S doc. Martinem Štěpničkou o nadcházející konferenci EUSFLAT 2019

Autor: , 1. 11. 2018

Doc. Martin Štěpnička z Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity nás nechal nehlédnout do zákulisí připravované mezinárodní konference EUSFLAT 2019, která se již podruhé uskuteční v České republice.


 

Tento rozhovor s doc. Štěpničkou vyšel na portálu ResearchJobs.cz.

 

Doc. Martin Štěpnička byl v minulém roce zvolen prezidentem mezinárodní neziskové organizace EUSFLAT (European Society for Fuzzy Logic and Technology), která se orientuje na podporu spolupráce mezi členy vědecké komunity v oblasti fuzzy logiky a modelování. Tato organizace také významně pomáhá mladým vědcům prostřednictvím grantům dotujících jejich účast na vědeckých konferencích. EUSFLAT mimo jiné proslula jako spoluorganizátor letní školy fuzzy logiky SFLA (European Summer Schoul o Fuzzy Logic and Applications). Na září 2019 je naplánovaná další mezinárodní konference EUSFLAT, která se pořádá každé dva roky a tentokrát se bude konat v Praze. Konference EUSFLAT se v České republice představila vůbec poprvé v roce 2007, kdy se uskutečnila v Ostravě. V rozhovoru Martina Víty s doc. Štěpničkou se dozvíte podrobnosti o přípravách konference i současné pozici fuzzy logiky a modelování v Česku. Rozhovor byl s laskavým svolením převzat z ResearchJobs.cz.

 

V oborech fuzzy logika a fuzzy modelování je ČR na světové úrovni. Proč se o tom v ČR nemluví? Neměly by se tyto úspěchy více propagovat?

 

Fuzzy logika skutečně je v ČR na světové úrovni. Zbytek otázky je redundantní a není na ni třeba odpovídat (smích). Ne, jistě, dobrá otázka. Fuzzy logika není obecně světově aktuálně marketingovým pojmem. Nechci říci, že není trendem ve vědě, podívejme se na impakty a jiné indikátory předních vědeckých časopisů zabývajících se tímto tématem. Ale marketing je něco jiného. Každý obor si zažije nějaký vrchol z marketingového hlediska, což je věc docela nezávislá na uplatnitelnosti daného oboru. Fuzzy logika jej zažila zejména v devadesátých letech a na počátku milénia. Pamatuji si, jak koncern VW požádal našeho blízkého kolegu prof. Kruseho, aby pro něj nadesignoval automatickou převodovku. Motivací pro VW bylo, že chtěli mít nějaký inteligentní prvek postaven na fuzzy logice. Sám Rudolf Kruse říkal, že to je nejhorší důvod, proč cokoliv (nejen fuzzy logiku) aplikovat. Ta převodovka se pro VW na těchto principech rozvíjí, vylepšuje a aplikuje dodnes, ale již se to nikde neuvádí. Již to není marketingový tahák. Ale těžko lze z toho usuzovat něco negativního o použitých principech fuzzy logiky a jejich aplikovatelnosti, pokud jsou úspěšně již takovou dobu používány jedním ze tří největších koncernů na světě v tak dynamicky se rozvíjejícím průmyslu. Pokud by měli lepší varianty, skočili by po nich. Tým prof. Kruseho dostává i další úkoly od VW, které pomocí teorií s fragmenty fuzzy logiky zpracovává.

 

Zda je potřeba více fuzzy logiku tlačit? Možná ano. Ale nevím, zda to je naše úloha. Univerzity mají malý vliv, aby řídily trh a měly marketingový dopad. Dám příklad. My jsme spolupracovali s firmou na systému pro automatické čtení RZ automobilů na mýtem zpoplatněných silnicích. Náš systém funguje velmi spolehlivě i ve ztížených podmínkách. Je velmi robustní. A velmi levný na provoz, svou cenu měl jen vývoj. Firma musela chvíli počkat. Nicméně dnes na jednom PC může automaticky číst veškeré RZ automobilů, které byly zaznamenány kamerami na mýtných branách. Takže stačí jeden obyčejný počítač, jedna licence a jeden vývoj, dále již využíváte existující infrastrukturu. Jak to funguje v běžném tržním prostředí? Firmy nakupují tzv. inteligentní kamery. Kamery mají v sobě již implementovány učící algoritmy. Jsou velice drahé, odráží se v nich cena hardware i vývoj. Pokud jich na dálnice potřebuje firma více, musí si tak vícekrát zaplatit nový HW, místo využití stávající infrastruktury, a současně tak i vícekrát zaplatí vývoj. Je jasné, které řešení bude ve finále řádově dražší. A je jasné, které více vyhovuje trhu, na kterém se pohybují firmy nabízející inteligentní kamery. Proto dnes pofrčí hesla typu deep learning spíše než fuzzy logika. Ale tím se nechci dotknout ani obrovského potenciálu hlubokých neuronových sítí, ten je neoddiskutovatelný, ani aplikovatelnosti inteligentních kamer, které nabízí velmi komfortní řešení takřka v jedné krabici a ihned. Navíc ony inteligentní kamery mohou sloužit i pro jiné účely – právě díky schopnosti implementovaných algoritmů se učit. Jsou to prostě dva vedle sebe stojící přístupy k řešení, které, z vědeckého hlediska a odhlédneme-li od trhu, si nemají konkurovat, mají se doplňovat, protože stojí na jiných paradigmatech a pro každou úlohu může být vhodný jiný z nich. (Není oběda zadarmo.)

