Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

České pohraničí bylo v době před druhou světovou válkou osídleno zejména obyvateli německé národnosti, jejichž předci se podíleli i na kolonizaci oblasti. To platilo také pro bývalý okres Jeseník, na jehož území se tedy vyskytovala jména původem německá (některá rovněž původu slovanského, ale poněmčená). Ta byla po vzniku Československé republiky bohemizována, v některých případech ale pouze foneticky či slovotvorně. Před druhou světovou válkou tak na území Jesenicka existovaly vedle sebe názvy německé a jejich počeštěné varianty – Frývaldov, něm. Freiwaldau (dnes Jeseník), Cukmantl, něm. Zuckmantel (dnes Zlaté Hory) či Frýdberk, něm. Friedberg (dnes Žulová). Po roce 1945, kdy došlo na tomto území k výměně obyvatelstva, a tudíž i k jazykové změně, bylo požadováno, aby všechna jména německého původu byla úředně změněna. Jména byla překládána (Horní Grunt na Horní Údolí), dále vznikala jména nová, nezávislá na své německé předloze (např. Frývaldov na Jeseník, a to podle pohoří), méně často jim byla navrácena jejich původní, často domnělá, slovanská či česká podoba (Schlippengrund na Žlíbek; tento postup byl typický pro přejmenovávání po roce 1918). Výjimečně byla názvům ponechána jejich počeštěná podoba prozrazující německý původ (např. Rejvíz, něm. Reihwiesen, z větších měst mimo Jesenicko např. Šumperk). Přejmenovávání se ale dotklo i původem českých názvů, a to například těch, které obsahovaly přívlastek Německý (např. Německý Bohdíkov na Horní Bohdíkov).

Mapa z 19. století a současná mapa Jeseníku a okolí (zdroj: mapy.cz)


 
Příště: Jeseník: Svobodovo, Miloslavov nebo Rájec? – přejmenovávání po roce 1945 (II. část)