Původně se chtěl stát civilním pilotem. Kvůli zdravotním potížím však od svého snu musel ustoupit. Naštěstí si brzo našel jinou vášeň, přírodovědu, a rozhodl se stát lékařem. Podobně jako většina středoškoláků si dal přihlášku na téměř všechny lékařské fakulty. A na většinu se i dostal. Proč mu přirostla k srdci právě Ostrava? Nejen na to jsme se zeptali medika z Lékařské fakulty Ostravské univerzity Ladislava Krále. Přečtěte si, která zkouška pro něj byla doposud nejtěžší nebo co dalšího, kromě „ostravského metra“, oceňuje na moravskoslezské metropoli.

Láďo, kdy jsi začal přemýšlet o tom, že se chceš stát lékařem?

Tohle je dost záludná otázka na úvod. Myšlenka stát se lékařem se mi v hlavě usadila už v dětství. Původně jsem snil o tom, že budu civilní pilot. Ale kvůli těžší oční vadě jsem musel tento dětský sen opustit. Naštěstí jsem brzy objevil jinou vášeň. Na základní škole mě úplně pohltila přírodověda, především témata o lidském těle. Začal jsem si sám dohledávat informace a opravdový zlom přišel, když jsem několikrát poskytoval první pomoc.

Pokud bych měl uvést jednu situaci, tak si jasně například vzpomínám na situaci ve třetím ročníku gymnázia, těsně před vysvědčením, kdy zkolaboval před školou muž. Při pádu si způsobil řezné rány na obličeji a krku. Bez váhání jsem mu poskytl základní první pomoc a za svůj čin jsem dokonce dostal poděkování od ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Nicméně pokud bych měl rozebrat všechny důvody, tak bychom zde byli opravdu dlouho…

Zmínil jsi, že máš těžší oční vadu, nevnímáš to jako překážku ve studiu?

Tipoval jsem, že na to padne otázka. Už na gymnáziu jsem měl kvůli této vadě problémy s geometrií, psaním a přidruženými aktivitami. Zde musím zmínit, že ihned po podání přihlášky k nám na univerzitu zafungovala skvěle naše paní koordinátorka studentů se specifickými potřebami a centrum Pyramida. Byl mi navýšen čas a upraven text k přijímací zkoušce. Po přijetí mi byla provedena funkční diagnostika a upraveny podmínky pro nadcházející zkoušky. Jako překážku ve studiu to opravdu nevidím. Ostravská univerzita i samotní kantoři se snaží pomáhat při studiu lidem s nějakou formou znevýhodnění.

Ihned po podání přihlášky k nám na univerzitu zafungovala skvěle naše paní koordinátorka studentů se specifickými potřebami a centrum Pyramida.

Na které lékařské fakulty ses hlásil?

Hlásil jsem se na většinu lékařských fakult v Česku, tedy na naši fakultu, na Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, na Masarykovu univerzitu v Brně, na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, 1. a 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a také na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Na většinu z nich jsem byl přijat.

Proč nakonec padla volba právě na Ostravu a jak svůj výběr zpětně hodnotíš?  

Když přišel čas rozhodnout se, kam si podám přihlášku na vysokou školu, tak jsem v té době dostal nabídku podívat se na výzkum Parkinsonovy choroby na Ústav fyziologie. Tehdy mě při prvním kontaktu s fakultou něco zvláštního oslovilo. Jakmile jsem vstoupil dovnitř, tak se ten pocit ještě prohloubil a najednou jsem si byl jistý, že právě tady chci studovat.

Mám prostě dojem, že si mě fakulta vybrala stejně, jako jsem si já vybral ji. Vždycky říkám, že výběr fakulty je trochu jako výběr hůlky v Harry Potterovi – musí si spolu přirůst k srdci. Velkou roli v mém rozhodnutí hrála i podpora rodiny, mé třídní učitelky, učitelky biologie a výchovné poradkyně na gymnáziu, kteří mě v mém rozhodnutí jednoznačně podpořili.

Nejvíc mi pomohlo si projít okruhy k přijímacím zkouškám, které jsou dostupné na webu jednotlivých fakult a doplnit je doporučenou literaturou.

Jakým způsobem ses připravoval na přijímačky?

Na gymnáziu jsem měl štěstí na opravdu skvělé učitele, kteří uměli látku předat srozumitelnou cestou. I přesto jsem se ale na přijímačky musel v některých oblastech připravovat sám. Nejvíc mi pomohlo si projít okruhy k přijímacím zkouškám, které jsou dostupné na webu jednotlivých fakult a doplnit je doporučenou literaturou. Není však na škodu využít nějaký přípravný kurz, který může pomoct například v orientaci a konzistentnosti v celkové přípravě.

A liší se v něčem významně naše škola od ostatních lékařských fakult?

Naše přijímačky jsou specifické tím, že se píšou na počítači a počty bodů známe ihned po odevzdání. Oproti některým jiným fakultám, jako je například LF v Hradci Králové, je u nás vždy jen jedna správná odpověď a za nesprávné odpovědi se neodečítají body.

Snažím se proto najít si čas na plavání, hraní deskových her nebo třeba na bowling se spolužáky. Pomáhá mi to načerpat novou energii a motivaci do studia.

Která zkouška pro tebe byla doposud nejtěžší a měl si chuť někdy studium medicíny vzdát?

