Na začátku prosince proběhla na Ostravské fotoštafeta. Co to bylo za akci a kdo za ní stál?

Za akcí stála iniciativa 11+1, která chce pomocí fotoštafety vyjádřit podporu uvězněným studentům v Bělorusku. Kromě toho se snaží začlenit i běloruské studenty v Česku a pomoci jim, např. formou stipendií, jazykových kurzů apod.

Jako studenti jsme chtěli vyjádřit podporu studentům, kteří nemají takovou svobodu jako my. Je lepší udělat aspoň něco, než jen pasivně sedět a přihlížet, co se v Bělorusku děje. Proto vznikla iniciativa 11+1, která začala organizovat fotoštafetu, v rámci které se univerzitách fotí 11 českých studentů a 1 pedagožka s fotografiemi jejich uvězněných protějšků. Cíl štafety je takový, že tyto podepsané fotografie mají doputovat až do Vilniusu na exilovou univerzitu Běloruska. Zároveň se fotografie dostávají k rodinám uvězněných, a to spolu se vzkazem od českých studentů, který je přeložen do běloruštiny.

Jak probíhala organizace fotoštafety na Ostravské univerzitě?

Nejdříve jsem se rozhodla oslovit paní prorektorku Renátu Tomáškovou. Univerzita potom podpořila náš návrh na konání této akce. Paní prorektorka posílala všem hromadný email, ve kterém popsala situaci a vybízela k tomu, aby se studenti a pedagogové do akce zapojili. Na to jsem dostala hodně reakcí od studentů z různých fakult, a tím to mohlo všechno začít. Za pedagogy zde byla paní Bohdana Richterová z Pedagogické fakulty. Byla to velice příjemná akce s milými lidi.

Objevil se při organizaci nějaký problém nebo těžší situace, kterou jste musela vyřešit?

Aby mohlo 12 lidí v jeden den a v jeden čas přímo na minutu, nebylo úplně jednoduché. Musela jsem domlouvat hodně náhradníků s tím, že některým bylo opravdu líto, že zrovna v ten den nemohou, jiní zase kvůli tomu rušili účast na veletrzích, jen aby mohli přijít.

Kromě toho jsem musela ten tubus s fotografiemi vyzvedávat v Olomouci. Je to hodně o studentech, o jejich zodpovědnosti a hlavně o důvěře, protože když posíláte tubus s podepsanými fotkami, který objel hodně lidí, musíte mít důvěru, že to ten další člověk třeba neztratí. Vše naštěstí dopadlo dobře, po skončení tubus putoval zase zpět do Prahy a následně na univerzitu v Liberci.

Proč se tedy tubus s fotografiemi neposílá prostřednictvím pošty nebo jiných doručovacích služeb?

Má to svůj důvod. O tom je ta štafeta, která pokračuje dál vždycky, když se předává tubus. Navíc, když si předáváte tubus osobně, tak se ještě vyfotíte, a to je ta pravá fotoštafeta. Je to o tom člověku, který takto propojuje univerzity, čímž vzniká příběh.

Spolupracovali na fotoštafetě i běloruští studenti?

Kupodivu se ozvalo několik lidí z Ruska, Ukrajiny i Běloruska, ale nechtěla jsem je vystavovat nějakému nebezpečí. V zásadě by ve svém zájmu spolupracovat neměli, ale zájem tam byl. Dokonce naši běloruští studenti říkali, že se jim ten projekt líbí a že pokud fotoštafeta splní svůj cíl, tak se o tom dozví hodně lidí a k něčemu to bude.

Má fotoštafeta nějaké ohlasy, ať už pozitivní nebo negativní?

S negativními ohlasy jsme se nesetkali. Naopak dost lidí chodilo s tím, že se jim to líbí a že je mrzí, že o tom nevěděli, jelikož by se taky zapojili. Ono je tam stejně jen 11 míst, ale i přesto se ozvalo hodně lidí, kteří si přečetli e-mail od paní prorektorky.

Motivovala vás nějak spolupráce s 11+1 k nějakým dalším vlastním projektům?

Snažím se teď kontaktovat naše běloruské studenty, aby byla u nás třeba nějaká běloruská sekce nebo skupina, kde by mohli nejen oni reagovat na to, co se děje, co se jim líbí a co jim dává smysl. Třeba když jsou studenti v Bělorusku a chtějí se učit česky, tak zda je pro ně obtížné vůbec najít nějaký kurz nebo jestli je to pro ně drahé apod. U nás na Ostravské univerzitě je zázemí pro studenty
ze zahraničí velmi dobré, mají možnost doučování češtiny ze strany studentů. Škola jim
zprostředkovala i péči, co se týče orientace v systému školy a v učení.

Takže vidíte nějaký smysl v podobných akcích jako je fotoštafeta?

Ano, navíc vidím smysl i v těch praktičtějších věcech, např. když někdo přijede a potřebuje narychlo sehnat ubytování a jiné takové „záchranné akce“. Já sama bych chtěla raději pomáhat více v pozadí, než organizovat akce jakou je právě fotoštafeta. Ale nakonec nebylo čeho se bát.

Kdyby se chtěl kdokoliv přidat a spolupracovat s iniciativou 11+1, tak určitě neváhejte napsat: team@11plus1.cz

Foto: Jana Greplová