Jak to začalo…

Všechno to začalo v prosinci roku 2017. Na workshopu ve Švýcarsku jsem se potkal s rumunským dendrogeomorfologem dr. Olimpiem Popem a jak už to tak bývá, domluvili jsme se na potenciální budoucí spolupráci a návštěvě Rumunska. Uběhlo tři čtvrtě roku a plány se staly skutečností. Na čtyřdenní výzkumnou expedici jsme vyrazili společně s kolegy Karlem Šilhánem a Tomášem Pánkem. Cílem bylo nejvyšší rumunské vulkanické pohoří Calimani, které je součástí karpatského horského oblouku. Gigantický výbuch sopky miliony let zpět způsobil uvolnění značného množství sirnatého materiálu, který se po dlouhá staletí a tisíciletí ukládal v okolí zkolabovaného kráteru. Až do 60. let 20. století si zdejší panenská příroda žila svým poklidným, karpatským životem. Pak ale přišel bod zvratu, který ovlivnil nejen životy místních lidí, ale i místní horskou krajinu…

Co způsobili jeden muž a jedna žena

V roce 1965 se v Rumunsku ujala vlády komunistická strana. Jejím hlavním představitelem byl Nicolae Ceausescu, který se společně se svou chotí Elenou (vědeckou pracovnicí v oblasti chemie) významně angažoval při otevření prvního rumunského dolu na síru právě v pohoří Calimani. Ačkoliv zdejší zásoby síry neměly potenciál dlouhodobé efektivity, i díky nátlaku těchto dvou osob bylo rozhodnuto o schválení těžby a počátku devastace zdejší horské krajiny. V části horského masivu byl zbudován lom a vytěžený materiál byl na místě zpracováván a ukládán. Z důvodu nízké efektivity byla těžba ukončena v polovině 90. let.  Výsledkem třicetiletého zásahu je postindustriální krajina plná síry, která kontaminuje zdejší půdu a vodu odtékající do obydlených oblastí v podhůří. Vytěžená hlušina v podobě obrovských hald a lomové stěny obklopené horskými lesy a alpinskými holemi karpatských vrcholů působí bizarně. Pikantní na tom všem je, že manželé Ceausescovi si těsně vedle lomu nechali zbudovat letní sídlo, do kterého občas zavítali. Tak se díky rozhodnutí dvou lidí zrodil environmentální problém, který zatížil zdejší krajinu na další desetiletí až staletí.

Výzkum podél kontaminovaného toku

Haldy hlušiny nejsou zcela stabilizované, a tak pravidelně dochází k transportu kontaminovaného materiálu do vodních toků, jejichž pH se pohybuje mezi 2 až 3. Cílem našeho terénního výzkumu bylo zjistit aktivitu antropogenně podmíněných hydrogeomorfologických procesů (povodní, blokovobahenních proudů) pomocí datování letokruhů z poškozených stromů podél vodního toku. Zároveň se pokusíme objasnit, jak se projevuje kontaminace stromů na anatomické (buněčné) úrovni letokruhů a porovnáme naše výsledky s dendrochemickým rozborem dřeva analyzující zastoupení síry a jiných kontaminantů v letokruhových sériích. Dílčí předchozí výzkum rumunských kolegů poukázal na devastující účinek kontaminace, která progresivně ničí lesní porosty podél vodního toku a s přibývajícím materiálem zaplňující údolní dno se kontaminace posouvá i k lesům původně rostoucím na svazích vysoko nad tokem. Objasnění environmentálního dopadu na lesní ekosystémy včetně podrobné rekonstrukce aktivity geomorfologických procesů by měl varovat před podobnými nesmyslnými a neefektivními zásahy do krajiny v budoucnu. Ačkoliv se může zdát, že éra prohřešků vůči přírodě je již dávno za námi, současné industriální tlaky především v rozvojových zemích jsou důkazem opaku.

Příslib do budoucna a poděkování

Internacionalizace je nedílnou součástí vědeckých poznání. Pevně věříme, že nově navázaný kontakt s rumunskými kolegy z Univerzity Babes-Bolyai ve městě Cluj-Napoca povede k intenzivnější spolupráci a tvorbě hodnotných vědeckých výsledků v oblasti (dendro)geomorfologie a environmentálních problémů. Tímto děkujeme dr. Olimpiu Popovi za jeho ochotu a technické zajištění našeho pobytu včetně terénních výjezdů.

Bizarní kontrast – divoká horská příroda Karpat versus lom na síru

Pohled z rozplavované haldy do údolí. Nacházíme se 1600 metrů nad mořem!

Pro zachycování kontaminovaného materiálu bylo na toku zbudováno několik retenčních nádrží

Údolní dno vodního toku zaplněné sedimenty z haldy. Les podél postupně odumírá.

Kontaminované údolní dno s haldou v pozadí v lůnu karpatských hor.

Kmeny stromů jsou pohřbené kontaminovaným materiálem – tmavá plocha desítky cm hluboko je původní lesní půda

Kolega Šilhán při odběru vzorků speciálním nebozezem pro dendrochemickou analýzu

Společné foto účastníků terénního výzkumu v Rumunsku