Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Doktorand v oboru Hudební teorie a pedagogiky na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity MgA. Tomáš Thon uskutečnil na přelomu června studijní a badatelský pobyt v Paříži ve Francouzské národní knihovně.

Na přelomu letošního června a července se v rámci doktorandského studia na PdF uskutečnila dlouho připravovaná studijní a badatelská cestu do Paříže. Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity ji podpořila udělením stipendia a tím zřetelně rozšířila záběr tématu zpracovávané disertační práce týkající se výzkumu a vývoje ediční činnosti v oblasti staré české varhanní hudby. Jako vydavatel a také jako interpret staré české varhanní hudby se tématem zabývám více jak dvacet let a mezinárodní úroveň zpracovávaných vydavatelských počinů je přirozenou součástí výzkumného i studijního záběru doktorandského studia. Jedním z cílů bylo ověřit a rozšířit podnětné informace o vydavatelských počinech ve Francii od první poloviny 19. století, týkající se varhanních kompozic české provenience a propojené s dobovým pedagogickým aspektem. Výzvou byla skutečnost podobné aktivity z počátku 19. století v Praze – rozsáhlé edice varhanních skladeb Museum für Orgelspieler, na jejichž edičním zpracování a výběru se podílel Karel František Pitsch (Píč), varhaník a od roku 1830 pedagog pražské Varhanické školy, jež byla později v roce 1890 začleněna do Pražské konzervatoře. Objektem studijního a badatelského zájmu se stala Francouzská národní knihovna (Bibliothèque nationale de France), která v budově zvané Richelieu v druhém pařížském obvodu disponuje zásadními a rozsáhlými hudebními fondy. Získat badatelskou licenci k práci s materiály knihovny není úplně jednoduchou záležitostí. Národní knihovna předem prověřuje kvalifikaci a dispozice žadatele a žádá odbornou garanci potvrzením vysílající instituce, školy, fakulty. Překoná-li badatel tuto „bariéru“, jde vše jako po másle. Hudební knihovna je technicky velmi dobře vybavena; podrobně zpracované katalogy jsou přístupné přes internet (http://www.bnf.fr) a národní knihovna také disponuje rozsáhlou digitální knihovnou Gallica, (http://gallica.bnf.fr), do níž postupně zařazuje významné signatury ze svých fondů, které nejsou chráněny autorským zákonem. Počet vstupů do studovny je zpoplatněn. Hudební oddělení v současné době umožňuje bezplatné vyhotovení náhledových fotografií vlastním fotoaparátem ze schválených titulů knih, časopisů a hudebnin k badatelským účelům; pro profesionální či vydavatelskou činnost však disponuje kvalitním zázemím pro technicky dokonalou reprodukci, což je již činnost licencovaná a zpoplatněná. Na místě je také možné vyhotovit a vytisknout výtah dokumentů z mikrofilmů, či si objednat tisk celého svazku v PDF „na dálku“. V zázemí studovny jsou k dispozici počítače s internetovým připojením a čtečky mikrofilmů. O badatele se stará poměrně početný a ochotný odborný personál.

Cílem vlastního výzkumu jsou publikace; i tato oblast byla zahrnuta do pařížských pracovních aktivit. Tak jako jsou pro české varhaníky důležité informace o francouzské hudbě pocházející přímo ze zdrojů a daného prostředí, jsou pro francouzské odborníky a zájemce o královský nástroj a českou hudbu důležité a mnohdy zásadní informace o místních varhanách, interpretačních zásadách či muzikologických aspektech a organologických zdrojích z autentického středoevropského prostředí, neboť každá z různých evropských hudebních oblastí má svá specifika – varhany a varhanní literatura není výjimkou. Při jejich nerespektování nebo neznalosti v praxi dochází k sémantickému posunu při jejich užití. Je proto významné, že se dojednalo přijetí dvou odborných článků do francouzského časopisu „Revue l’Orgue“ týkající se publikační percepce staré české varhanní tvorby ve francouzských edicích a vlivu historického užití varhanního pedálu ve středoevropské oblasti s odkazem na dobovou organologickou konstrukční praxi jakožto modelu pro vědecky pojatou ediční praxi při prezentování varhanních kompozic. Propojení mezi vydavatelskými, badatelskými a interpretačními aktivitami bylo na závěr korunováno sólovým varhanním recitálem ve středověkém městě Brie-Comte‑Robert poblíž Paříže. Téma koncertu „Varhany v Praze v době Mozartově“ plně korespondovalo s badatelským záměrem i s logickým přesahem mezi autory české varhanní provenience 17. a 18. století z pražského okruhu a Vídně. Pořad se setkal s živým ohlasem publika.

Na tomto místě chci poděkovat vedení Pedagogické fakulty a vedení Katedry hudební výchovy zprostředkované PhDr. Jiřím Kusákem, Ph.D. za vstřícnost, spolupráci a pomoc při realizaci cesty.

MgA. Tomáš Thon je koncertním varhaníkem a hudebním vydavatelem zaměřeným na starou českou varhanní tvorbu (ARTTHON). Je absolventem hudební fakulty AMU v Praze a v letech 1986-1989 studoval na Conservatoire National Rueil-Malmaison v Paříži. Od roku 2014 je doktorandem v oboru Hudební teorie a pedagogiky na Pedagogické fakultě.

 
Autor text: MgA. Tomáš Thon
Fotografie: archiv autora
 

Francouzské vydání fugy Josefa Segera (1716–1782) z roku 1857

Francouzské vydání fugy Josefa Segera (1716–1782) z roku 1857


Plakát koncertu Tomáše Thona