Po představení alternativních vzdělávacích cest se 19. ledna na řadu dostaly pohybové aktivity dětí a mládeže a pocit pohody, který děti potřebují, aby se mohly radostně učit a zdravě rozvíjet. Na pódiu Centra PANT se sešli vědecká pracovnice Steriani Elavsky z Ostravské univerzity s kolegou Michalem Kalmanem z Univerzity Palackého a Tomem Rettem, učitelem na 1st International Ostrava. Večerem provázel Martin Tomášek z Ostravské univerzity.

Během večera jsme se dozvěděli, že oproti očekávaným katastrofickým scénářům se české děti chovají zdravěji a zodpovědněji než jejich vrstevníci před deseti či dvaceti lety. Především konzumují méně návykových látek (výjimkou jsou energetické nápoje s vysokým obsahem kofeinu), většina sportuje, zlepšují se stravovací návyky dětí, jedí více ovoce a zeleniny a méně pamlsků. Pokud využívají sociální sítě přiměřeně, necítí se v kolektivu osaměle a vede je to dokonce k aktivnějšímu trávení volného času. Na webu Zdravá generace se můžeme dočíst, že 22 % dětí sociální sítě vůbec nepoužívá, 51,5 % v normální (obvyklé) míře, intenzivně 17,9 % a v míře, která naznačuje problémové užívání, se jedná o 8,5 %. Funguje, když si rodiče s dětmi nastaví pravidla, např. kolik času denně na sítích mohou trávit, mezní hodinu, kdy musí večer své zařízení vypnout, což lze nastavit automaticky. Dospělý by měl dítěti věřit, nekontrolovat jeho digitální stopu, zároveň by měl ale vytvářet prostor pro společnou reflexi, s čím se jeho dítě ve virtuálním světě setkává.

Může se zdát překvapivé, že sportovní aktivity automaticky neznamenají také dostatek pohybu, který se z běžného života dětí vytrácí. Nejvíce chybí neorganizované hraní venku a aktivní doprava do školy či do kroužků. Negativní vliv má organizace školní výuky, která začíná brzy ráno, končí pozdě odpoledne a děti při ní až na výjimky dlouhé hodiny sedí. Ze strachu před možnými úrazy jim neumožňujeme volný pohyb nebo pobyt mimo budovu. Pouhé dvě hodiny tělesné výchovy týdně, v níž se nezřídka chováme hyperprotektivně, na tomto faktu nemohou nic změnit. Během koronavirových omezení  měly děti paradoxně mnohem více přirozeného pohybu, lépe jedly, více spaly a více času také trávily s ostatními členy rodiny. Právě nedostatek spánku se stává vedle rostoucí obezity a výše zmíněné konzumace energetických nápojů nejvážnějším problémem českých dětí.

Z debaty vzešlo podstatné zjištění – ačkoliv univerzity dělají špičkovou vědu, která obstojí i na mezinárodní úrovni, výsledky zkoumání nedokážeme přenést do školní praxe ani do obecného povědomí, takže se často trápíme jevy, které si ze setrvačnosti spojujeme s mladou generací, zatímco skutečné hrozby pozornosti rodičů i učitelů unikají. Budování informačního mostu mezi vědou, školou a rodinou by mělo být úkolem, na který je nutné soustředit maximální pozornost.

Ve středu 15. března se v Centru Pant sejdeme naposledy, tentokrát s tématem „Talenty na pískovišti“. O podpoře talentu od nejútlejšího věku, práci s nadanými dětmi a bezstarostném dětství se budou bavit dětský psycholog Václav Mertin, ředitelka mateřské školy Stanislava Korcová a organizátorka Klubu nadaných dětí Nikol Zdráhalová.

Pořad připravuje Magistrát města Ostravy pod záštitou Andrey Hoffmannové ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a Centrem PANT.