Studentská diskuse: Možnosti a meze financování VŠ

Autor: , 5. 10. 2017

V úterý 3. 10. 2017 se na půdě Pedagogické fakulty Ostravské univerzity uskutečnila studentská diskuze na téma „Možnosti a meze financování vysokých škol“, kterou pořádala Zebra – studentský kolektiv Fakulty sociálních studií ve spolupráci se svou mateřskou fakultou.

Diskuse byla součástí osvětových celorepublikových protestních univerzitních akcí v rámci Týdne pro vzdělanost a jejím cílem bylo reagovat na aktuální dění v České republice v souvislosti s (ne)navyšováním státního rozpočtu ČR pro vysoké školy.

Studenti si do diskuse přizvali prof. Eratha, který již dlouhá léta spolupracuje s Fakultou sociálních studií a např. doktorandi ho mohou na fakultě potkávat v rámci předmětu Aktuální otázky sociální práce. Pana profesora jsme požádali, aby nám přiblížil finanční situaci vysokého školství v Německu. Finanční situace akademiků a doktorandů se v obou státech výrazně liší – dalo by se říci, že je přímo propastní, a to co do příjmů vysokoškolských pracovníků (i studentů), to do objemu agendy, kterou mají na starosti. Obecně vzato, máte-li v Německu vyšší vzdělání, máte také vyšší plat. Například odborní asistenti s magisterským stupněm vzdělání dosahují průměrného hrubého platu 45 tis. Eur ročně a doktorandům po první tři roky studia patří stipendium ve výši přibližně 800 Eur měsíčně. V České republice je průměrná odměna zaměstnance s akademickou hodností Ph.D. za práci pro státní univerzitu 23 a půl tisíce Kč hrubého. A doktorandi si se svým základním měsíčním stipendiem 7 300 Kč bez dalších pracovních kontraktů, či jiné podpory (např. rodina) jen ztěžka zabezpečí důstojné podmínky pro uspokojení svých základních potřeb, jako je bydlení, nebo kvalitní životospráva, nemluvě o výdajích souvisejících s přístupem ke kvalitním vědeckým publikacím tak potřebných pro jejich práci.

Profesor mluvil také o některých povinnostech německých profesorů ve vztahu k mladším vědeckým asistentům. V Německu si totiž na jejich odměny musí profesoři sami přilákat zdroje financování. Záleží tedy na akademickém pracovníkovi, zda na vědecké asistenty dokáže sehnat peníze.

Po panu profesorovi se slova ujala moderátorka diskuse a členka studentského kolektivu Zebra Zuzka, která přítomným přiblížila českou nelichotivou situaci vysokého školství. Vycházela přitom z oficiálních statistických dat týkajících se růstu HDP v ČR a postupného každoročního poklesu výdajů státního rozpočtu pro vysoké školy.

Tato diskuzní osvětová akce nebyla jenom o výstupu pana profesora a Zuzky, ale i o skupinové interaktivní práci. Každá ze čtyř skupin účastníků zpracovávala odpověď na jednu z položených otázek.

V závěru této studentské diskuzní akce jsme navzájem výsledky skupinové práce sdíleli, z čeho vzešlo nemálo velmi zajímavých podnětů vycházející z potřeb studentů Fakulty sociálních studií OU. O finanční situaci českých doktorandů bylo již napsáno mnoho a jisté je, že se liší fakultu od fakulty. Pokud Vás zajímá perspektiva doktorandů Fakulty sociálních studií, nahlédněte do přiložených fotografií. O čem se ale již píše méně, jsou právě potřeby studentů a studentek bakalářských programů. Říká se, že mnoho z nich jde na vysokou s humanitním zaměřením pouze pro titul „Bc.“, který je dnes stavěn na roveň maturity někdy v devadesátých letech. Bakalářští studenti a studentky Fakulty sociálních studií dnes na diskuzi tento mýtus spolehlivě nakousli a věřte nebo ne, mají jasnou představu o tom, co by pomohlo vylepšit jejich studium, kde sami pociťují nedostatky z důvodu systémového podfinancování českých vysokých škol a jsou i všímaví vůči silným stránkám své fakulty.

Prozradíme například, že by uvítali rozšíření knižního fondu v knihovně. Důvodem je, že jsou často potřebné knihy rozebrány, protože jich je méně než studentů. Napadá Vás, jak jinak jim zpřístupnit publikace, aby přitom nebyla porušena autorská práva? Naši budoucí bakaláři v této digitalizované době pociťují i nedostatečné komunikační zázemí, jsou nuceni využívat komplikovaný studentský portál, kde ale schází některé důležité informace, jako např. ty o suplovaných či zrušených výukách. Jako studenti fakulty, která sídlí v nájmu budovy jiné fakulty, vnímají odlišné postavení, než studenti druhé fakulty. Postrádají lepší zázemí, kde by si mohli krátit desítky minut čekáním na další bloky výuky. Postačili by přitom do zdí zabudované sklápěcí lavičky, křesla nebo přístupné počítače. O tom, že studenti nemyslí jenom na sebe, svědčí i to, že jsou ZA zvýšení platů akademických i neakademických pracovníků, protože všichni se spolupodílíme na vytváření klimatu na naší fakultě.

 

 

 

Související články: