Katedra filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity v loňském roce získala projekt programu ÉTA Technologické agentury ČR zaměřený na přípravu středoškolských učitelů dějepisu. Záměrem je naučit žáky nejen kriticky myslet, ale také si osvojit metody, díky nimž spolehlivě rozeznají tzv. fake news a mediální manipulaci. To vše lze trénovat na příkladech z historie.

V praktických kurzech vedených dr. Davidem Černínem se studenti učí o proměně médií, učí se, jak pracovat s informacemi či s prameny a jak je lze vyhodnocovat. Zabývají se také otázkou kritického myšlení ve vztahu k interpretaci dějin. Cílem nového projektu katedry filozofie je vytvořit metodiku pro učitele dějepisu, která budoucím učitelům pomůže učit žáky kritickému myšlení a mediální gramotnosti, aby si dokázali objektivně vyložit minulost i současnost, aby byli schopni smysluplně pracovat s prameny, argumentovat a odolávat manipulacím.

„Nejen v historii, ale také dnes se často setkáváme s tím, že na jednu událost či na jednu osobnost se objevují různé, mnohdy zcela protichůdné interpretace. V projektu se chceme zaměřit na to, jak probíhá diskurz, jak probíhá debata historiků na konkrétní téma a jakou používají argumentaci. Tážeme se, proč je jedna vize minulosti považována za exaktnější, přesnější či správnější, ať už stanovíme kritéria jakkoliv. Neřešíme tedy minulost jako takovou, ale naše historické přístupy k ní. V rámci projektu se snažíme ukázat různé metody získávání poznatků a práce s prameny, najít nástroje a mechanismy, jak posuzovat to, co považujeme za fakta. Jedna z věcí, kterou totiž nelze popřít, je, že naše pojetí minulosti nebo naše představa o ní ovlivňuje naše hodnoty, nazírání na svět a do značné míry i politické názory, s nimiž zpětně přistupujeme k historickým datům. Domnívám se, že filozofie historiografie by mohla osvětlit nejen některá sporná místa v minulosti, ale i to, k čemu historické poznatky můžeme v praktickém životě použít,“ vysvětluje filozof David Černín.

Do projektu jsou kromě filozofů zapojeni také didaktici, pedagogové a středoškolští učitelé –⁠ praktici. Během tří let by měla vzniknout metodická publikace a další výukové materiály včetně ukázkových hodin a testů. V plánu je také kurz v rámci celoživotního vzdělávání zaměřený na kritické myšlení a mediální gramotnost, do něhož se budou moci přihlásit zájemci z řad široké veřejnosti. Projekt tak poměrně dobře zapadá do nového konceptu MŠMT, učitelům by metodika mohla pomoci najít cestu k výuce nestavící jen na encyklopedických znalostech, faktografii a datech.

„Encyklopedický způsob výuky se zdaleka nemusí vyčerpat pouhým ‚biflováním‘ faktů o minulosti. Studentům i učitelům chceme předat určité dovednosti, které využijí při práci s prameny, a ukázat praktická cvičení a příklady, které reflektují naši zkušenost a lze je porovnat s konkrétními dnešními tématy. Například dějiny vědy se dnes učí pouze faktograficky, přitom na příkladu sporu Galilea s církví lze ukázat zlom v novověkém myšlení, lze analyzovat jejich argumentaci a dialog. Je třeba poukázat také na to, že církev nepoužívala jen dogmatické argumenty a Galileo nedokázal vše jednoznačně zdůvodnit a doložit důkazy. Formou praktického cvičení by si studenti procvičili nejen argumentaci, ale zapojili by také znalosti z fyziky či astronomie. Okamžitě by například pochopili, že slapové jevy a rotace Země spolu nesouvisí. A takových příkladů je spousta,“ přibližuje svou představu o výuce v 21. století dr. Černín.