Současné vedení Ostravské univerzity má za sebou první polovinu svého mandátu. V oněch dvou letech se věnovali řadě výzev – například financování vysokých škol, odlivu mozků nebo vzájemné komunikaci se studujícími. Rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký se rozpovídal také o akademické práci nebo současné politické situaci v jemu blízkých Spojených státech amerických. Rozhovor s rektorem tak startuje sérii rozhovorů s vedením Ostravské univerzity.

Pane rektore, jste v polovině svého rektorského mandátu. Před dvěma lety jste mezi ostatními kandidáty uspěl mimo jiné s kampaní, která upozorňovala na téma odlivu mozků. Jak tomuto fenoménu Ostravská univerzita pod vaším vedením čelí?

Jednou z cest jsou strategické projekty LERCO a REFRESH, které mimo jiné nabízejí příležitost vědcům pro práci v našem kraji.

Přímo či nepřímo tomu napomáhá také úzká spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy, kterou jsme před dvěma lety nastartovali. Ta nás nejen pomáhá zasíťovat, ale také lépe vyhodnotit aktuální potřeby trhu práce v Moravskoslezském kraji. Úzce spolupracujeme taky s městem Ostrava Moravskoslezským krajem. Mimochodem, bez podpory města a kraje bychom nemohli realizovat dostavbu kolejí, která má zdvojnásobit naši ubytovací kapacitu pro domácí i zahraniční studující.

Dalším krokem je festival ZaKariérou, který je určený zejména našim studujícím. Těší se stále většímu zájmu zaměstnavatelů v našeho regionu. A mezi vystavujícími zaměstnavateli převažují instituce z Moravskoslezského kraje.

Festival Za kariérOU posune kariérní cíle zase blíž k realitě. Už 15. dubna v City Campusu OU

Také čtěte

Od začátku svého mandátu dbáte na komunikaci a vůbec propojení se studenty. Proč je to podle vás tak důležité?

Aktivní studenti jsou kořením univerzity. Při svém nástupu jsem v rámci rozpočtu OU zavedl stipendijní fond pro podporu studentských organizací. Vzhledem k velkému zájmu o podporu se částka ve fondu každým rokem mírně navyšuje. A peníze směřují na smysluplné aktivity, jak jsem mohl poznat při únorové prezentaci výstupů jednotlivých organizací.

A ještě víc mě těší, že o řadu studentských organizací roste zájem. Podíl na tom má i pomoc ze strany rektorátu, kde je na práci se studentskými organizacemi díky projektu vyčleněna koordinátorka. Studentské organizace dostávají možnost svou činnost představit i na řadě univerzitních akcí.

Mohou mít i díky tomu studující větší vliv na se chod univerzity?

Ano. Například nyní při tvorbě nového strategického záměru Ostravské univerzity klademe důraz na zapojení studujících. V každé z pracovních skupin mají studující své zástupce. Se studujícími, nejen z řad senátorů a studentských organizací, se setkávám pravidelně.

Jste v polovině svého mandátu. I když jste v minulosti například působil ve vedení Filozofické fakulty OU, je něco, co vás na roli rektora překvapilo?

Trochu mě překvapilo, s kolika institucemi mimo samotnou univerzitu je třeba z pozice rektora udržovat a rozvíjet vztahy. Vykládám si to jako dobrou zprávu, která potvrzuje velký význam univerzity ve městě a v regionu.

Trochu mě překvapilo, s kolika institucemi mimo samotnou univerzitu je třeba z pozice rektora udržovat a rozvíjet vztahy.

Velkým tématem je také financování vysokých škol. V čem konkrétně je problém?

Bezmála před deseti lety se financování veřejných vysokých škol (VVŠ) zafixovalo. Zjednodušeně řečeno, dostávaly kvůli očekávanému úbytku uchazečů VVŠ pořád stejný podíl za studující, i když na nich studovalo o něco méně či více lidí. Toto opatření mělo logiku v době demografického poklesu, tedy jen pár let. Ale v platnosti je dodnes. V praxi to znamená, že na jednoho studujícího dostávají VVŠ jinou částku.

Podle vás tedy toto pravidlo brzdí třeba právě Ostravské univerzitě ve větším rozmachu?

Rozdíly jsou dramatické a OU na ně doplácí skoro nejvíce. Obecně lze říci, že negativní dopad to má především na univerzity v regionech. Pokud by se teoreticky vrátil systém financování studujících před rok 2016, dostáváme tento rok do rozpočtu o cca 113 milionů ročně více. Naše dosavadní snaha o tzv. rozvolnění fixu, v níž se k nám přidalo dalších deset univerzit, zatím k úspěchu nevedla. V tomto úsilí ale nehodlám polevovat, naopak.

S financováním souvisí i platové podmínky zaměstnanců. S kolegy ve vedení se vám v loňském roce povedlo zvýšit mzdové tarify. Bylo to dle vás dostačující?

Nikoliv, navýšení v loňském roce bylo malé. Letos jsme se s vedoucími součástí (fakulty a ústav) domluvili na návrhu, který by znamenal mnohem výraznějším navýšení tarifních mezd. Tento návrh teď projednáváme s naší odborovou organizací. Uvidíme, jaký bude výsledek.

Letos jsme se s vedoucími součástí (fakulty a ústav) domluvili na návrhu, který by znamenal mnohem výraznějším navýšení tarifních mezd.

V minulých týdnech zejména v médiích rezonovaly odměny předních představitelů českých veřejných vysokých škol. Jak je na tom OU ve srovnání s těmi mediálně propíranými odměnami?

S největšími univerzitami se nemůžeme srovnávat. Ani mezi těmi ostatními nezabíráme přední příčky. Rozumím tomu, že v době, kdy reálné mzdy řady zaměstnanců univerzit stagnují, je téma odměňování vedení univerzit citlivé. I proto jsem proaktivně zveřejnil průměrnou mzdu vedení OU na únorovém zasedání Akademického senátu, abych tak předešel spekulacím a nejasnostem.

I když působíte v pozici rektora, stále jste i akademikem. Jaký máte prostor na výuku a práci se studenty na katedře?

Zpočátku jsem se snažil učit i na bakalářském stupni. Ale s rektorskými povinnostmi se to nedalo zodpovědně sladit. Takže teď se věnuji jen práci s doktorandkami a s kolegy z katedry dokončujeme druhou knižní publikaci v rámci projektu GA ČR. Ta první vyšla nedávno v USA a mám z ní velkou radost.

Soucítím i s kolegy(němi) na amerických univerzitách, které jsou zasažené razantními škrty.

Vaším objektem zájmu jsou anglofonní země. Před lety jste řekl, že „Spojené státy představují velmi různorodou zemi a jakákoli jednoduchá definice USA je nemožná,“ přesto právě Spojené státy často komentujete v médiích. Jak se díváte na dnešní USA?

S obavami o osud tamější demokracie. Společnost v USA je nebývale rozpolcená. Donald Trump a Republikánská strana uspěli ve volbách a mají pod kontrolou Bílý dům i obě komory kongresu. Navíc je jim nakloněný velmi významný Nejvyšší soud. Jako zkušený obchodník současný americký prezident uplatňuje v politice transakční principy, které opomíjejí hodnoty.

A osobně mě v poslední době znervózňuje, jak otevřeně odmítá verdikty federálních soudů, které zneplatňují některé z jeho prezidentských dekretů. Pochopitelně soucítím i s kolegy(němi) na amerických univerzitách, které jsou zasažené razantními škrty. To pro budoucnost země není dobrá zpráva.