V březnu máme hned dvě možnosti si připomenout přínos žen světu a podpořit rovné příležitosti žen a mužů. V průběhu celého března můžeme upozorňovat, vzpomínat a oslavovat přínosy žen lidstvu v rámci takzvaného Women’s History Month, protože březen je především v USA pojímán jako měsíc žen v amerických dějinách. To ale neznamená, že bychom ho měli v Evropě ignorovat, spíše můžeme využít příležitosti a připomenout si význačné ženy naší historie. Kromě toho se v březnu slaví Mezinárodní den žen, kterému je věnován právě tento článek.

„Přetrvává přesvědčení, že by ženy měly zůstávat doma s dětmi, zatímco muži mají vydělávat peníze,“ říká Karel Pavlica z FSS OU

Také čtěte

Z historie MDŽ

Mezinárodní den žen má svůj původ v severní Americe a Evropě, kde se ženy snažily poukazovat na nevyhovující pracovní podmínky. První Národní den žen se slavil v USA už 28. února 1909 jako připomínka stávky oděvních dělnic v New Yorku v roce 1908, během níž ženy protestovaly proti tvrdým pracovním podmínkám. O rok později se dnem žen inspirovalo Německo a od roku 1911 už bychom mohli mluvit o Mezinárodním dni žen, ke kterému se tehdy hlásilo Rakousko, Dánsko, Německo a Švýcarsko.

V roce 1945 pak byl přijat vůbec první mezinárodní dokument – Charta Organizace spojených národů, který deklaroval rovná práva mužů a žen. První oficiální Mezinárodní den žen byl OSN vyhlášen 8. března 1975. Po přijetí rezoluce Valným shromážděním OSN v roce 1977 se Mezinárodní den žen stal celosvětovým svátkem a členské státy byly vyzvány, aby vyhlásily 8. březen dnem boje za práva žen a za světový mír.

Z Charty OSN, 1945: MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI

• uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti,
• prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých,
• vytvořit poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných pramenů mezinárodního práva,
• podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě…

Poselstvím MDŽ je tedy budování společnosti postavené na rovných příležitostech (nejen) žen a mužů. Jde zejména o otázky postavení žen, násilí na ženách nebo otázku reprodukčních práv. Obecně jde ale i o otázky lidských práv, spravedlivější společnosti a důstojného života.

Jednou z možností, jak oslavit MDŽ, je připomínat si a oslavit přínos význačných žen naší historie. Tomu se v rámci měsíce března, který se na významné ženské historické osobnosti zaměřuje, budeme ještě věnovat. Při příležitosti MDŽ by však byla škoda nevzpomenout především na baronku Berthu von Suttner, první ženskou nositelku Nobelovy ceny za mír, která bojovala za svět bez válek.

Z pekelného posla v předoucího terapeuta. Kočky s námi žijí tisíce let“ říká Karel Pavlica z FSS OU

Také čtěte

Baronka Bertha Sophia Felicita von Suttner, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (1843–1914)

První ženská držitelka Nobelovy ceny, spisovatelka, pacifistka. Podílela se na vzniku Mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Přestože pocházela z Prahy, v Česku je její jméno prakticky neznámé. Celý život věnovala mírovým činnostem, ke kterým ji inspiroval také Alfred Nobel.

Jedním z podstatných podnětů pro pacifistické smýšlení Berthy von Suttner byl pobyt v Gruzii. Utrpení, kterého tam byla svědkem během rusko-turecké války, ji zasáhlo. Mimo jiné se svým manželem vypomáhala ve vojenských lazaretech.

V roce 1889 vydala román Die Waffen nieder! (Složte zbraně!). Na pozadí reálných evropských konfliktů druhé poloviny devatenáctého století vylíčila autobiografii fiktivní rakouské šlechtičny. Prostřednictvím příběhu zpochybnila představy o ušlechtilosti války a vojenské profese. Naopak vyzdvihla utrpení, které válčení a mocenské zájmy přináší a o němž se příliš nemluvilo, a jaké dopady mají konflikty na společnost. Pacifistické myšlenky ji tak zaujaly, že roku 1891 založila v Rakousku mírovou společnost. Psala protiválečné studie, stýkala se s účastníky válek, lékaři a diplomaty.

Alfred Nobel, který se rozhodl věnovat úroky ze jmění těm, kdo „prokázali lidstvu největší prospěch”, doporučil, aby byla za zásluhy o mír vyznamenána právě Bertha von Suttner, která jej údajně k ceně inspirovala. Této pocty se jí dostalo jako první ženě, v roce 1905, tedy pět let poté, co byla tradice Nobelových cen zahájena.

Mír propagovala Bertha von Suttner až do své smrti. Vyzývala k tomu, abychom válku jednou pro vždy přestali vidět jako možný koncept řešení konfliktu. Její přání ale zůstalo nevyslyšeno – zemřela dva měsíce před vypuknutím první světové války.

Letos tedy budeme mít zase v pátek 8. března příležitost vzpomenout nejen na nositelku Nobelovy ceny za mír, Berthu von Suttner, ale celkově podpořit myšlenku rovných práv a příležitostí mužů a žen, která rozhodně ještě není na mnoha místech na světě samozřejmostí.

Autor textu, doktor Karel Pavlica, je absolventem sociální práce na FF OU s pětiletým výcvikem v integrativní psychoterapii. V praxi se věnoval zejména telefonické krizové intervenci a výzkumu v oblasti sociálních věd. V současné době působí jako odborný asistent na Katedře zdravotně-sociálních studií FSS OU. Zabývá se mimo jiné sociální prací v kontextu genderové, sexuální a vztahové rozmanitosti nebo respektující komunikací a přístupem ke zranitelným skupinám. Je fanouškem moderních technologií se zájmem o využití virtuální reality v psychoterapii, v rehabilitaci nebo obecně v pomáhajících profesích. V neposlední řadě je také milovník koček a velký obdivovatel těchto fascinujících stvoření.