Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Kanadská strana doufá, že ze strany českých studentů bude zájem jak o studium, tak o zapojení se do dlouhodobého projektu na tvorbě prvního česko-quebeckého slovníku.
V čem je quebecká francouzština odlišná od té evropské?
Francouzština v Québecu se za posledních 300 let opravdu hodně změnila a je velmi odlišná od té evropské. Tato rozdílnost se projevuje v literatuře, v médiích i v běžné mluvě. Je to dáno historicky, kdy do Kanady přijížděly jednotlivé komunity s různými variety francouzštiny. Později, po příchodu Angličanů byla francouzština potlačována a Kanadě byl zamezen kontakt s Evropou. Z toho důvodu do quebecké francouzštiny pronikala řada anglicismů. V Evropě navíc existovalo centrum, které určovalo a dávalo jakýsi jazykový vzor. Tím centrem byl královský dvůr a Paříž. V Kanadě žádné takové centrum nebylo. Jazyk se zde vyvíjel individuálně a v každém regionu trochu odlišně. Až díky tisku a úřadům docházelo k postupnému sjednocování jazyka, kdy se do francouzštiny překládaly i některé používané anglické výrazy, aby se pozvedla a ukotvila kanadská francouzština. Do té doby se na veliké ploše mísilo několik nářečí. V této souvislosti se proto často hovoří o quebecké francouzštině jako o regionálním nářečí. My však s tímto označením zásadně nesouhlasíme. Francouzština v Kanadě je svébytným jazykem používaným geograficky na velkém území mnoha lidmi. Proto jsme raději, když se rozlišuje mezi francouzštinou evropskou a francouzštinou kanadskou.
To je důvod, proč chcete vytvořit vlastní slovník?
Slovníky zaměřené na quebecismy existují, ale jen z pohledu Francouzů. My chceme vytvořit slovníky z pohledu Quebečanů. Francouzi nás dosud brali pouze jako regionální variantu francouzštiny. Nelze ale říct, že quebecká francouzština je regionální, protože Québec není region. Jedná se o rozlehlou oblast, která má historicky daná kulturní a politická specifika. Hovoříme tedy o standardní etablované formě kanadské francouzštiny ukotvené v úřadech i kulturním prostředí. Od roku 2000 existuje slovník quebecismů, který postupně rozšiřujeme a obohacujeme o překlady do dalších jazyků. Dosud ale neexistuje slovník, který by se zabýval překlady quebecismů do češtiny. Společný projekt proto bude zaměřený na ty nejvýraznější quebecismy, které se vyskytují. Chceme vytvořit překladový slovník, který by českým překladatelům pomohl přeložit výrazy různých jazykových variet. Jazykové variety jsou dány geograficky, kdy se od sebe liší i jednotlivé regiony a tyto variety jsou často velice výrazné. Slovník by měl pomoci při překladech výrazů a jejich vzdálených variant, měl by pomoci při nalezení ekvivalentu s co nejpřesnějším smyslem původního slova. Kanadská francouzština má jiné varianty některých slov, a ne vždy se s francouzskými kolegy shodneme na jejich významu. Jsme hrdí na to, že máme svébytný jazyk a quebeckou akademii. Quebecká akademie například zavedla feminizaci jazyka na rozdíl od evropské francouzštiny nebo poměrně razantně brání francouzštinu před anglicismy.
Jak přesně by se čeští studenti mohli zapojit?
Slovník vzniká u nás na univerzitě. Já jsem členem tohoto výzkumného týmu a myslím, že Ostravská univerzita by se mohla úspěšně zapojit do tohoto projektu a rozšířit slovník o jeho dvojjazyčnou verzi. Cílem je, aby vaši studenti studovali quebecismy a zaměřili se na jejich překlad do češtiny. Rád bych do projektu zapojil především studenty magisterského a doktorského stupně, aby vytvořili společný tým s kanadskými studenty. Spolu by měli navštěvovat kurzy lexikografie, jehož součástí budou dva až tři workshopy, kde by čeští studenti mohli představit metody práce na tvorbě slovníku, diskutovat s našimi studenty a vzájemně se obohatit. Čeští studenti mohou provádět výzkum přímo zde v Québecu u běžné populace, zjišťovat, zda se výrazy reálně používají, kde a kým, a po návratu domů na projektu dále pokračovat. Moderní technologie nám dnes umožnují udržovat neustálý kontakt. Pokud bych to měl jednoduše shrnout, čeští studenti se seznámí s quebeckou francouzštinou u rodilých mluvčích, naváží kontakty s našimi studenty a naopak naši studenti se naučí, jak se tvoří slovník. Domnívám se, že je to vynikající projekt, který můžeme dlouhodobě udržovat a neustále rozšiřovat, společně například vytvářet jeho elektronickou verzi. Dnes je práce vzhledem k technologiím rychlejší a dostupnější, každý lexikografický projekt se může rozvíjet v různých aspektech – například z pohledu sémantického, sledovat vývoj slova, který je základem k porozumění. Rád bych zapojil i kolegy z překladatelského oddělení, jak na Ostravské univerzitě, tak Université Laval, abychom se zaměřili i na translatologické problémy a překlady textů. Nejdůležitější je, aby zůstali v kontaktu učitelé, kteří musí studenty motivovat k výzkumu i výjezdům. Studenti zase musí být aktivní a komunikovat prostřednictvím učitelů. Já a dr. Lazar (katedra romanistiky FF OU pozn. red.) jsme iniciátory společného projektu a jsme přesvědčení, že bude dlouhodobě funkční a že jej budeme moci realizovat co nejdříve.