„Impulsem k tématu je nedávná situace na Slovensku, kdy mladý hoch na základě informací o skupině lidí spáchal dvě vraždy a pak se sám zabil. K incidentu došlo na základě slov, která tento mladý hoch slyšel. A i v minulých letech, kdy řada lidí zpochybňovala léčbu a očkování proti covidu, se ukázalo, že slovo zabíjet může,“ uvádí debatu rektor Jan Lata.

Twitter a Facebook jsou dnes válečnou zónou.

S výzvami k násilí a nenávisti ve společnosti se potýkáme desítky let, například už ve 30. letech v Německu, kdy byl nacismus propagován německými novinami. Dnes vnímáme šíření propagandy skrze média například ve vztahu k Rusku. S tím souvisí také nabádání k násilí, které je dnes velmi snadné díky moderním technologiím, které všichni nosíme ve svých kapsách. „Twitter a Facebook jsou dnes válečnou zónou,“ říká Etzler. Otázkou zůstává, jestli můžeme před těmito útoky pozorovat varovné signály, jako například nebezpečnou politickou rétoriku. Společnost se totiž stává více tolerantní vůči názorům, které by v minulosti byly trestné. Naopak největší naději Etzler vidí v mladé generaci.

Největší naděje národa je v mladých lidech, kterým se nelíbí současný svět, stejně jako to, kam se řítí – ať už se to týká klimatu nebo fašizace společnosti. Investujme do mediální gramotnosti mladých a pomozme jim vyznat se v džungli dezinformací.

Z pohledu lidského života existují dvě kritické věkové skupiny, které snadno podléhají nebezpečným rétorikám. První skupinou jsou dospívající adolescenti bez životních zkušeností, kteří tráví čas na sociálních sítích hledající svou vlastní identitu a vzory. Druhou snadno ovlivnitelnou skupinou jsou senioři, kteří sice mají zkušenosti, ale zároveň oplývají pocitem, že se neorientují v dnešním světě, kvůli čemuž nedokážou snadno odhadnout spolehlivé zdroje informací. Zranitelný člověk je totiž nesebevědomý, protože se nespoléhá na vlastní názor, dodává Millová.

Nejzranitelnější je člověk, který si není sám sebou jistý, protože se nedokáže spolehnout na svůj vlastní názor a spoléhá se na to, co mu řeknou druzí.

S tématem zásadně souvisí otázka sociálních sítí, a to především jejich regulace. Problematické je především nastavení, kdo a jak by měl tyto sítě regulovat, stejně jako nastavení dohlížecích orgánů. I tomuto tématu se hosté věnovali podstatnou část pořadu.

Sociální sítě přinášejí možnost snadnějšího cílení na jednotlivce. „Pokud na vás někdo skrz sociální média útočí, zablokujte si ho. Pokud je útok na hranici zákona, můžete nevhodný komentář zablokovat, například na Twitteru. Pokud je to vyloženě výhružka, tak se můžete obrátit na policii,“ dělí se o svůj názor Etzler. Millová dodává, že pokud na vás někdo používá útočnou rétoriku, nenechávejte si to sami pro sebe a nebojte se svěřit se blízkému člověku.

Dalším velkým tématem pro spoustu rodin je práce se svými blízkými, kteří podléhají nenávistným postojům a dezinformacím. Jak můžeme s těmito lidmi komunikovat, nelze jednoznačně říct. Etzler doporučuje předplatit těmto lidem důvěryhodné médium, aby dotyční měli přístup k ověřeným a seriózním informacím. V neposlední řadě je však důležité kriticky myslet a učit tomu i své děti, doplňuje Millová.

Učte děti kriticky myslet. Učte děti vyjadřovat své názory a diskutovat. Například na Ostravské univerzitě máme předmět mediální gramotnost.

FactumOU na základě vědeckých faktů a studií boří mýty a pomáhá se orientovat ve velkém množství informací, názorů a postojů. Ostravská univerzita se tak snaží postavit dezinformačním kampaním, šířit osvětu a pomoci v současných krizích.