Nejedná se však o pouhý atlas míst, ale o cestu barokní krajinou, o výlet do minulosti, kdy společně s autory nahlédneme do mysli barokního člověka a jeho doby. Publikace je výsledkem mnohaletého bádání literárních historiků ostravské Filozofické fakulty, kteří se zabývají literaturou v kontextu s architekturou, krajinou i hudbou. Autoři nashromáždili obrovské množství poutních písní, aby dokázali sestavit podrobný obraz duchovního života obyčejného člověka v období baroka. „Dbali jsme na zachycení dobové mentality, máme rádi, jak se tomu dnes vznešeně říká, interdisciplinární přístupy a právě u baroka vidím smysl, pokud se téma pojme v souvislosti s krajinou, hudbou, architekturou a výtvarným uměním. I z toho důvodu je kniha opatřena řadou obrázků i notovými záznamy. Rádi také sledujeme kulturu a literaturu přes místa a regiony,“ uvádí jeden z autorů monografie prof. Jan Malura z katedry české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Autoři se soustředili na poutní a kramářské písně, jejichž prostřednictvím čtenáře seznamují především s duchovním životem lidí sedmnáctého a osmnáctého století. „Kramářské písně jsou zrcadlem poutníků a poutních rituálů, pomocí písní můžeme sledovat celý průběh náboženské poutě. Ty písně nám toho mnoho sdělují a doplňují dobový obraz. Mimo jiné nám říkají, že pouť na svaté místo byla pro barokního člověka opravdovou událostí, která by se dala přirovnat k dnešnímu velkému hudebnímu festivalu. Pouť měla duchovní, ale také společenský význam, byla spojena s jídlem a pitím, s dárky, s písněmi, vedla lidi k soudružnosti,“ doplňuje prof. Jan Malura.

Objevování zapomenutého a vytěsněného
Monografie svým pojetím míří také k laickému čtenáři se zájmem o literaturu, historii, region, kulturu či zbožnost. Pro odbornou veřejnost je přínosná především tématem, jež doposud nebylo důkladně zpracované. „V některých případech muzea mají katalogy kramářských písní, ale v menších muzeích kolikrát netuší, co jejich fondy obsahují. Mí kolegové byli mnohdy opravdu prvními, kteří písně vyhledali, zmapovali a roztřídili. Kniha vznikla i díky spolupráci studentů, především doktorandky Moniky Szturcové. V podstatě doháníme něco, co se dříve badatelsky zanedbalo. Tou knihou se také snažíme poupravit povědomí o tom, co vlastně je kramářská píseň, protože panuje mylná představa, že se jedná o písně pojednávající o mordech a katastrofách, nebo o lehce humorné veršovánky, ale tak to většinou není. Kramářská píseň je vlastně forma tisku, taková malá knížečka o čtyřech listech, kdy převažovaly právě poutní a mariánské písničky. Řekl bych, že to zkreslení je také dílem minulého režimu, který záměrně upozaďoval duchovní význam barokní kultury,“ dodává prof. Malura.

Rozsáhlá kniha byla vydána prestižním  nakladatelstvím Host. Kromě úvodní studie tvoří její hlavní část komentovaná  edice písní. Většina písní je v češtině, publikováno je však i několik německých textů.  Všech devět set shromážděných poutních písní zaznamenává závěrečný katalog, který má značný význam pro další bádání. Nazývat tuto knihu literárněvědnou monografií je však podle autorů nepřesné. Jedná se spíše o průvodce po poutních místech, z toho důvodu je v knize otištěna také mapa, každé místo je doplněno o svou vlastní historii. V knize čtenáři naleznou čtyři desítky poutních míst, od těch nejznámějších jako je Svatý Kopeček, Hostýn, Křtiny, až po méně známá. Jan Malura a Jakub Ivánek se snaží čtenářům představit také přeshraniční poutě Moravanů, kupříkladu do polské Čenstochové. Právě Čenstochová je dodnes jedním z nejvyhledávanějších cílů poutníků, proto ve spolupráci s historiky umění připravili o Jasné Hoře u Čenstochové samostatnou česko-polskou publikaci, která čeká na vydání v Polsku.