Hlušinové kopce na území Ostravy jsou nedílnou součástí často problematické postindustriální krajiny. Právě haldy, mají podle odborníků z katedry biologie i z katedry fyzické geografie a geoekologie návštěvníkům co nabídnout.
„Na haldách můžeme najít celou řadu živočišných i rostlinných druhů. Rostou na nich třeba orchideje, na některých pak narazíte třeba na kudlanky nábožné, tedy druhy, které byste v postindustriální krajině příliš nečekali,“ říká doc. RNDr. Petr Kočárek, Ph.D. z katedry biologie a ekologie.,

Právě na základě posbíraných podkladů chtějí politikům a také veřejnosti ukázat, jak zajímavá místa mají často kousek od svého domu. Zároveň chtějí zdůraznit, že ve výčtu ostravských hald nemusí mít dominantní postavení jen notoricky známá Ema. Například jedna z nejstarších hald, která před lety vznikla u někdejšího Dolu Oskar poblíž Ostravy – Petřkovic ukrývá působivou přírodní scénu.

„Na svazích téhle kuželové haldy jsou bloky karbonských hornin připomínající kamenná moře, která najdeme například v Hrubém Jeseníku v okolí Pradědu,” potvrzuje RNDr. Jan Lenart, Ph.D. z katedry fyzické geografie a geoekologie. Právě podobné prvky v krajině podle něj do budoucna můžou přilákat do Ostravy turisty.
„Jedná se prakticky o prvotní osvětu, neboť haldy jsou vnímány zatím spíše negativně a často jsou z různých důvodů nepřístupné. Mají však obrovský potenciál pro zapojení do veřejného prostoru města i pro ochranu přírody“, uzavírá RNDr. Jan Lenart, Ph.D.

Jedním z výstupů několikaletého výzkumu ostravské Přírodovědecké fakulty bude mapa s vrstvami hornické krajiny. Ta nabídne kromě zmapovaných ploch na území města také přehled uměleckých prvků v původní hornické krajině. O jejich snaze nedávno natočila reportáž Česká televize Ostrava.

Lavička na haldě EMA. Foto: Jan Lenart

Halda Ema při pohledu od Salmovce. Foto: Jan Lenart