Na probíhající válku na Ukrajině se zaměřil další díl pořadu FactumOU. Hosty rektora Jana Laty byli politický a kulturní geograf Vladimír Baar a mluvčí Českých elfů Bob Kartous.

„Prezident Putin zpochybnil státnost Ukrajiny i ukrajinský národ. Samozřejmě, že se mýlil. Každý, kdo trochu zná historii, tak ví, že Kyjev tady byl několik století před tím, než vznikla Moskva,“ uvedl Vladimír Baar s tím, že v době, kdy už Kyjev prosperoval, tak Moskva byla pouze bažinami a lesy. Od té doby uplynula již spousta času, kdy například část Ukrajiny byla součástí Ruska, ale několik staletí také Litvy a později Polsko-litevského státu.

„Tím, že se Ukrajinci formovali mimo svazek s Ruskem, tak se vyvinuli jako specifická jazyková komunita, která má svou historii, tradice, zvyky a samozřejmě i jazyk,“ popsal Baar. Přestože se svůj národní potenciál snažili Ukrajinci dále rozvíjet, Sovětský svaz jej pošlapával, rusifikace byla, zejména od 30. let, velmi silná. Ukrajinci se podle Baara museli velmi snažit, aby uchovali svou kulturu. „Jak vidno, tak se jim to podařilo,“ uvedl geograf.

Prezident Putin zpochybnil státnost Ukrajiny i ukrajinský národ. Samozřejmě, že se mýlil. Každý, kdo trochu zná historii, tak ví, že Kyjev tady byl několik století před tím, než vznikla Moskva.

Podle Boba Kartouse se s prvky hybridních konfliktů setkáváme již řadu let. „To, čeho jsme byli svědky těsně před vypuknutím války Kremlu proti Ukrajině, tak mělo určitou předehru. A to nejen ve formě dezinformačních snah legitimizovat jednání Ruska těsně před zahájením otevřené války, ale i v podobě roky trvajících snah vytvořit takové prostředí, ve kterém byla společnost v různých zemích více ochotná přijmout fakt, že Rusko má různé zájmy. A ty prosazuje z historických, globálně-politických, ekonomických či vojenských důvodů,“ popsal mluvčí Českých elfů.

Příprava na tohle období podle Kartouse trvá symbolicky od roku 2014, kdy došlo k obsazení poloostrova Krym. Od té doby se dezinformace snažily zdůrazňovat, že Rusko stojí na té správné straně a že my, Češi, bychom si neměli kazit vztahy s Ruskem, protože to pro nás nebude ekonomicky výhodné a může to být dokonce bezpečnostně rizikové.

Schyluje se ke třetí světové válce?

Jeden z diváků se diskutujících ptal, zda se tímto konfliktem schyluje ke třetí světové válce. „Domnívám se, že Rusko bude natolik oslabeno, a že dojde k takové nespokojenosti i uvnitř Ruska, že nakonec bude Putin odstaven svými lidmi. Předpokládám, že to tak bude, byť víme, že velké konflikty začínaly i malými střety. Tento ovšem malý není. Jde o napadení Ukrajiny, Putin se zcela evidentně přepočítal v tom, jakým reakcím bude čelit,“ popsal Baar. Putin byl podle něj zvyklý udávat tón, ale najednou se dostal do defenzívy a musí naopak reagovat. „A to dalšími výhružkami, jako je aktivace jaderných zbraní, v domnění, že zastraší obyvatele demokratických zemí,“ dodal.

Na rovině ekonomické a částečně také na rovině kybernetické již podle Kartouse o světový konflikt jde. „Nicméně západ má velkou výhodu ekonomické převahy. Rusko má kapacity vést válku, jakou vede v současnosti na Ukrajině, pouze několik dní. Za dané situace nelze předpokládat, že by Rusko bylo schopné přemostit ekonomickou finanční izolaci, ke které dochází,“ uvedl.

Západ má velkou výhodu ekonomické převahy. Rusko má kapacity vést válku, jakou vede v současnosti na Ukrajině, pouze několik dní.

Kartous zmiňoval také možný konec podpory Putina ze strany ruských oligarchů. „Musíme si uvědomit, čím je motivována současná prokremelská elita v tom, aby udržovala Vladimíra Putina ve vůdčím postavení. Motivována je tím, že má nějaká privilegia, a ta jsou dána ekonomicky. Jde o majetky, kterými je možno disponovat, a to hlavně v západní Evropě. To je jim ale v současnosti zamezeno poměrně rychlým a pro Putina nepochybně překvapivým rozhodnutím západu, v tom, že Rusko bylo do značné míry izolováno,“ popisoval Kartous. Podle něj je v tuto chvíli otázkou, zda se ruským elitám vyplatí Putina dále podporovat, když jsou jejich majetky uložené na západě zmraženy.

FactumOU na základě vědeckých faktů a studií boří mýty a pomáhá se orientovat ve velkém množství informací, názorů a postojů. Ostravská univerzita se tak snaží postavit dezinformačním kampaním, šířit osvětu a pomoci v současných krizích.