Takzvané finské domy představují typ staveb, které byly stavěny ze dřeva a jejichž výstavba netrvala dlouho. Jednalo se o jednopodlažní, dvoupodlažní domy či dvojdomky se zahradou, přičemž materiál na jejich výstavbu ve formě dřevěných panelů býval údajně dovážen přímo z Finska. Název byl tedy odvozen od původu těchto dřevěných staveb, který mají v severských zemích, a to především ve Finsku a Švédsku. Původně byla životnost těchto domů odhadována na pár desítek let, jak však dnes můžeme sami v české krajině pozorovat, byla podceněna.
Nejčastěji byly finské domky v našem prostředí určeny dvěma rodinám brigádníků, kteří přicházeli do ostravsko-karvinského kraje z celé republiky pomáhat splnit socialistické plány na těžbu uhlí. V dnes nezastavěné lokalitě Havířova-Prostřední Suché mezi Sušanskými rybníky a ulicemi Nový svět a U Pískovny se původně nacházela hornická kolonie. Severní část tohoto prostoru byla nazývána jako Finské domky, jižní část jako Nový svět. Rovněž ve východní části Ostravy-Lhotky stálo od roku 1950 menší sídliště zvané Finské domky či Korea, jehož budovy napodobovaly jednoduché dřevěné domky z Finska. Do současné doby se toto pojmenování zachovalo v označení nedaleké autobusové zastávky Ostrava, Lhotka, Finské domky na ulici Petřkovická. Dále se s tímto pojmenováním setkáváme v Horní Suché, Rychvaldě, Doubravě, Ludgeřovicích či v Petřvaldě, kde označuje autobusovou zastávku Petřvald, Finské domky. V Orlové-Lazech pak  pozorujeme pojmenování Finská osada označující původní osadu východně od dnešní ulice V Zimném dole, jižně od čísla popisného 891.

Zmapování Finské osady v Orlové