Před Vánocemi byly vyhlášeny výsledky programu Prostředí pro život 2, ve kterém se společný projekt Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV), Ostravské univerzity (PdF OU) a centra ACCENDO – Centra pro vědu a výzkum, z. ú., s názvem „PROKLIMA“ umístil na sdíleném 7. místě.

Podrobnosti o směřování projektu a budoucích výzvách představili doktor Robert Kořínek (VÚV), docent Lubor Hruška (ACCENDO) a doktorka Bohdana Richterová (PdF OU).

Jak myšlenka projektu vznikla a co vás inspirovalo ke spolupráci těchto tří organizací?

Robert Kořínek (RK): VÚV začal s institucemi v oblasti vzdělávání spolupracovat již před lety. Výsledky výzkumů, které u nás provádíme, jsou mnohdy pro laickou veřejnost nebo mladé lidi hůře pochopitelné. Environmentální výchova a výuka je však pro současný vývoj stavu životního prostředí nesmírně důležitá, proto jsou naše aktivity cíleny také na předávání našich znalostí mladším generacím. Navazujeme tedy na projekty z minula. Navíc s partnery, které známe a víme, že od nich můžeme očekávat přínosnou spolupráci.

Bohdana Richterová (BR): Téma sociálních aspektů výchovy k udržitelnému rozvoji patří na Katedře sociální pedagogiky mezi novější. V mezinárodním kontextu se však stále více ukazuje, že zaměření sociální pedagogiky na výchovu k odpovědnému a aktivnímu přístupu k prostředí, ve kterém žijeme, je klíčové. V současnosti jsme zapojeni do projektu STENEO, v jehož rámci realizujeme akční výzkum zaměřený na sociální inovace v oblasti environmentální výchovy na základních školách.

Myšlenka spolupráce vznikla díky zkušenosti obou výzkumných organizací s realizací společných projektů. Spolupráce s Pedagogickou fakultou se v tomto tématu jevila jako skvělý nápad. S trochou nadsázky je možné říci, že s Luborem navazujeme na období dospívání, kdy jsme aktivně oba působili v ochraně přírody a hnutí Brontosaurus.

Lubor Hruška (LH): V rámci aplikovaného výzkumu řešíme kromě jiného i problematiku přehřívání území, kde spolupracujeme s předními experty v ČR, rovněž dlouhodobě spolupracujeme i s VÚV. V rámci sociologických výzkumů jsme spolupracovali i s kolegy z OU. Spolupráce všech tří institucí je založená na dlouhodobých vazbách a osobních vztazích, které byly velice přínosné i při přípravě návrhu projektu.

Co považujete za největší přínos projektu PROKLIMA?

LH: Přínos vidím v tom, že dochází k propojení vědců, pedagogů, ale i praktiků. Znamená to, že klimatické problémy nebudou řešeny jen v teoretické perspektivě, ale i na konkrétním území, v nejbližším okolí, které žáci znají a které může být pozitivně ovlivněno z hlediska větší odolnosti vůči dopadu klimatické změny. Rovněž jsou do projektu zapojeny obce, které chtějí tuto problematiku aktivně řešit na svém území.

BR: Spolupráce multidisciplinárně složeného týmu je skvělý základ. Největší přínos vnímám v možnosti realizovat pedagogický experiment, který ověří teoretické koncepty a trendy klimatického vzdělávání v praxi.

RK: Z mého pohledu je největším přínosem komplexně složený tým. Budou v něm velice zkušení pedagogičtí pracovníci, kteří budou mít na starosti zejména testování metody „locus of control”, a také vědci, z nichž někteří patří v oblasti problematiky porozumění klimatický změnám k mezinárodně uznávaným osobnostem.

Co přesně zmíněný pojem „locus of control“ znamená?

BR: Jedná se o psychologický koncept. Týká se toho, jak lidé věří v možnost ovlivňovat věci a události ve svém životě prostřednictvím vlastní snahy a aktivity. Dělí se interní a externí. Na základě výzkumů víme, že pokud mají lidé vyšší interní „locus of control”, jsou aktivnější v prostředí, ve kterém žijí. Navíc vykazují vyšší osobní pohodu, tzv. wellbeing, a lépe zvládají stresové situace. Právě na posilování interního „locus of control” chceme v rámci rozvoje klimatického vzdělávání zaměřit svou pozornost.

Proč jste se rozhodli zacílit právě na něj?

