Pavel Zonča o osobní zkušenosti s imigranty

Autor: , 30. 8. 2015

Přinášíme Vám osobní reflexi děkana Lékařské fakulty OU, který měl díky iniciativě Naši noví sousedé možnost léčit imigranty a vyslechnout tak jejich příběhy.


DĚKAN LÉKAŘSKÉ FAKULTY píše o své osobní zkušenosti a pohledu na téma, které rozděluje českou společnost na dvě části.

„Válka, přírodní katastrofy, pronásledování a chudoba vyhánějí lidi z jejich domovů. Jejich cesta je často dlážděna těmi nejstrašnějšími zkušenostmi, jako je ztráta nejbližších, znásilnění a další traumatizující události jak fyzické, tak psychické. Tito lidé potřebují pomoc. Při hledání nového domova se obracejí především na země západní Evropy – zejména do Německa přichází čím dál více uprchlíků. Někteří zde v této souvislosti hovoří o novém stěhování národů.

S iniciativou Naši noví sousedé přišlo Kolínské arcibiskupství v Severním Porýní. Uprchlíci ze všech částí světa, především z blízkého Východu, Afriky a Balkánu, se stávají každodenní součástí života v Německu a v Evropě obecně. Měl jsem možnost se zapojit do této aktivity. Je to příležitost nejenom uprchlíkům konkrétně pomoct, ale také s těmito lidmi mluvit a udělat si osobní obrázek o událostech, které je vyhnaly z jejich vlasti.

Pro lékaře a všechny zdravotníky je tento druh pomoci velmi blízký. Je součástí nejenom etického kodexu, ale i morálního přesvědčení. Jsem rád, že jako představitel Lékařské fakulty Ostravské univerzity jsem se mohl do této aktivity zapojit. Lékařská fakulta jako vzdělávací a vědecko-výzkumná instituce šíří nejenom akademické hodnoty, ale rovněž se podílí na humanitárních a dalších aktivitách.

My se jako lékaři s uprchlíky setkáváme nyní pravidelně. Nedílnou součásti prvního kontaktu uprchlíků s úřady je i standardní lékařské vyšetření, ale řada z nich potřebuje i akutní lékařskou péči, např. v souvislosti s válečnými poraněními nebo infekcemi.

Osobní kontakt je nejdůležitější. A to už v první fázi lékařského ošetření, zajištění základních lidských potřeb nebo potom později při výuce jazyka, pomoci s hledáním práce a celkové integrace do společnosti. Zatímco první fáze, která stojí na jednotlivcích nebo malých komunitách funguje velice dobře, mají politici v praxi co dohánět.

Pro srovnání

Severní Porýní – Westfálsko dle „Königssteinského klíče“ přijímá 21,2% všech žadatelů o azyl. Tato kvóta rozdělující počty uprchlíků mezi jednotlivé spolkové země je daná počtem obyvatel a příjmy z daní. Tento rok se tak v Severním Porýní – Westfálsku očekává více než 100.000 uchazečů o azyl. V praxi to aktuálně vypadá tak, že denně přichází do této spolkové země asi 1000 uprchlíků.  Mluvíme tedy o denním počtu, který pro Českou republiku znamená přibližný počet uprchlíků za celý rok.

Vláda vydává politická prohlášení a snaží se vytvářet celkové podmínky, avšak řešení problému zůstává na obcích a jednotlivcích. Média zase vyvolávají v lidech obavy z budoucnosti. Špatně připravený integrační proces může učinit z uprchlíků štvance, kteří stojí na okraji společnosti a mohou se stát velkým rizikem. Spoluúčast s utrpením uprchlíků, jejich akceptování a připravenost jim pomoci umožní stát se z cizích sousedů lidmi, kteří Německo nebo Evropu mohou označit jako novou vlast.“

Doc. MUDr. Pavel Zonča, PhD., FRCS s uprchlíky při zajišťování zdravotní péče.

Doc. MUDr. Pavel Zonča, PhD., FRCS s uprchlíky při zajišťování zdravotní péče.

Související články: