Kniha rozkrývá historii budovy dnešního rektorátu na Dvořákově ulici a vznikla k příležitosti oslav 30. výročí Ostravské univerzity. Díky krásnému grafickému zpracování a poutavému obsahu s množstvím fotografií může být příjemným vánočním dárkem pro každého, kdo se rád toulá Ostravou a rozkrývá její tajemství a pozapomenutou historii.

Z jakého popudu vlastně kniha vznikla?

Iniciátorem myšlenky byl pan rektor, který již krátce po svém nástupu motivoval katedry historie a dějin umění, aby se tématu ujal někdo ze studentů v rámci své bakalářské práce. Nevyšlo to. Takže skutečným impulsem bylo v podstatě náhodné setkání s panem rektorem, když jsem budovou rektorátu provázel skupinu frekventantů Univerzity třetího věku. Tehdy se k nám profesor Lata jako posluchač připojil, vyslechl si příběh nástěnné malby od Jana Obšila a krátce na to mě oslovil s přáním sepsat tyto informace do krátké brožurky. Barvitý příběh budovy ale umožnil, aby namísto brožurky vznikla po dvou letech krásná kniha.

Silný příběh a pestrou historii budovy R už žádná jiná z budov OU nepřekoná.

Je budova na Dvořákově ulici v ostravském kontextu nějak unikátní, výjimečná?

Z hlediska architektonického nikoliv, z hlediska historického velmi – existoval zde klášter kongregace Milosrdných sester sv. Kříže. Zdejší komunita nebyla nijak malá. Působilo zde okolo třiceti řeholnic a jejich aktivity byly orientovány směrem k veřejnosti. Jejich posláním byla zdravotní a sociální práce, dále pak vzdělávání dívek. Tam, kde jsou dnes kanceláře pracovníků rektorátu, byly učebny cizích jazyků, hry na hudební nástroje, psaní na stroji atp. Velká jídelna v přízemí sloužila ke stravování chudých dětí. Klášter byl finančně soběstačný a bez nadsázky lze říci, že bez práce řeholnic v ostravských nemocnicích by zdejší zdravotnictví nefungovalo. V horních patrech budovy se nacházela velká kaple. Nástěnná malba malíře Jana Obšila s námětem Krista a svatých je jedním z mála dochovaných dokladů původního účelu stavby. Dnes existuje jen její horní polovina v zasedací síni rektora. V době komunismu byla zakrytá závěsem.

V Ostravě je řada dalších zajímavých historických budov, některé z nich v majetku Ostravské univerzity. Neuvažujete o jakémsi „seriálu“ o budovách OU nebo jiných?

Je to teoretický záměr. Snad se podaří podobným způsobem pokračovat a představit i ostatní. Většina budov, které dnes Ostravská univerzita využívá, mají zajímavou historii, jsou pozoruhodné z architektonického hlediska anebo sehrávaly jako důležité vzdělávací ústavy již před první světovou válkou pro město i region významnou úlohu. Mám na mysli především zemskou reálku (budova E) či německé gymnázium (budova B). Jsou spjaty s řadou vynikajících osobností pedagogů či absolventů. Soubor tzv. Krausových obytných domů na Mlýnské (budova G) zase ve své době platil za dobrou adresu, budova DM na Reální byla hotelem s kavárnou a nevěstincem, takže ani zde nebude nouze o zajímavá překvapení. Přesto se domnívám, že silný příběh a pestrou historii budovy R už žádná z nich nepřekoná.

Knihu Příběh budovy R můžete zakoupit v e-shopu Univerzitního knihkupectví OU.