RK: Téma konceptu se zaměřením na problematiku změny klimatu bylo v podstatě dáno specifickým zaměřením témat programu Prostředí pro život 2 Technologické agentury ČR. Vybírat jsme si tím pádem nemohli a snažili se společně reagovat přímo na tento daný požadavek výzkumu.

Jaká je v projektu role VÚV?

RK: Naší prací bude zajistit odborníky z různých oblastí, které nějakým způsobem souvisejí se změnou klimatu. Již při přípravě návrhu projektu jsme vytvořili expertní panel, který je složen z uznávaných vědců z různých oborů. Jednotliví experti budou jednak dodávat odborné podklady pro samotné testování metody „locus of control” na pedagozích a studentech, jednak budou ze strany své odbornosti dohlížet na tvorbu studijních a vzdělávacích materiálů.

Co bude úkolem PdF OU v tomto projektu?

BR: Panel expertů v oblasti klimatického vzdělání, o kterém mluvil Robert, doplňuje panel expertů pedagogů, který zastřešuje OU. Oba panely budou vzájemně intenzivně spolupracovat. Klíčovým úkolem PdF bude realizace pedagogického experimentu na vybraných základních a středních školách. Ten zahrnuje výběr a implementaci vhodných pedagogických metod, které posilují interní „locus of control” u žáků, a také přípravu kurzů pro pedagogy. Zapojení však bude mnohem širší.

Jakými přínosy a zkušenostmi přispívá ACCENDO k realizaci tohoto projektu?

LH: Výzkumný ústav se zabývá dlouhodobě sociologickými výzkumy, které využívá při evaluaci politiky, operačních programů nebo strategií. Na základě těchto výzkumů doporučuje ministerstvům změny legislativy, nastavení celostátních metodik nebo strategií. Tyto poznatky budou využity při testování i formulování výsledných doporučení pro Ministerstvo životního prostředí, které je aplikačním garantem projektu. Rovněž tým analytiků připraví podklady pro školy z hlediska dopadu klimatických změn v konkrétním území na základě modelů.

Jaké konkrétní pedagogické metody a postupy plánujete vytvořit a testovat?

BR: Místo konkrétních metod bych nyní zdůraznila klíčové principy. Základem je naučit se kriticky pracovat s aktuálními a ověřenými informacemi. Tyto informace je pak nutné vnímat v kontextu prostředí, ve kterém lidé žijí, a hledat způsoby, jak se zapojit do konkrétních aktivit. Klimatické vzdělávání by mělo zahrnovat i sociální a emoční složku, například práci s pocity ekologické úzkosti, které se aktuálně u dětí ve školách objevují.

Důležité je také podporovat aktivity, které přímo ovlivňují prostředí, ve kterém žijeme. Samozřejmě budeme využívat i konkrétní metody. Jako příklad uvedu metodu divadla fórum, se kterou má bohaté zkušenosti v práci na základních školách naše studentské divadlo OSUd.

Na jakých školách a s jakými cílovými skupinami budete projekt realizovat?

BR: Zapojí se tři základní školy v Rožnově pod Radhoštěm, základní škola v Zátoře a tři základní školy v Ostravě, jejichž výběr je zatím v procesu upřesňování. Na každé základní škole budou do projektu zapojeni tři pedagogové. Všichni budou vyučovat stejnou 7. třídu, každý v jiném předmětu. Důležitou myšlenkou je tedy mezioborový přesah klimatického vzdělávání a zařazení jeho témat také do jiných předmětů, než je přírodopis nebo fyzika.

LH: Do projektu budou zapojeny i střední školy. Ve třech bude probíhat experiment u žáků 2. ročníků a jedna střední škola bude kontrolní. Evaluační výzkum na 10 pilotních školách (ZŠ a SŠ), složený z pretestu a posttestu, má za cíl posoudit účinnost pedagogického experimentu. Rovněž bude v celé republice probíhat rozsáhlý sociologický výzkum žáků a pedagogů na školách v ČR, do kterého bude zahrnuto 100 škol.

Jaké největší výzvy máte v projektu před sebou?

RK: Z pozice vedoucího celého projektu je v takových situacích samozřejmě přirozenou a největší výzvou jeho úspěšné a včasné dokončení. Zavázali jsme se k celé řadě výstupů, takže jejich pečlivé zpracování a splnění je pro mě rozhodně tou největší prioritou.

