Občanská věda – nebo také citizen science – označuje výzkum, do něhož se aktivně zapojují lidé mimo akademické prostředí.

Projekt NEOLAiA na Ostravské univerzitě tyto myšlenky rozvíjí v několika unikátních aktivitách, kde se vědci a vědkyně, studující, občané, pamětníci, sběratelé či milovníci přírody stávají přímo součástí výzkumů. Evropská asociace občanské vědy už v roce 2015 popsala deset principů, které tento přístup definuje: otevřenost, transparentnost, účast veřejnosti, sdílení dat nebo společný dopad.

Jazyková krajina a svědectví regionu: Příběhy pojmenování a názvů, které žijí s námi

Profesor Jaroslav David vede spolu s kolektivem vědců a vědkyň z Filozofické fakulty OU dlouhodobý výzkum zaměřený na jazykovou krajinu, toponyma a paměť regionu. Projekt „Jazyková krajina a zeměpisná jména současnosti“ se opírá o tradici ostravské bohemistiky a propojuje jazykovědu s terénním sběrem dat.

Veřejnost v něm hraje zásadní roli – vyplňuje dotazníky, poskytuje rozhovory, dokumentuje názvy míst. Badatelé tak mohou sledovat, jak se mění lokální názvy, jak žije místní paměť a jak toponyma odrážejí historii regionu.

„Jazyková krajina je pamětí, kterou vytváříme společně. Veřejnost nám pomáhá ji číst i uchovat,“ říká řešitel projektu profesor Jaroslav David.

Výstupy zahrnují workshopy pro veřejnost, dvě posterové výstavy, dvě propagační videa na YouTube, heslo na Wikipedii a články v regionálních médiích. Projekt tak otevírá jazykovědu lidem, kteří si běžně při projíždění obcí, procházkách po přírodě nebo městech na první dobrou neuvědomují, kolik příběhů nesou její názvy.

Opomíjené heraldické památky: „Poklady“, které najdeme i doma

Doktor Vítězslav Vilímek z Filozofické fakulty OU se svým týmem v rámci projektu „Opomíjené heraldické památky“ snaží motivovat a zapojit veřejnost do pátrání po nejrůznějších předmětech s erby a heraldickými symboly, které lidé často mívají ukryté v domácích archívech, šuplících i rodinných krabicích.

Cílem je pomocí jednoduché metodiky nalézt a zdokumentovat dosud neznámé heraldické památky. Data ve formě jednoduchých popisů, fotografií a příběhů souvisejících s konkrétním předmětem budou sbírána online formou.

„Heraldické památky často leží nenápadně v domácnostech. Díky veřejnosti je budeme moct nalézt, prozkoumat a zachránit jako součást regionální paměti a historie,“ zdůrazňuje doktor Vilímek.

Projekt propojuje univerzitu s komunitou amatérských milovníků dějin a vlastivědy. Výsledkem bude databáze heraldických památek, která poslouží jako základ pro jejich vědecké zpracování.

Paměť pracujících po roce 1989: Příběhy, které doplňují oficiální historii

Další projekt – „Paměť pracovních zkušeností v době společenské transformace“ – vede doktorka Horáková Hirschlerová z Filozofické fakulty OU. Zaměřuje se na příběhy lidí, jejich pracovní identitu a proměny zaměstnání po roce 1989. Spolupráce s MUSEem+ umožňuje vytvářet rozhovorové scénáře, budovat síť pamětníků a natáčet jejich výpovědi.

Lidé sdílejí vzpomínky na jejich běžný den v práci, nástup technologií, zánik profesí, nejrůznější změny nebo i to, jak náročné pro ně byly nové začátky. Výzkum zachycuje průmyslovou paměť regionu, která rychle mizí.

„Osobní svědectví doplňuje historii, kterou nenajdeme v učebnicích. Věda – historie i sociologie – díky tomu vyrůstá z příběhů lidí,“ říká doktorka Horáková Hirschlerová.

Do projektu se může veřejnost zapojit doporučením pamětníků, účastí na workshopech nebo sdílením vlastních zkušeností. Cílem je společně vytvářet živou paměť regionu.

BioRecords: Příroda v kapse, věda a výzkum na dosah

Doktor Stanislav Ožana z Přírodovědecké fakulty zase stojí za projektem BioRecords, který propojuje biologii, moderní technologie a občanskou vědu. Veřejnost zde pomocí mobilních aplikací sbírá data o živé přírodě. Aplikace „Lovec vážek“, „Lovec obojživelníků a plazů“, „Lovec rovnokřídlých“ či „Lovec savců“ učí účastníky organismy poznávat, fotografovat a správně určovat.

„Chceme, aby se každý mohl stát pozorovatelem přírody. Data od veřejnosti nám pak mimo jiné pomáhají mapovat změny v biodiverzitě nebo efektivněji chránit přírodu,“ doplňuje doktor Ožana.

BioRecords nejen shromažďuje informace o výskytu druhů, ale také podporuje ochranu přírody a popularizaci vědy. Propojuje odborníky s dobrovolníky, a všichni společně tak aktivně přispívají k výzkumu.

Občanská věda jako most mezi univerzitou a veřejností

Projekty v rámci NEOLAiA  ukazují, že věda není jen akademická disciplína za zavřenými dveřmi.

Díky aktivní účasti dobrovolníků z regionu i mimo něj vznikají nové databáze, mapy, archivní zdroje, nahrávky nebo aplikace – a zároveň se posiluje vztah veřejnosti k vědě i akademické půdě.

Ostravská univerzita tak potvrzuje, že občanská věda není módní trend, ale způsob, jak společně sbírat data, popularizovat vědu, uchovávat paměť nebo chránit přírodu.