zvládnete se během chvilky uklidnit a zase usnout. Takový vliv na nás má zvuk a hluk. Neutuchající bzukot, cvrkot, pípání, hovory, ruch či skřípot se staly kulisou našich životů, naší každodenností. Některé zvuky nás dráždí, jiné téměř nevnímáme. Vědecký novinář Chris Berdik v knize „Randál“ popisuje kde leží hranice mezi běžným zvukem a škodlivým hlukem a co se s námi děje, když ji dlouhodobě překračujeme.

„Máte pocit, že si váš mozek nikdy neodpočine? Neustálé pípání, hučení, hovory i vzdálený ruch města se staly kulisou našeho života – a zároveň nenápadným zdrojem stresu a únavy. V knize Randál vysvětluje vědecký novinář Chris Berdik, proč nás některé zvuky dohánějí k šílenství, zatímco jiné téměř nevnímáme, kde leží hranice mezi běžným zvukem a škodlivým hlukem a co se s námi děje, když ji dlouhodobě překračujeme.“

Joanna Kuciel-Frydryszak – Služky pro všechno (Absynt, 2026)

Kdo se staral o domácnosti předtím, než existovaly moderní spotřebiče? Novinka z nakladatelství Absynt „Služky pro všechno“ odkrývá životy žen a mladých dívek, které opouštěly své domovy v naději na lepší budoucnost, ale často je čekala jen tvrdá realita. Prostřednictvím autentických příběhů, dobových dokumentů a fotografií ožívají příběhy těch, jejichž práce držela domácnost v chodu, zatímco ony samy zůstávaly neviditelné a v pozadí. Působivá historická reportáž přibližuje každodenní realitu služebných, jejich sny i těžké životní podmínky a připomíná zapomenuté osudy žen, které pomáhaly utvářet svět kolem sebe, aniž by se o nich psalo v učebnicích dějepisu.

„Ještě nedávno se bez nich žádná lépe situovaná domácnost neobešla. Zatopit, nanosit vodu, uvařit, nakoupit, vyprat – to všechno a mnohem více měly každý den na starosti služky. Jejich těžká práce byla neviditelná. Podřízené postavení chudých žen nikoho nenapadlo zpochybňovat. Možná, že právě vaše prababička podobně jako stovky jiných dívek opustila svou početnou rodinu vesnici, aby jí ulehčila, a vydala se do města zkusit štěstí.
Praha, Krakov nebo Vídeň – ve všech středoevropských městech byla situace služek pro všechno podobná. V domácnosti vstávaly první a poslední chodily spát, většinou neměly ani kde se pohodlně a důstojně vyspat, umýt se nebo si nechat své osobní věci. K tomu těžká práce bez volného času, malé výdělky a závislost na náladě paní domu. Teprve postupně začaly vznikat spolky, které se snažily služebné vzdělávat nebo je chránit před nástrahami velkoměst.
Dodnes málo víme o těchto skrytých dějinách zapomenutých služebných. Polské reportérce Joanně Kuciel-Frydryszak se podařilo ve veřejných i rodinných archivech, dobovém tisku nebo různých publikacích objevit perličky, díky nimž si dokážeme mnohem lépe představit, jak asi skutečně vypadal život služek. Zaznamenala některé z dnešního pohledu až anekdotické rady, jak se má služka chovat a oblékat, stížnosti hospodyň, autentické inzeráty nebo články z černé kroniky. Dojemné jsou dopisy, které dokládají, že existovaly i příklady, kdy vznikl úzký a srdečný vztah mezi služebnou a rodinou, v níž pracovala.
V originálním grafickém zpracování nechybí dobové fotografie některých hrdinek knihy nebo dobové dokumenty. Kniha Služky pro všechno vychází v překladu Michaela Alexy.“

Lisa See – Čajová dívka z Kolibříkové ulice (Jota, 2020)

Příběh, kde čaj mění lidské osudy. „Čajová dívka z Kolibříkové ulice“ vás zavede mezi mlžné čajové hory jihozápadní Číny a do života etnika Akhů, jehož tradice pomalu mizí pod tlakem moderního světa. Výjimečný čaj pu-er tu symbolizuje bohatství, naději i pouta mezi lidmi. Příběh Li-jen je dojemnou připomínkou toho, jak silné mohou být kořeny, mateřská láska i spojení s místem, odkud pocházíme. Nádherně vykreslený román (nejen) o hledání vlastního místa ve světě si vás získá od první stránky.

„Zanikající svět tradičního života horského etnika Akhů v drsné a odlehlé části jihozápadní Číny při hranicích s Barmou vytváří barvitou kulisu románového příběhu Lisy See. Jen stěží si lze představit, že ještě na sklonku minulého století tamní obyvatelé neznali elektřinu, auta ani telefon. Život na čajových horách byl a je pevně svázaný s výjimečným druhem čaje, který v bouřlivých letech po vzniku rudé Číny téměř upadl v zapomnění. Zelené zlato se ale v 21. století dočkalo opětovné pozornosti a zájem o pchu-er dramaticky změnil životy všech, kteří s ním přicházejí do styku. Pchu-er je také klíčem k osudu hlavní hrdinky Li-jen a její rodiny. Nezničitelné pouto mateřské lásky jako červená nit protkává celý příběh, v němž se střetávají naprosto odlišné světy izolovaných hor a globalizovaných velkoměst.“