Během studia medicíny si asi každý projde chvílemi, kdy má chuť vše vzdát. V takových chvílích je nejlepší si dát pauzu, vypnout a nechat hlavu odpočinout. Dřív jsem moc nechápal, proč tolik mediků zdůrazňuje, jak důležité je mít koníčky mimo medicínu, ale po třetím zkouškovém to už chápu naprosto jasně. Snažím se proto najít si čas na plavání, hraní deskových her nebo třeba na bowling se spolužáky. Pomáhá mi to načerpat novou energii a motivaci do studia.

A ta nejtěžší zkouška…?

Každá zkouška se předem zdá jako ta nejtěžší, ale kdybych měl vybrat jen jednu, která mi dala opravdu zabrat, tak by to jistě byla biofyzika. Fyzika nikdy nebyla mojí silnou stránkou, takže už samotné slovo biofyzika ve mně vyvolávalo pocit respektu a nervozity. Bál jsem se, že nezvládnu pochopit složitá témata a už vůbec je nebudu schopný vysvětlit na zkoušce. O to víc mě překvapilo, když samotná zkouška probíhala v uvolněné až přátelské atmosféře, která mi pomohla odbourat většinu stresu.

Nakonec to byla jedna z nejpříjemnějších zkoušek, které jsem kdy zažil, a dokonce jsem dostal nabídku studovat na přírodovědecké fakultě. Opravdu jsem to nečekal, ale dodalo mi to vnitřní klid a ukázalo, že i zkoušky, které se zdají být nezvládnutelné, mohou nakonec dopadnout dobře.

Zmínil jsi, že se vídáte se spolužáky i mimo fakultní lavice. Jak vnímáš Ostravu jako město?

Ostrava nabízí bohaté možnosti vyžití – najdete zde divadla, parky, kina, nákupní centra i populární Dolní oblast Vítkovice, kde se každoročně konají festivaly jako Colours of Ostrava nebo Beats for Love. A i když je Ostrava třetím největším městem v ČR, dostanete se všude poměrně rychle. Není divu, že se místní MHD přezdívá „Ostravské metro“. Mně samotnému se podařilo díky naší fakultě v Ostravě najít ty nejlepší přátele, a to jak mezi mediky, tak i v jiných oborech, jako je například zubní lékařství. Když nám to čas dovolí, rádi společně vyrážíme na únikové hry, do kaváren nebo restaurací v Ostravě.

Jsi hodně aktivní i v rámci Československého spolku mediků, který pořádá řadu zajímavých akcí. Studium medicíny už je přitom samo o sobě dost náročné, proč ses rozhodl do spolku přihlásit?

Československý spolek mediků je jeden z nejvýraznějších spolků nejen na fakultě, ale i na celé univerzitě. Zaměřuje se především na výuku a pomoc studentům napříč celým studiem. Tahle koncepce mi byla vždy blízká. Proto když jsem dostal nabídku se přihlásit, tak jsem se bez váhání přihlásil. Už v prvním ročníku jsem pomáhal na veletrhu Kam Pak, což je veletrh pro ty, kteří si chtějí například najít praxi, stáž nebo budoucí práci. Letos jsme také uspořádali první ročník kávového festivalu, jehož výtěžek jde pro pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).

Avšak neděláme jen vzdělávací akce, ale i odpočinkové, jako je lasergame nebo navštěvujeme divadlo, kde se snažíme oprostit od všech strastí ze školy a společně si užít večer. Kouzlo jakéhokoliv spolku je především v tom, že se zde nacházejí jak starší, tak mladší studenti, kteří si mohou navzájem pomáhat. Starší studenti předávají své zkušenosti a rady mladším a mladší jsou naopak inspirací pro inovace.

Je fajn vědět, že pro učitele nejsme jen anonymní číslo v systému, ale skuteční lidé, se kterými mají osobní kontakt.

Kdybys měl vyzdvihnout tu největší výhodu ostravské lékařské fakulty, jaká by to byla?

Je těžké vybrat jen jednu výhodu, protože jich u nás najdeme hned několik. Asi nejvýraznější je menší počet studentů. Díky tomu se nám kantoři mohou opravdu věnovat, mají prostor nás lépe poznat a často nás oslovují jménem. Je fajn vědět, že pro učitele nejsme jen anonymní číslo v systému, ale skuteční lidé, se kterými mají osobní kontakt. Tento vztah mi například hodně připomíná studium na gymnáziu, kde si vás pamatují jménem, což vytváří přátelštější a uvolněnější atmosféru i během náročného studia.

A nevýhodu…?

Velkou nevýhodou nejen u nás, ale i na celé Ostravské univerzitě, je nepřítomnost menzy. Ostravská univerzita se však snaží alespoň najít alternativy a máme například slevy do různých restaurací. Bohužel od naší fakulty jsou velmi daleko, a proto si musíme řešit jídlo po vlastní ose.

Vím, že je zatím relativně brzo. Přesto se zeptám, už víš, jakému oboru by ses v budoucnu po skončení medicíny chtěl věnovat?

Je opravdu brzo na to říct, jakému oboru bych se chtěl do budoucna věnovat. Medicína je pro mě velice zajímavá a líbí se mi více oborů, ale nejmenší zájem u mě zatím vzbuzují chirurgické obory. Rád bych se v budoucnu podílel i na výuce studentů.