 

Navíc EUSFLAT se dle statutu zabývá podporou soft computingu a příbuzných oblastí, nikoliv jen fuzzy logikou. Takže konference EUSFLAT 2019 je otevřená právě i neuronovým sítím, strojovému učení, evolučním algoritmům apod. Když z Tvé otázky uteču od fuzzy logiky k naší konferenci, tak cílem je, aby se právě výzkumníci z těchto různých nicméně příbuzných oblastí potkávali a lépe poznávali.

 

V příštím roce pořádáte konferenci EUSFLAT2019, bylo těžké přesvědčit EUSFLAT, aby zvolil jako místo konání právě Prahu?

 

Ano i ne. Obecně to je trochu husarský kousek. Společnost EUSFLAT má v názvu „evropská“, nicméně je registrována u španělského soudu a Španělé tvoří skoro polovinu členů. Dosud se konference EUSFLAT nikdy nekonala v jedné zemi dvakrát, právě s výjimkou Španělska. Dosud nebyla ani v zemích, kde má obor tradici a silné zastoupení, třeba v Belgii, Rakousku nebo na Slovensku. A dosud nikdy ji neorganizoval žádný tým dvakrát, ani ve Španělsku. My jsme první, protože již 2007 jsme tuto akci organizovali v Ostravě. Z tohoto pohledu se tedy jednalo o husarský kousek. Určitě tuto možnost nedostane hned tak každý.

 

Na druhou stranu, organizace nám byla schválena na shromáždění při konferenci EUSFLAT 2017 ve Varšavě, kde jsem současně byl zvolen prezidentem EUSFLATu. Ve vedení této společnosti působím nepřetržitě od roku 2009. Před tím byla členkou vedení prof. Perfiljeva z naší univerzity. Ta je mimochodem jednou z pouhých šesti čestných členů společnosti. Navíc za námi stojí historie. Historie dnes již 22 let existence Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování (https://ifm.osu.cz/) založeného prof. Novákem, historie úspěšné organizace akcí. Organizovali jsme nejen EUSFLAT 2007 nebo EUSFLAT letní školu SFLA 2016 (http://irafm.osu.cz/sfla2016/), ale i desítky dalších akcí. Na pracovišti působí lidé, kteří jsou v komunitě obecně známi. Kromě výše uvedených např. dále prof. Močkoř, prof. Mesiar, působili zde několik let např. prof. Ramík a prof. Bělohlávek. Nebyli jsme neznámý kandidát, měli jsme důvěru. Navíc jsme si byli vědomi, že kandidovat podruhé s Ostravou, nemá smysl. Ale ČR nabízí obrovský benefit, tím je neoddiskutovatelně Praha. A jsme velice rádi, že jsme zde našli okamžitě partnerství pro organizaci této akce s ČVUT, jmenovitě s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (https://www.ciirc.cvut.cz/cs/). Za jejich podíl jsme jim velice vděčni a i spojenectví s takovým silným partnerem mělo jistě na shromáždění pozitivní vliv. Zde bych rád poděkoval prof. Maříkovi a prof. Navarovi.

 

Konference takovéhoto významu jistě přispívají dobrému jménu v mezinárodní vědecké komunitě. Myslíš, že pro tyto účely je k dispozici dostatečná systémová podpora? Aby práce spojená s takovouto akcí byla dostatečně hodnocena ve smyslu hodnocení výzkumných organizací – „aby se zkrátka vyplatilo takovéto věci dělat“?

 

Nevím, co přesně by mělo být onou systémovou podporou. Jakýsi automatický příspěvek z centrálních nebo regionálních rozpočtů? To by zřejmě nefungovalo. Není jednoduché odlišit, která akce je skutečně významná, a která to jen předstírá. Každopádně jistě lze někde o podporu zažádat a jistě lze někde s žádostí uspět. A nová Metodika 2017+ možná i umožní organizaci významnějších akcí zohlednit v modulu, který bude hodnotit společenské relevance. Jinak ovšem platí, že je to akce prestižní, stojí hromadu práce a spoustu peněz, ale je třeba na to být připraven a být schopen ji zorganizovat na principu samofinancování. A o podporu se ucházet jen s konkrétním cílem, např. zaplatit pozvání konkrétního světového řečníka nebo zlevnit akci studentům. Pokud to nevyjde, bude to škoda pro akci, účastníky, vědeckou komunitu a prestiž ČR, ale akce na tom neztroskotá.

 

Vědecké konference v ČR obecně přitáhnou do našich krajů zajímavé lidi. Využívá se tento potenciál v „personální oblasti“? Kvalitních výzkumníků se už delší čas nedostává…

 

Na přitáhnutí zahraničních výzkumníků jsou třeba zejména zdroje. Ale vliv to jistě má, obzvlášť pokud mají pracoviště ony zdroje. Použil bych přirovnání ke sportovnímu skautingu. Je třeba znát „trh práce“, vidět potenciál mladých vědeckých pracovníků, potkávat se, hovořit o tom, kdy jim končí jejich smlouvy, zda by měli zájem o přesun do ČR apod. K tomuto skutečně takovéto konferenční akce slouží. Současně onen uchazeč pozná zemi, lokalitu, město, potenciálně i kolegy a konkrétní laboratoř, do které je lákán. I jemu se jednodušeji kývne na nabídku z pracoviště, které fyzicky navštívil a měl možnost si vše prohlédnout a hovořit s lidmi.

 

Srdečně Vás zveme na konferenci EUSFLAT 2019. Podrobnosti o jejím konání naleznete zde.