Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Jak je zřejmé z kanadské historie, jazyk a identita spolu úzce souvisí. Některé vlády o jazykové politice zapáleně debatují; v poslední době je to například Nizozemsko, kde se vášnivě diskutuje o angličtině jako o lingua franca globální společnosti vědění. Jak ze své pozice na CEU vnímáte rozpor mezi potřebou mezinárodního jazyka a potřebou podpory místních intelektuálních tradic?
 
MI: Asi před šesti týdny jsem navštívil univerzitu v Maastrichtu a jejich rektor, skutečná vůdčí osobnost, mě upozornil na fakt, že se v Nizozemsku objevují politické názory oponující rozšiřování angličtiny jako jazyka výuky na nizozemských školách. Upřímně řečeno, Nizozemsko je zářným příkladem toho, že je možné ovládat nejrozšířenější jazyk na světě a zároveň být zapáleným patriotem. Ani v nejmenším si to neodporuje! To, že povedete své nejlepší studenty k využívání mezinárodního jazyka, v žádném případě neohrožuje nizozemštinu ani nizozemské tradice. Dialekty nizozemštiny nijak neutrpěly. Jako Kanaďané o tom víme svoje. Frankofonní část naší populace svůj jazyk vždy bránila a jeho ochrana je kanadskou vládou podporována již 150 let. Žijí ve světě, kde je společným jazykem komunikace angličtina. Znamená to snad, že je quebecká francouzština ohrožena? To sotva! Byla by to velká chyba, kdyby se univerzity za každou cenu snažily tento „problém“ řešit a ukončily výuku v angličtině. Dosáhly by tak jedině toho, že by byla schopným nizozemským studentům zčásti uzavřena cesta ke znalostem a dovednostem, které mohou využít k prospěchu své země.
 
Kdybyste měl přesvědčit národní vlády, že by jim mělo záležet na internacionalizaci jejich vysokoškolských institucí a systémů, jak byste to udělal?
 
MI: Po druhé světové válce se internacionalizace vyššího vzdělání stala snad nejdůležitější součástí globalizace – šíří vzájemné porozumění, podporuje spolupráci a tvoří mezinárodní sítě rozvíjející  přátelství, podnikavost, partnerství i vědecký výzkum. Opravdu pomohla upevnit mír. Po nějakou dobu se zdálo, že je globalizace vyššího vzdělání spojena s globalizací demokracie. Momentálně ale sledujeme jiný trend. Máme sice globalizované vyšší vzdělání, zároveň však přibývá i autoritativních režimů. Otázkou je, do jaké míry jsou instituce, které vznikly na vlně demokratizace, schopny zachovat si svou autonomii a akademickou svobodu tváří v tvář režimům, které stále více soustřeďují svou moc: omezují svobodu tisku, oslabují ústavní ochranná opatření, přepisují ústavy, eliminují nezávislost soudní moci a nevyhnutelně omezují nezávislost těchto institucí. Například v Číně, ve které výrazně přibylo západních vzdělávacích institucí, vláda omezuje své vlastní univerzity. Připadá mi nevyhnutelné, že budou-li chtít v Číně zůstat, budou muset západní instituce přistupovat na další a další kompromisy. Podobně je tomu v Turecku, v Rusku i na Středním východě. Jedná se o celosvětový problém. Jak bránit akademickou svobodu v době, kdy se globální politika obrací k autoritativnímu systému? Tady v Budapešti jsme se navzdory problémům s maďarskou vládou jednoznačně zavázali zůstat a zahájit nábor pro rok 2019/2020.
Globální vyšší vzdělávání není politickou opozicí těchto režimů. Nejedná se nám ani o propagaci demokracie. Jenže nemůžeme dělat svou práci, tedy učit studenty, co je to vědění, pokud nemáme plnou a neomezenou akademickou svobodu. My v CEU chceme naplňovat své cíle. Jsme svobodná instituce a budeme i nadále působit zde v Budapešti, protože tu jsme už dlouho, máme to tu rádi a cítíme se součástí akademického života v Maďarsku. Je tu ještě jeden problém, který musíme zmínit – mezinárodní instituce fungující v angličtině jsou někdy popisovány jako cizorodá tělesa. Tak to ale není. Všechny takové instituce výrazně přispívají k systému vyššího vzdělávání v zemích, ve kterých působí. Pokud ale tyto autoritativní režimy vzdělávací systém ve své zemi utlačují, postihne to samozřejmě i přítomné mezinárodní instituce. Tyto instituce pak čeká nelehké rozhodnutí, zda ustoupit do ústraní, nebo se dále společensky angažovat. CEU chce zůstat aktivní silou. Chce se angažovat, nést svou zodpovědnost, zůstat, přetrvat, sloužit. Výzvám, kterým čelíme my, čelí i mnoho dalších univerzit po celém světě.
 
S laskavým svolením redakce Fora Vám nabízíme setkání s M. Ignatieffem v českém překladu studentky Angličtiny pro překladatelskou praxi (FF OU) Hany Sýkorové.
Redakčně připravila Renáta Tomášková (KAA FF OU).