Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) se se svým výzkumem nevážou jen na Česko. Kromě tuzemska míří také do zahraničních destinací, kde věnují svou pozornost rostlinám i živočichům pohybujícím se po souši, ve vzduchu i ve vodě. Třeba profesor Zdeněk Ďuriš z katedry biologie a ekologie PřF OU (KBE PřF OU) je jedním z pravidelných účastníků oceánských expedic Národního přírodovědného muzea v Paříži. Spolu se svými studenty tak v minulosti měl jedinečnou příležitost provádět výzkum v mořích u Papuy-Nové Guinei, Martiniku, Korsiky nebo Nové Kaledonie. Právě v novokaledonské provincii Koumac se v roce 2018 spolu s profesorem Ďurišem mezi členy expedice objevila i jeho tehdejší doktorandka Anna Šobáňová.

„Profesor Ďuriš tehdy dostal šanci vzít si s sebou někoho k ruce, protože kolem krevet je spousta práce a je třeba ji dělat rychle, neboť je potřebujeme živé, protože po uhynutí rychle ztrácejí své barvy. Nakonec si vybral mě a doteď si vzpomínám, jak moc jsem před cestou byla nervózní a říkala si, jestli mám dost znalostí na to být součástí takové expedice. Moc mi nepřidalo ani to, že jsem na Nové Kaledonii dostala jinou skupinu bezobratlých než moje krevety. Ale i když jsem měla na starost kraby poustevníky, nervozita ze mě nakonec spadla a všechno jsem myslím zvládla. Když si to zpětně vybavím, bylo hodně zajímavé tam potkávat, některé osobnosti, které člověk zná třeba jen z publikací,“ vzpomíná dnes již doktorka Anna Šobáňová z katedry biologie a ekologie PřF OU.

Pátrání po symbiotických korýších

Zhruba padesátičlenná expedice se tehdy zaměřila na sběr nejrůznějších skupin

mořských živočichů. Každý den vyráželo na moře pět až šest lodí a potápěči se šnorchlaři z vody v průběhu celého dne vynášeli velké množství nejrůznějších vzorků, které bylo třeba ihned roztřídit. Profesor Zdeněk Ďuriš s Annou Šobáňovou v návaznosti na svou hlavní oblast zájmu hledali v moři malé symbiotické korýše, kteří mimo jiné žijí uvnitř mořských hub.

„Mořské houby slouží jako úkryt mnoha živočichům. Mimo námi primárně cílenou skupinu korýšů, respektive krevet, zde pak můžeme nalézt také blešivce, hadice či plže,“ doplňuje profesor Zdeněk Ďuriš z KBE PřF OU.

Třídící maraton

U expediční základny se tak na třídírně ve velkém střídaly nádoby s obřím množstvím vzorků, které určení členové expedice museli roztřídit a zaevidovat.

„Když jsem zrovna nefotila nebo neregistrovala vzorky, tak jsem třídila, a to se člověk opravdu nezastavil. Většinou jsme dostali mísu něčeho a bylo to takové Kinder Surprise, protože jsme nevěděli, co najdete. A i když se to nezdálo, vždycky tam něco bylo. Když jsem trhala na kousky mořské houby, kvůli našim drobným krevetkám žijícím uvnitř, zaujal mě drobný na první pohled lehce přehlédnutelný plž splývající s prostředím. Kousek ode mě seděl profesor Ángel Valdés z Kalifornské státní polytechnické univerzity a věděla jsem, že se zaměřuje právě na plže. Často jsme mu totiž koukali pod ruce, protože tam měl krásné exempláře. Svůj nález jsem mu šla ukázat, a jeho více než zaujal. Prohlásil, že ještě žádného takového plže nikdy neviděl, a že to bude nejspíše nový druh. Zároveň mi slíbil, že pokud mu přinesu ještě další exempláře, pojmenuje plže po mně,“ vzpomíná s úsměvem Anna Šobáňová z KBE PřF OU.

Splněný slib dorazil e-mailem

Všechny vzorky posbírané při expedici v Nové Kaledonii byly označeny a jsou majetkem Národního přírodovědného muzea v Paříži. Většina materiálu tak putovala do Paříže, zlomek registrovaných vzorků si pak někteří vědci mohli vypůjčit pro potřeby svého výzkumu. Pečlivě zaevidovány byly i vzorky plžů, které v mořské houbě našla Anna Šobáňová a který nakonec nezůstal osamocený. O jeho dalším osudu ale až donedávna neměla ostravská bioložka žádnou zprávu. Po skončení expedice totiž komunikace s profesorem Valdésem utichla, a to že svůj slib splní zjistila teprve nedávno, když v mailu od něj našla odkaz na odborný článek v open access časopisu ZooKeys. Po úspěšných morfologických a molekulárně genetických analýzách a přípravě článku, které trvaly několik let, se svým týmem popsal hned sedm nově objevených druhů plžů z expedice v Nové Kaledonii. Nechybí mezi nimi ani Atagema sobanovae, který dostal druhový název právě po ostravské bioložce.

„Nejprve jsem si ničeho nevšimla a měla jsem to jen za jeho článek odkazující k Nové Kaledonii. Když jsem se začetla, najednou mi před očima vyskočilo Atagema sobanovae a úplně mě to zaskočilo. Když jsem začínala studovat, asi nikdy by mě nenapadlo, že můžu v moři objevit živočicha, který ponese moje jméno. Takové pocty od profesora Valdése si hodně cením,“ uzavírá doktorka Anna Šobáňová z KBE PřF OU.

Další expedice možná znovu s ostravskou účastí

Na expedici Národního přírodovědného muzea v Paříži profesor Zdeněk Ďuriš s doktorkou Annou Šobáňovou nevzpomínají jen v návaznosti na objev nového druhu plže. V moři pořídili celou řadu fotografií a získali cenný materiál pro svůj výzkum symbiotických krevet, který jim posloužil jako výtečný zdroj DNA pro jejich fylogenetické analýzy a vedl k sepsání hned několika vědeckých publikací. Národní přírodovědné muzeum v Paříži v současnosti připravuje expedici na Guadeloupe v Karibiku. Mezi oslovenými nechybějí ani ostravští biologové.