„Vy fakt zvládnete vysokou školu?“ Otázka, kterou studující s Aspergerovým syndromem (AS) slýchají až příliš často. Odpověď je přitom jednoduchá: Ano, zvládají. Jen někdy jinak. Mezinárodní den Aspergerova syndromu, který připadá na 18. února, je ideálním momentem na tyto předsudky odpovědět.

Ne každý autista je stejný. Autismus je spektrum. To znamená, že neexistuje jeden typický projev, jedna typická zkušenost ani jeden „správný“ způsob fungování. Někteří studující jsou velmi komunikativní, jiní spíše tišší. Někdo vyniká v analytickém myšlení, jiný má silně rozvinutý cit pro systém, detaily nebo hluboké odborné zaměření.

„Poznáte-li jednoho autistu, tak znáte jen jednoho, a ne všechny. Nedá se zevšeobecňovat. To páchá jen škody,“ říká zakladatelka ATYP magazínu Dagmar Holá.

Nejtěžší je, že rozvrh není stabilní. Neustále se mění. A pak je taky těžké zvládat hromadu lidí na chodbách před začátkem výuky.

Pro většinu studujících je vysoká škola obdobím samostatnosti, nových vztahů a akademických výzev. Pro studující s Aspergerovým syndromem k tomu může přibývat ještě něco navíc – větší citlivost na hluk a smyslové podněty v přeplněných posluchárnách, únava ze sociálních interakcí, nejistota v nejasných zadáních, stres z nečekaných situací nebo změn v organizaci výuky.

To potvrzuje i student druhého ročníku navazujícího studia Speciální pedagogiky a zároveň student s Aspergerovým syndromem Dominik Kniezek, který v odpovědi na otázku, co je na vysoké škole nejtěžší, uvedl: „Nejtěžší je, že rozvrh není stabilní. Neustále se mění. A pak je taky těžké zvládat hromadu lidí na chodbách před začátkem výuky.”

Mnoho studujících s AS popisuje, že běžné situace je stojí více energie než jejich spolužáky. Socializace, small talk, orientace v nepsaných pravidlech kolektivu, to vše je stojí mnoho úsilí. Častý mýtus říká, že lidé s Aspergerovým syndromem nestojí o vztahy. Realita je jiná. I oni chtějí kamarády, kolektiv, pocit sounáležitosti. Jen někdy navazují vztahy jinak – pomaleji, opatrněji, méně spontánně nebo nezvyklým způsobem. Porozumění a respekt ze strany spolužáků dokáže udělat víc než jakákoli nálepka.

Dominik na otázku o tom, co by měl každý vědět o lidech s AS uvádí: „I my chceme být součástí a přijatí.” To vystihuje podstatu problematiky interakcí, že navzdory větší náročnosti sociálních situací zůstává potřeba vztahů a sounáležitosti stejná jako u kohokoli jiného.

Porozumění a respekt ze strany spolužáků dokáže udělat víc než jakákoli nálepka.

Stejně důležité jako mluvit o výzvách je mluvit o silných stránkách. A těch není málo. Studující s Aspergerovým syndromem často vynikají svou schopností jít do hloubky, precizností a důrazem na detail, systematičností, vytrvalostí v tématu, které je zajímá, nebo taky originálním pohledem na problém.

Nedílnou součástí podpory studujících s Aspergerovým syndromem na Ostravské univerzitě je Centrum Pyramida, které se věnuje studujícím se specifickými potřebami. Pomáhá nastavit individuální podporu podle konkrétní situace studujícího – od konzultací a úprav podmínek studia až po zprostředkování komunikace s vyučujícími. Cílem není zvýhodňovat, ale vytvářet rovné podmínky tak, aby studující mohli naplno využít svůj potenciál. Díky této podpoře nemusí na své studium zůstávat sami. Dominik dostává podporu skrze navýšení času u příprav na zkoušku, zapisovatelskou službu a ujasnění požadavků pro splnění předmětů.

Zajímá vás o tématu více nebo chcete jít víc do hloubky? Doporučujeme knihy z Pyramidí knihovničky:

Atypický – Pete Wharmby
Osobní a zároveň věcný pohled na to, proč svět často není nastavený pro autistické lidi – a co by se mohlo změnit. O maskování, vyčerpání i o síle jinakosti.

Život za sklem – Wendy Lawson
Upřímná výpověď ženy s Aspergerovým syndromem, která vysvětluje, jak vnímá každodenní situace, vztahy i komunikaci. Pomáhá pochopit, co se odehrává „pod povrchem“.

Nikdo nikde – Donna Williams
Autobiografický příběh o dospívání s autismem. Silná kniha o hledání identity, porozumění a místa ve světě.

Dost dobře nenormální – Denise Linkeová
Moderní, místy vtipné a velmi otevřené vyprávění o životě mladé ženy s Aspergerovým syndromem – o škole, vztazích i předsudcích.