Biografie dezinformace s atributem AI. Rizikový fenomén prizmatem moderních věd o člověku. To je název projektu Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), jeho hlavním řešitelem je Ostravská univerzita. A právě u nás se v září konala i první pracovní porada týmu, ke kterému patří vědci z Univerzity Hradec Králové, Ústavu informatiky AV ČR a Filozofického ústavu AV ČR.

Podle odborné manažerky projektu profesorky Lenky Vaňkové z Filozofické fakulty OU se k problematice vzniku, šíření, recepce a dopadu dezinformací na společnost váže celá řada rozmanitých badatelských přístupů. „Jedná se třeba o jazykové prostředky typické pro dezinformační texty, které můžeme najít jak v rovině morfologické, tak syntaktické nebo lexikální. Kvantitativní analýzy poukázaly třeba na to, že nevěrohodné zprávy se vyznačují větší komplexitou textu. Odhalily například i specifické užití zájmen v dezinformačních textech. A dokonce už máme i první výsledky analýz textů anglické, německé a španělské dezinformační scény, protože nás také zajímá, zda se v nich objevují stejné jazykové strategie – například v oblasti emocionalizace textu, výskytu metaforických konceptů nebo argumentačních vzorců,“ doplnila prof. Vaňková.

Umělá inteligence je významným pomocníkem, ale současně i vážným rizikem v boji proti dezinformacím.

Výzkumníci také představili východiska a metodologie psychologického a sociologického výzkumu zaměřeného na posuzování důvěry v obsahy generované umělou inteligencí. Významný prostor dostala i logická a argumentační perspektiva. Členové projektu zároveň prezentovali inovativní přístupy k práci s nekonzistentními informacemi a modelování významu takzvaných zobecněných kvantifikátorů, jako jsou třeba výrazy několik, někdo, něco, každý, vždy, všichni a podobně a reflektovali, jak se změnila strategie šíření dezinformací po nástupu AI. „Zároveň je potřeba říci, že umělá inteligence je významným pomocníkem, ale současně i vážným rizikem v boji proti dezinformacím,“ zdůraznila prof. Vaňková.

Projekt je významným přínosem i v oblasti tréninku takzvaně velkých jazykových modelů (LLM). Ty se pak používají pro analýzu velkých textových korpusů, které sledují proces šíření dezinformací na sítích nebo specifika a metody založené na textové analýze obsahu. Středoevropské jazyky nejsou v tomto odvětví dostatečně zastoupeny, a je tak prostor pro jejich aplikaci.

Na závěr setkání vědci představili, jak se dezinformace dotýkají společnosti. Konkrétně šlo o výzkum informačního chování lidí v segregovaných sousedstvích a roli sociální práce v kulturní politice neoliberálního státu. A protože projekt Biografie dezinformace (Dezinfo) pracuje s moderním konceptem takzvané otevřené vědy (open science), nechybělo ani připomenutí zásad, které dodržování principů otevřené vědy vyžaduje – jde o sdílení informací, spolupráce a transparentnost.

Interdisciplinarita otevírá cestu k hlubšímu porozumění fenoménu dezinformace.

„Během setkání jsme si potvrdili, že práce jednotlivých výzkumných záměrů je v plném proudu. Zároveň jsme vedli inspirativní diskuzi napříč disciplínami i perspektivami, nehledě na fakt, že právě interdisciplinarita otevírá cestu k hlubšímu porozumění fenoménu dezinformace,“ dodala na závěr profesorka Vaňková.

Biografie dezinformace s přívlastkem AI: Rizikový fenomén prizmatem moderních věd o člověku, reg. č.: CZ.02.01.01/00/23_025/0008724.