Finalisté a finalistky popularizační soutěže Český vševěd se představí 13. září v brněnském Univerzitním kině Scala. Představujeme všechny soutěžící.

Více než tři desítky vědců a vědkyň z českých univerzit a vědeckých institucí měly v popularizační soutěži během jara a léta možnost svým maximálně 150vteřinovým videem představit publiku sebe i své vědecké téma. Diváci a divačky potom hlasovali pro ta videa, která je nejvíce zaujala. Podívejte se, jaké projekty soutěžící představili a kdo se dostal do finálové šestky. Místa na finálový večer si také můžete rezervovat online zde.

Celonárodní podívaná Noci vědců Český vševěd 2022 bude v úterý 13. září v Univerzitním kině Scala v Brně. Akce začíná v 19.00 a navazuje na ní afterparty v kavárně kina.

Celá soutěž je součástí a předvojem celorepublikové Noci vědců 2022, která se už tradičně koná poslední zářijový pátek, tedy 30. září 2022, letos bude na téma Všemi smysly. Cílem akce je bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat, že i oni jsou obyčejní lidé, kteří dělají práci přínosnou pro společnost, dokážou ji poutavě představit, ale také se dovedou bavit.

A kdo se dostal do finále?

Eva Bílková: Chyť mě, jestli to dokážeš aneb Fascinující svět vážek

Vážky jsou fantastická zvířata, která díky svému barevnému vzhledu a charakteristickému letu poutají lidskou pozornost již odedávna. Kromě toho je přítomnost velkého barevného dospělce pouhým vyvrcholením neuvěřitelného života vážky. Vážky totiž žijí i několik let pod vodou jako larvy, které stojí na samotném vrcholu podvodního potravního řetězce, protože jsou už jako mladé nelétavé vodní larvy obávanými predátory. Tento obojživelný způsob života vědcům umožňuje využívat přítomnost jednotlivých druhů vážek jako indikátoru stavu a kvality ekosystému jak nad vodní hladinou, tak pod ní.

A právě touto bioindikační schopností jednotlivých druhů se ve svém výzkumu zabývá doktorandka Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Mgr. Eva Bílková. Mimo to se považuje za zvídavou dobrodružku a milovnici zvířat, která musí všechno vidět, vyzkoušet a ochutnat. Kromě studia a akademického života se také dlouhodobě věnuje popularizaci vědy a environmentálnímu vzdělávání, v současnosti zejména v rámci Erasmus+ projektů.

Jiří Dobrý: Dobré vědět i se smát

Popularizátor Bc. Jiří Dobrý z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity ukazuje řadu umělých „smyslů“, kterými pozorujeme vesmír. Zdaleka se nemůžeme spolehnout jen na zrak a skvělý dalekohled. Díky těmto smyslům můžeme zjistit složení, rychlost, hmotnost nebo tvar u objektů, které vidíme i v nejlepším dalekohledu jen jako tečku. Nebo dokonce i u takových, které nevidíme vůbec. Věřte, že takových smyslů je mnohem více než pět.

Popularizační projekt Dobré vědět vzniká za podpory Slezské univerzity v Opavě. Zaměřuje se zejména na populární fyziku a matematiku, hledá témata, která mají šanci oslovit mladé lidi do dvaceti let věku, ale rozhodně se neomezuje jen na ně. Cílem je kombinovat vědu a humor, optimálně tak, aby si své našel naprostý laik i poučený divák. Aktivity byly v době coviduu omezeny převážně na online video, ale nyní pomalu vyráží mezi lidi. V rámci projektu dělají přednášky a projekce v planetáriích, na letních festivalech nebo na středních školách.

František Mach: Ze života hmyzu aneb Miniaturní magnetické roboty

Jedním z charakteristických rysů naší doby je nástup strojů a zejména robotů mnoha různých forem, lišících se svou konstrukcí, materiálem, způsobem pohybu či funkcí a algoritmy jejich řízení. Robot nemusí být jen železný stroj podobný člověku nebo mohutné rameno přesouvající díly automobilu. Robot může být měkký, tekutý a slizký, může být okem takřka neviditelný, a dokonce může být živý! Je možné, že roboty, které dnes můžete potkat v laboratořích, mnohé svou formou hodně překvapí. Tyto roboty přitom mají potenciál změnit paradigma v mnoha oborech a jejich budoucí aplikace sahají od manipulace se živými organismy v laboratorních podmínkách přes transport léčiva, minimálně invazivní chirurgie uvnitř lidského těla až po masivně paralelní výrobní procesy nebo separaci odpadu.

