Síť pobaltských univerzit, Baltic University Programme (BUP), pořádala toto léto studentskou konferenci pro své partnerské univerzity, a to na ostrově Gotland v tamějším maličkém městečku Visby, na kterou Centrum mezinárodní spolupráce vyslalo skupinku našich studentů. Téma konference bylo zejména agrikultura a udržitelnost, dva velmi moderní náměty s vidinou budoucnosti. O své zážitky se s námi podělila Terezka z FF.

Mohla byste prosím představit, co vše vlastně obnáší téma studentské konference Resilient food systems from a Baltic Sea Region perspective?

Toto téma zahrnovalo přednášky o tom, jak vlastně funguje pěstování jídla na Gotlandu a jak je možné, že je takový ostrov vlastně docela samostatný z pohledu potravin. Také jsme se dozvěděli zajímavé věci o akvakultuře, což je velice důležité téma hlavně pro země u Baltského moře – jak udržovat rybí farmy zdravé, jaké typy ryb jsou z těchto moří nejzdravější ke konzumaci a s jakými aktuálními problémy se region v tomto ohledu potýká. Třetím tématem byl landscaping, ve kterém nám ve dvou prezentacích experti ukázali, jak udělat městské parky či nevyužívané části (jako třeba již neobdělávaná pole) zelenější, využitelnější a použitelnější k pěstování jídla, třeba vytvořením komunitní zahrady. K tomu všemu jsme se také formou deskové hry učili o hydrologii, tedy pohybu a distribuci vody. Z mého pohledu je toto téma v dnešní době klíčové.

Jaký byl průběh studentské konference?

Bohužel letošní konference z finančních a organizačních důvodů trvala pouze 2 dny (plus cestování), ale i přesto byl program velice dobře sestavený. První den jsme měli již zmiňované přednášky, tedy úvod ke Gotlandu, akvakulturu a landscaping. Také jsme hráli a zároveň testovali novou deskovou hru, skrz kterou se mají hráči naučit o hydrologii a procesu rozdělování vody, deště a jaké terény nejlépe vodu drží.

Večer se tradičně pořádalo kulturní posezení, pro které byli studenti požádáni, aby dovezli něco ze své země – jídlo, pití, oblečení. Ochutnali jsme řadu zajímavých věcí, jako třeba litevské chipsy s příchutí jejich národní polévky a dva studenti z Ghany přivezli své tradiční oblečení, ke kterému přidali také ukázku tance.

Druhý den jsme se rozdělili na dvě skupiny, jedna odjela na organickou farmu a druhá si prošla město Visby společně s průvodcem. Poté jsme se vyměnili. Na organické farmě Lilla Bjers, kterou vlastní jedna rodina, nás vzali na prohlídku. Viděli jsme, jak funguje systém zavlažování takové farmy, co všechno tam pěstují a jak vlastně pěstování jednotlivých surovin funguje. Také jsme dostali názornou ukázku toho, jak se sklízí chřest. Při prohlídce Visby jsme si prošli město se skvělou paní průvodkyní, která je původem z Anglie. Vysvětlila nám problémy, se kterými se obyvatelé potýkají, jako třeba nedostatek vody během letních měsíců, a řekla nám něco i o historii města, ostrova a kolik by si asi člověk musel našetřit, aby si ve Visby koupil domeček.

Ten den odpoledne následoval studentský parlament, kterého se pokaždé účastní všichni studenti, kteří jsou přítomni na konferenci. Na něm se předkládají návrhy studentů, kteří by chtěli něco změnit a také se volí noví studentští zástupci.

Poté jsme měli pár hodin na procházku po Visby a večer jsme se sešli na speciální večeři při svíčkách, kterou BUP přichystal.

Vaše nová role ve studentské radě BUP – co bude tato pozice obnášet a jak jste se k ní vůbec dostala?

Má nová pozice se jmenuje “student representative” a její náplní je zasedání v radě BUP, informování rady o studentských aktivitách, pomoc s organizací akcí a hlavně starost o studenty a práce se studentskými ambasadory. Do této pozice jsem byla zvolena během studentského parlamentu na letošní studentské konferenci, kde jsem kandidovala a vyhrála studentské volby. O kandidatuře jsem přemýšlela už před třemi lety na mé první konferenci, ale tehdy jsem ještě nebyla tak odvážná. Letos jsem cítila, že jsem mnohem lépe připravená. Jsem moc vděčná, že do mě studenti vložili důvěru a moc se těším, co mě v tomto směru čeká do budoucna.

Jak se Vám líbilo ve Švédsku, konkrétně na ostrově Gotland? Čím Vám učaroval?

Gotland byl kouzelný. Přezdívá se mu vikingský ostrov, což je něco přímo pro mě. Historie na každém rohu, krásná architektura ve Visby, příroda a výhledy. Je škoda, že jsme neměli více času si ho užít, ale určitě se někdy vrátím. Předtím jsme se spolužáky byli na dva dny na vlastní náklady i ve Stockholmu, který jsme si také naplno užili. Švédsko je krásná země.

Měla jste před samotným výjezdem z něčeho strach či obavy?

Strach jsem měla hlavně proto, že jsem si nebyla jistá, jak moc budu rozumět přednáškám. Bála jsem se, že celá konference bude tak profesionální, že to kvůli nedostatku znalostí prostě nedám. To se ale hned po příjezdu rozplynulo, protože studentské složení i z pohledu oborů bylo vážně různorodé.

Máte pocit, že výjezd splnil Vaše cíle z pohledu jak profesního/oborového, tak osobního růstu?

Rozhodně. Osobní růst je bez debat, protože být v prostředí několika desítek studentů z různých kultur a zemí člověka obohatí tak, jak by ani nečekal. K mému oboru se téma konference nevztahovalo, ale profesně mi to dalo hodně. Tyto konference jsou vždy skvělou příležitostí pro networking, protože jste ve společnosti mnoha desítek studentů z oborů environmentu a inženýrství, kteří dokážou poradit, a to nemluvě o expertech, kteří vedou přednášky. V budoucnu bych ráda pracovala v tomto odvětví, takže to jsou pro mě zkušenosti k nezaplacení.

Co byste poradila ostatním zájemcům o podobný výjezd?

Rozhodně bych poradila se nebát, a pokud máte zájem o environmentální témata, tak neváhejte a v rámci BUP jeďte. Z OU také často jezdí více než jeden student, takže pokud se bojíte jet sami, kancelář vás spojí s dalšími studenty, se kterými se můžete domluvit, že pojedete spolu. Já navíc budu další dva roky na všech studentských konferencích jako zástupce studentů, takže kdo by měl obavy či pochybnosti, kdykoliv se mi může ozvat.