Divadelní skupina Katedry anglistiky a amerikanistiky FF OU ELTO připravuje 13. představení pod vedením dr. Markéty Bilanové, která skupinu režijně vede od roku 2009. Po Dr. Horrible’s Sing-Along Blog to bude již druhé představení tohoto autora. Oproti minulému akademickému roku však ELTO chystá nejedno vylepšení. Kromě většího prostoru se můžete například těšit také na plnohodnotnou živou hudbu, o kterou se kromě dvou klavíristek a americké cellistky postará alternativně-akusticko-rocková kapela Woe Betide The Boy, jejímž kytaristou a zpěvákem je Alec Munro. Kdo je a proč hraje s divadelní skupinou Katedry anglistiky a amerikanistiky se dovíte v tomto rozhovoru.
Řekl bys nám na úvod něco málo o sobě?
Jmenuji se Alec Munro, je mi 37 a pocházím z malého města Selkirk poblíž skotských hranic, které leží asi hodinu autem od Edinburghu, ve kterém jsem se narodil.
Co tě přivedlo do Ostravy a jak dlouho tady už jsi?
V lednu to bude 6 let. Můj příběh je stejný jako u téměř všech mužů, kteří sem přesídlili, tedy láska a práce. To asi není moc originální odpověď.
Co tady děláš a jak se ti to líbí?
Učím angličtinu lidi ve věku 6 až 60 let. V současnosti pracuji převážně s dětmi, těmi mladšími, a je to skvělé. Stále jsou z něčeho nadšení (směje se). Dříve (doma) jsem pracoval jako dělník v továrnách nebo na stavbách. Studium na vysoké škole bylo tehdy dosažitelné jen pro ty, jejichž rodiče na to měli dost peněz. Tady mám konečně práci, o které mohu upřímně říct, že mě baví. To, co tady dělám, miluji.
Zažil jsi v Česku nějaký kulturní šok?
Řekl bych, že ani ne. Všímám si nějakých rozdílů, ale ty mi spíše vyhovuji. Přece jen největší šok jsem měl z toho, jak v Česku slavíte Velikonoce – tomu, čemu jsem tady byl svědkem nebo co se tu ke mně dostalo z vyprávění, by mí přátelé ve Skotsku nechtěli věřit. A možná by se dalo o zdejším jazyku mluvit jako o šokujícím, ale pro mě jako kulturní šok není. Docela mám rád, že nerozumím každému blábolu kdejakého opilce třeba při jízdě v autobuse nebo tramvaji (usmívá se).
Jak se z tebe stal hudebník?
Dlouho jsem snil o tom, že budu hrát na kytaru nebo bubny. Ale bubny jsem mít nemohl kvůli sousedům, tak když mi bylo 12, začal jsem chodit na lekce hry na kytaru. Měl jsem super učitele. Naučil mě vše, co by měl znát každý kytarista, ale také mi dovolil si nosit noty s písněmi Metallicy a Red Hot Chilli Peppers a pomohl mi přijít na to, jak co dobře zahrát; také v hudební výchově nám učitel dával rady jak psát vlastní písně. A tak to začalo: tvoření vlastní hudby jsem si zamiloval.
Když mi bylo 13, dostal jsem vlastní elektrickou kytaru po svém bratrovi, který ji měl snad jen rok. Nedlouho na to jsem byl ve své první kapele. I když nikdo z nás tehdy neuměl moc hrát, byla to zábava. A od té doby jsem byl téměř vždy v nějaké kapele a nikdy jsem nepřestal s tvorbou vlastní hudby.
Co bys řekl o vaší kapele Woe Betide the Boy?
Vznikla jako sólo projekt v době, kdy jsem se přestěhoval sem a neměl jsem žádnou kapelu. Trvalo rok, než jsem nasbíral odvahu zpívat před publikem, protože od svých dvaceti jsem vždy jen hrál na kytaru. Ani jsem se moc nesnažil najít si kapelu, ale chtěl jsem natočit sólo album. Už tehdy jsem ale počítal s tím, že časem budu chtít být zase v kapele, a tak jsem chtěl, aby se dalo mé umělecké jméno později používat i pro ni. Proto jsem na plakátech a webech nepoužíval mé vlastní jméno, ale jméno Woe Betide the Boy. Znamená to něco jako „Běda tomu chlapci!“. Momentálně projekt existuje jako kapela necelý rok. Kubu, našeho baskytaristu, jsem znal už dříve. A Honzu, našeho bubeníka, doporučili dva různí lidé. A tak jsme v listopadu 2015 měli naši první zkoušku. (Pokud chcete vědět, jak naše hudba zní, podívejte se na jeden z odkazů, které budou pod rozhovorem;)).
Teď něco o spolupráci s divadelní skupinou ELTO. Jak vznikla?
Pracuji na Gymnáziu Olgy Havlové a dr. Bilanová s gymnáziem v tomto semestru spolupracuje na zmiňovaném muzikálu. Mgr. Olga Blažková, která učí na gymnáziu hudební výchovu, a další kolegové mi pak řekli o dr. Bilanové a o skupině ELTO. Mně se ten projekt zamlouval, tak jsem řekl, že mám zájem. A bylo to (usmívá se).
A jak se ti spolupráce na muzikálu zatím líbí?
Pořádně jsme začali zkoušet asi před měsícem a zatím to jde velmi dobře. Spolupracuji s Anetou, Hynkem a Danielem, kteří usilovně pracují na svých písních. Na výsledné představení, které bude 6. prosince v Cooltouru se opravdu těším; když jsem naposledy pracoval na projektu, jako je tento, tak tehdy při představení učitelka ztišila zesilovač mojí kytary až na minimum, jak špatně jsem hrál. Ale tak popravdě, bylo mi teprve 13.
 
Rozhovor vedl a do češtiny přeložil absolvent KAA FF OU Bc. Hynek Protivanský.