Ing. František Mach, Ph.D., na ZČU působí bezmála deset let. Pracuje na matematických modelech, laboratorních experimentech i konstrukci prototypů. Reálný výzkum a aktuální vědecké výsledky se pak snaží propojit s teorií ve svých přednáškách pro studenty. S kolegy a studenty ve výzkumné skupině CIMRA konstruuje stroje v mnoha formách a velikostech, jako jsou například přírodou inspirované miniaturní roboty ve velikosti hmyzu, elektromagnetické ventily pro raketové motory nebo elektrostatický separátor pro třídění plastů v odpadovém hospodářství. Mimo svou práci rád objevuje svět kolem sebe a hledá nové výzvy. Věnuje se závodně triatlonu (na amatérské úrovni) a nejraději se pohybuje v prostředí hor. V poslední době ho často můžete najít na stavbě tiny house, mobilní soběstačné dřevostavby, kterou staví se svou ženou a ve které se propojuje jeho touha tvořit s hodnotami společenské udržitelnosti a osobní svobody.

Veronika Mokrejšová: Jak zbytečně neplýtvat potravinami

Třetina všech vyrobených potravin na světě se prostě vyhodí. Veronika Mokrejšová otevřela toto důležité téma spolu s kolegy z Katedry mezinárodního podnikání VŠE. Zajímá je stránka ekonomická, ale i sociální a environmentální aspekty plýtvaní jídlem, a to nejen v domácnostech.

Ing. Veronice Mokrejšové, Ph.D., leží udržitelnost, a obzvlášť plýtvání potravinami, na srdci i na mysli vlastně každý den. I proto kromě retail businessu vyučuje na VŠE v Praze i food waste management. Francouzi říkají, že milovat je možné pouze Boha a hořkou čokoládu. Veronika Mokrejšová však k seznamu přidává i svou rodinu, vědu a skauting.

Petr Pavlík: Fascinující svět energií

Kde se bere veškerá energie kolem nás? A kolik jí vlastně potřebujeme k našemu životu? Dokážeme si zajistit dostatek energie pro sebe i pro budoucí generace? A máme se bát blackoutu? Na všechny tyto otázky, a i na mnohé další se zaměřuje téma energetika, kde Petr Pavlík vysvětlí, jak a z čeho se elektřina získává, jak ji vyrábíme v současnosti a budeme (nejspíše) vyrábět v budoucnosti, jaké výhody a nevýhody mají jednotlivé zdroje a jakou cenu platíme za jejich využívání (a to nejen vyčíslenou penězi).

Ing. Petr Pavlík, Ph.D., je odborný asistent na Katedře energetiky Fakulty strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava. Ve výzkumu se specializuje na oblast spalovacích motorů a turbín, na teplárenství, plynárenství a na společnou výrobu elektrické energie a tepla. Je popularizátorem technických oborů studia, vede technický kroužek a mnoho dalších programů v rámci mimoškolního vzdělávání, přednáší ve školách, prezentuje na veřejných akcích, je lektorem řady popularizačních besed z oblasti energetiky.

Pavel Surynek: Učíme mobilní a létající roboty spolupracovat

Naučit něco jednoho robota je těžké. Tým Pavla Surynka se snaží učit desítky až stovky robotů, aby dokázaly spolupracovat. Nejen teoreticky, ale jejich nápady testují na miniaturních mobilních robotech a dronech také prakticky.

Doc. RNDr. Pavel Surynek, Ph.D., se věnuje umělé inteligenci v robotice. Pracoval jako vědecký pracovník na univerzitě v Kóbe v Japonsku, nyní je vedoucím Laboratoře robotických agentů a vymýšlí nové teoretické algoritmy, které slouží pro plánování pohybu robotů, což má uplatnění například při automatizaci skladů.

Profily a videa zbylých soutěžících

Kromě šestice finalistů a finalistek představilo své projekty dalších necelých třicet vědců a vědkyň, kteří se sice nepředstaví na brněnském finále naživo, nicméně jejich videa si můžete prohlédnout na YouTube kanálu i nadále.

Děkujeme magazínu vysokých škol Universitas za laskavé svolení k přepisu článku. Přečtěte si jeho kompletní znění zde.