Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Nebudu zastírat, že dr. Jakub Ivánek je můj kolega z Ústavu pro regionální studia. V posledních měsících jsem jej ale viděl pouze před monitorem coby krotitele hesel. Přesnější informace o Kulturně-historické encyklopedii českého Slezska a severovýchodní Moravy naleznete jinde, nyní se pokusíme nahlédnout do encyklopedistovy hlavy.

Jakub Ivánek, moderní encyklopedista

Jakub Ivánek, moderní encyklopedista


Má dnes – 250 let po francouzských encyklopedistech – vůbec smysl snažit se do papírové knihy zachytit co nejvíc z krajové kultury a historie?
Je otázka, z jaké pozice k takové encyklopedii přistupujeme. Samozřejmě pro mladší generaci je přínosnější digitalizovaná encyklopedie dostupná na internetu, avšak velkou část zájemců o kulturu a historii regionu tvoří ještě stále pamětníci, kteří ne vždy holdují digitálním vymoženostem. A myslím, že ti raději sáhnou po tištěné verzi. Ostatně naše encyklopedie je do jisté míry kompromis – informace podává na papíře, ale obsahuje CD přílohu s bohatým obrazovým doprovodem v kvalitním rozlišení a obsáhlými popisky.
Jak dlouho taková práce trvá a jak široký byl tvůrčí tým?
Práce na novém vydání encyklopedie začaly již roku 2011 a dokončena byla de facto až na začátku roku 2014. Z označení “druhé vydání” může někdo na první pohled usoudit, že nedalo příliš práce – to bude ovšem na omylu. Snažili jsme se o důkladnou aktualizaci původní podoby, která si vyžádala hodně úsilí. Většina hesel byla aktualizována, některá dokonce kompletně přepsána a vzniklo na 300 zcela nových textů! Hlavní “tíha” spočívala na mně a dr. Zdeňku Smolkovi, práce koordinovala ředitelka Ústavu prof. Svatava Urbanová. Do tvůrčího týmu však je nutno počítat i samotné přispěvatele, kterých bylo nyní 66, z toho 30 nových, kteří se prvního vydání neúčastnili.
Co tě na encyklopedii nejvíce těší? Dozvěděl ses něco, cos nečekal? Co ti tam nejvíce schází?
Nejdříve mě napadá to, že vůbec vyšla… 🙂 Ale otázka asi směřuje jinam. Je zbytečné tady vypichovat jednotlivá hesla, z nichž mám osobně radost. Zmínku si však zaslouží obrazová příloha na CD, která obsahuje 1475 vyobrazení – to je opravdu úctyhodné číslo a nevzpomínám si teď z hlavy na publikaci, která by něco podobného měla. Jde-li o osobní objevy, encyklopedie mě svým způsobem navnadila k dokumentaci sochařské výzdoby veřejného prostoru v našem regionu. To je také v poslední době jeden z mých koníčků, který mě přivedl i k aktivní účasti na záchraně některých významných objektů. Pokud jde o nedostatky encyklopedie – samozřejmě jsou oblasti a skutečnosti, které mohly mít v encyklopedii své heslo a nemají. Nicméně, nelze vždy zvládnout vše najednou. Třeba se tyhle věci doladí v dalším vydání… Jmenovat nebudu – proč usnadňovat práci recenzentům? 🙂
O čem sní encyklopedista digitálního věku?
Samozřejmě o tom, o čem jsme snili my, když se práce roku 2011 rozjížděly – o digitalizované podobě. Ta by byla praktickým řešením z mnoha ohledů – byla by všem dostupná na internetu, lehce by se v ní hledalo a dala by se aktualizovat průběžně. Když něco vytisknete, už to nevezmete zpátky, ani to později nedoplníte. To je kámen úrazu tištěných encyklopedií, ačkoli i ony svůj význam mají, jak jsem už podotkl dříve. Pokud by se dejme tomu za 10 let pracovalo na třetím, opět aktualizovaném vydání, jistě bychom již trvali na digitální podobě. Nyní jsme k tomu neměli dost prostředků ani technických možností.