LH: Zajistit výzkum a porovnání škol, kde projekt bude realizován s ostatními školami v rámci ČR. Bude zde potřeba aktivní spolupráce se školami, abychom ověřili dopady projektu. Také musíme vytvořit specializované mapy v širším okolí školy ukazující konkrétní dopady změn klimatu na území.

BR: První výzvou pro mě je splnit všechny slíbené závazky. Ve všech aktivitách a projektech, do kterých se zapojuji, je pro mě důležitá smysluplnost a praktické využití výzkumných zjištění, což pro mě představuje další významnou výzvu.

Co vás na tomto projektu nejvíce zajímá a motivuje?

BR: Aktuální téma, které reaguje na současné výzvy, spolupráce mezi různorodými institucemi a propojení odborníků z oblasti přírodních a společenských věd. Motivací je pro mě i snaha o propojení teorie s praxí. To vše činí tento projekt mimořádně zajímavým i náročným. Těším se na možnost společně hledat nové cesty a nová řešení. Cítím ale také respekt vůči náročnosti celého procesu a odpovědnosti, kterou s sebou přináší.

RK: Nejvíce mě budou zajímat výsledky samotného testování na školách. To je problematika, se kterou jsem doposud nebyl příliš v kontaktu, a proto jsem na výsledky velice zvědavý. Největší motivací je pak skutečnost, že naši vědeckou práci, která se dotýká zásadního a aktuálního globálního problému, můžeme díky kolegům z pedagogického prostředí předat žákům a studentům. Protože získávat od útlého mládí informace o tak závažném tématu, pochopit ho a uvědomit si jeho rozměr, je podle mě jednou z klíčových cest, jak předat budoucím generacím životní prostředí na naší planetě ve stavu vhodném pro kvalitní a plnohodnotný život.

LH: Jedná se o smysluplný aplikovaný výzkum, který je hned převedený do praxe. Projekt je obtížný, ale je řešen týmem lidí, kteří se nebojí pracovat a mají mezi sebou dlouhodobé přátelské vazby. Těším se na plodnou spolupráci s předními experty v ČR, která je vždy vzájemně inspirující. Rovněž se po delší době dostanu do středních a základních škol, tak jsem zvědav, kam se vzdělávání za posledních 10 let posunulo. Práce s dětmi je z mého pohledu vždy založená na kreativitě. Možná namotivujeme děti ke kariéře výzkumníka, protože je to jedno velké dobrodružství!

Kdo za projektem stojí?

Mgr. Bohdana Richterová, Ph.D.: Na Katedře sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity působí od roku 2013, od roku 2021 jako vedoucí katedry. Praxi získala ve školských a sociálních zařízeních na různých pozicích, například jako lektorka vzdělávání dospělých, poradenská pracovnice pro osoby se zdravotním postižením, vedoucí sociálně terapeutických dílen či vedoucí programu Integrace. Výzkumně se zaměřuje na problematiku ohrožených dětí a na osobnostní a sociální rozvoj sociálních pracovníků a pedagogů nově v souvislosti s environmentálním vzděláváním. Kromě akademického vzdělání, včetně doktorátu z pedagogiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, absolvovala kompletní psychoterapeutický výcvik v integrativní psychoterapii.

Ing. Robert Kořínek, Ph.D.: Od roku 2002 je vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu vodohospodářského, T. G. Masaryka, v. v. i., kde se během své dlouhé kariéry zaměřuje zejména na problematiku vodního a odpadového hospodářství, s bližší specializací na předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady a vodárenství v historických souvislostech. Je autorem několika odborných monografií na téma věžových vodojemů, autorem tuzemských i mezinárodních vědeckých článků a certifikovaných metodik. Je vedoucím dokončených i právě realizovaných vědecko-výzkumných projektů a v současné době také ředitelem pobočky VÚV v Ostravě.

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.: Sociolog, který se zabývá prostorovým plánováním a rozvojem území s využitím statistických metod. V současnosti je ředitelem výzkumného ústavu ACCENDO. Habilitoval v oboru sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (habilitační práce Změny ve struktuře osídlení a jejich dopad na rozvoj měst a regionů), kde absolvoval také doktorské studium. V letech 1997 až 2017 působil jako akademický pracovník na univerzitách. Podílí se na mnoha výzkumných projektech domácích i zahraničních. Je autorem 40 odborných studií a článků. V posledních  letech se zabývá především aplikovaným výzkumem pro potřeby veřejné správy (např. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj) včetně evaluace politik, programů a strategií.